Zhodnocení tříleté
práce subkomise A,
která se v rámci Mezirezortní komise MK ČR a MŠMT ČR věnovala problematice mimoškolních estetických aktivit dětí a mládeže
Připraveno pro plenární zasedání Mezirezortní komise dne
Vážení, dámy a pánové,
dovolte, abych na úvod za naši subkomisi uvedla, že jako
lidé, kteří se dlouhodobě věnují problematice estetických aktivit dětí a
mládeže (ať jako pedagogové, organizátoři či odborníci v jednotlivých
oborech), jsme hluboce přesvědčeni, že tyto aktivity významně rozvíjejí mnohé
příznivé osobnostní rysy člověka a přispívají k tomu, aby lépe pochopil
ostatní lidi. Rozvíjejí totiž jeho emocionalitu, mravní cítění a připravenost
k tvořivé spolupráci. A to jsou hodnoty, které bezesporu lidské společenství,
má-li dobře fungovat, potřebuje. V naší dnešní společnosti ovšem nepatří
k oceňovaným přednostem, jak se o tom denně přesvědčujeme na každém kroku,
třeba i ve chvíli, kdy
Řekla bych, že to je obecný rámec, který nás přiměl, abychom před třemi lety přijali nabídku k práci v mezirezortní komisi. Ke konkrétnějšímu zdůvodnění patřilo jistě přesvědčení, že péče o oblast estetické výchovy a uměleckých aktivit dětí a mládeže patří rovným dílem do rezortu školství i kultury a my jsme v praxi pociťovali jako nezbytné, aby existující problémy byly řešeny společně, v dohodě obou rezortů. Střetávání pohledů považujeme za inspirativní, společnou koordinaci přístupů za nezbytnou.
I když jsme v počátku doufali, že se nám podaří získat podporu a hlavně realizační prostor také pro některé zásadní „revoluční“ náměty, jako byl např. podnět k cílevědomému (a finančně podporovanému) zapojování nezaměstnaných mladistvých do uměleckých souborů, které by mohlo přispět jejich aktivní socializaci, což by musel být společný projekt obou rezortů a MPSV, a podobné náměty, brzy jsme zjistili, že na to naše síly - lidí v zásadě velmi profesně vytížených - nestačí. Proto jsme několik takových témat (k nimž patří např. i financování této oblasti ze Státního fondu kultury, který dlouhodobě skomírá, či dostupnější podpora neformálních uměleckých aktivit a neziskových organizací atd., atd.) sice stále vedli v patrnosti, ale v podstatě jsme se rozhodli, že vzhledem ke svým omezeným možnostem se soustředíme na to, abychom jako členové subkomise tlumočili konkrétní poznatky z každodenní praxe uměleckých aktivit dětí a mládeže a doporučovali kroky k její optimalizaci.
Přitom jsme se soustředili na základní okruhy:
Neomezovat lety ověřené
mimoškolní umělecké soutěže a přehlídky dětí, obava se týkala konkrétně
přístupu MŠMT a potvrdila se v roce 2001, kdy skutečně několik těchto akcí
bylo z úsporných důvodů vyřazeno do kategorie C, která nepočítá
s finanční podporou, a tím bylo předurčeno k zániku. Díky soustředěné
práci subkomise A a podpoře celé Mezirezortní komise
došlo k návratu národní přehlídky dětských recitátorů a recitačních
kolektivů do první skupiny soutěží, v níž ministerstvo „poskytuje
příspěvky na úhradu nákladů spojených s organizací jejich oblastních,
krajských a ústředních kol“. Soutěž SPgŠ
v přednesu a improvizovaném vyprávění pro děti se mezi soutěže vyhlašované
a částečně dotované MŠMT vrátila sice s naší podporou, ale pomohlo
především to, že se školy prostřednictvím Asociace ředitelů SPgŠ
rozhodly, že se jí nevzdají ani při nižším příspěvku MŠMT. (Radost a uspokojení
z tohoto výsledku kazí pouze jedna pochybnost: dodnes si nejsem jista, zda
bylo moudré, že jsme se stejnou vehemencí nebránili tradiční výtvarnou soutěž,
která byla také vyřazena.)
