Dvojitou, resp. bispecifickou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně. Jako základ použili různé protilátky z krve pacientů, kteří prodělali onemocnění Covid-19. Tyto přirozené protilátky se běžně používají při léčbě pacientů. Avšak mají i velkou slabinu. Virus proti nim dokáže získat odolnost, a léčba tak následně neúčinkuje. „U kontrolních myší, které jsme léčili jen touto monoklonální protilátkou, virus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. To nikdo nečekal a ani předtím nezpozoroval. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti Covidu-19,“ uvedl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i., který vedl věcně předmětnou preklinickou studii. Z tohoto důvodu je zapotřebí používat směsi různých protilátek, což je ovšem produkčně velmi složité a drahé.
Právě proto švýcarští vědci vytvořili bispecifickou protilátku, ve které spojili dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. To přináší řadu nesporných výhod. Jednak tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů, což z ní tak činí ideálního kandidáta pro léčbu i v chudších oblastech světa. Jednak molekula cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout útoku, ale i zmutovat, a tak vykazuje bispecifická protilátka vysokou účinnost. „Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – a to britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě strukturních modelací lze předpokládat, že bude účinná také na další minoritní mutace,“ uvedl Daniel Růžek s vysvětlením, že je nepravděpodobné, aby virus nově zmutoval na obou dvou místech, kam bispecifická protilátka míří, a současně si zachoval také schopnost být plně virulentní. Navíc, jak prokázaly testy, bispecifickou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak i preventivně podobně jako očkování, přičemž ochrana je okamžitá a může trvat několik týdnů nebo měsíců.
Úspěchu preklinického testování bylo možné dosáhnout především díky unikátnímu myšímu modelu, který speciálně pro infekci koronavirem SARS-CoV-2 vyvinuli vědci z Českého centra pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. „Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít. Jelikož vhodný model ke studiu infekce a terapie nebyl dostupný, vyvinuli jsme model na novém principu, využívající AAV-vektor (podobný jako u některých vakcín), který vnese do experimentálního zvířete právě hACE, který je vstupní branou koronaviru do buňky. Model je poměrně unikátní i ekonomický a velmi dobře reprezentuje těžké případy nemoci, které pozorujeme u člověka,“ uvedl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku, které je financováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako velká výzkumná infrastruktura.
Vysoká účinnost a celková charakteristika nové bispecifické protilátky jsou klíčovým argumentem pro zahájení klinické studie u lidí. Výzkumné konsorcium již v současnosti vede také jednání s potenciálním farmaceutickým partnerem.
Na preklinické studii se kromě výše zmiňovaných vědeckých institucí podílely i Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Úspěchy českých vědců na poli výzkumu koronaviru a jejich okamžité efektivní zapojení do boje proti pandemii dokazují, že české know-how patří ke světové špičce.
Bispecifická protilátka byla vyvinuta v rámci výzkumného konsorcia ATAC, financovaného Evropskou komisí v reakci na pandemii Covid-19. Mezi další členy konsorcia patří Nemocnice San Matteo v Pavii (Itálie), Karolinska Institute (Švédsko), Braunschweig University (Německo), Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC), Rockefellerova univerzita (USA) a Kalifornský technologický institut (USA). Na české straně byl výzkum podpořen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále Grantovou agenturou ČR a Akademií věd ČR.