Velkou pozornost subkomise věnovala v několika fázích připomínkování nového znění vyhlášky MŠMT o organizaci a financování soutěží a přehlídek, protože její novela č. 182/1996 již dlouhou dobu neodpovídala realitě a skutečným potřebám jejich přípravy a realizace. S tím souvisel i požadavek na proměnu kategorizace soutěží. Nutno říci, že nešlo o optimalizaci vyhlášky (ve smyslu větší podpory mimoškolních uměleckých aktivit), ale o její uvedení do souladu s praxí (reálné finanční dotace spíš poklesly, ale organizátorům se uvolnily ruce pro získávání prostředků z nestátních zdrojů – ty jsou ovšem, jak všichni víme, pro tuto oblast velmi omezené a nejisté).
Dalším velkým tématem a úkolem bylo úsilí ovlivnit vývoj postojů nově ustavených krajů k oblasti estetických aktivit dětí a mládeže, včetně podpory a pořádání soutěží a přehlídek.
Iniciovali jsme každoročně dopis předsedy Mezirezortní komise, náměstka ing. Nováka představitelům krajů a krajských úřadů, jehož součástí byly aktuální informace o možných pořadatelích krajských přehlídek a situaci těchto aktivit v kraji. Obdobně postupovalo pracoviště ARTAMA, které komunikovalo většinou přímo s konkrétními odpovědnými pracovníky KÚ. V rámci subkomise jsme pak každý rok sledovali průběh přehlídek uměleckých aktivit dětí a mládeže a jejich podporu municipalitou, krajskými úřady i MŠMT a MK ČR. MŠMT převedlo krajům prostředky na soutěže o jejich podporu je společně s IDM žádalo na seminářích, které pořádalo pro pracovníky KÚ. Lze říci, že většina KÚ tuto oblast sleduje a do značné míry podporuje granty či přímými dotacemi. Výraznou výjimkou je Moravskoslezský kraj a hned za ním je na tom nejhůře kraj Zlínský, i když v obou krajích existují přísliby alespoň dílčí podpory (vybraných oborů) pro rok příští. Příspěvky KÚ jsou naštěstí doplňovány dalšími dotacemi, z nichž nejvýraznější jsou příspěvky pořadatelských měst. Nepřeceňujeme náš podíl na řešení uvedených aktuálních problémů, ale jsme rádi, že jsme mohli podpořit směřování, které jsme v dané chvíli a možnostech považovali za správnou cestu.
Ještě bych na základě našich zkušeností považujeme za prospěšné, že do jednotlivých subkomisí byli kooptováni vždy dva pracovníci krajských úřadů.
Dále jsme se vyjadřovali k návrhům zákonů, které se aktivit dětí a mládeže dotýkají, z posledních např. k zákonu o mládeži či o zaměstnanosti. Věnovali jsme se i dalším dílčím podnětům, jimiž nechci toto shromáždění zdržovat.
Nepokročili jsem zatím dál než k úvahám a hledání cest
ve snaze zvýšit zájem médií o sféru uměleckých aktivit dětí a mládeže.
Prozatím v prvním stádiu posuzování a zpracování je návrh internetového časopisu o umění pro děti, který by se obracel jak k dospělým – pedagogům a rodičům, tak přímo k dětem. Předáme ho spolu s dalšími náměty k činnosti subkomisi svým následovníkům, rozhodne-li toto shromáždění, že by práce mezirezortní komise měla pokračovat i v příštích letech.
Na závěr mi dovolte, abych vás jen pár slovy informovala, že pracoviště IPOS-ARTAMA od letošního roku pracuje na pětiletém výzkumném úkolu, jehož řešitelkou je vedoucí Artamy, paní Mgr. Lenka Lázňovská, členka subkomise C. Věnuje se významu vybraných uměleckých kolektivních aktivit pro rozvoj osobnosti dítěte. Výzkum zahrne cca 2000 dětí (ve zkoumaném i kontrolním vzorku) z celé ČR, tj. cca 100 kolektivů 5 uměleckých oborů. Na jeho realizaci se kromě pracovníků Artamy podílejí externí odborníci – psycholog, socioložka a pedagogové se zkušeností z výzkumné práce. Věříme, že přinese poznatky a argumenty také pro případnou další práci subkomise. Tolik v této chvíli, pokud byste měli zájem, může k věci posléze pár slov říci řešitelka sama.
PhDr. Vítězslava Šrámková, předsedkyně subkomise A