František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den. Vítejte u Interview ČT24. Dnes skončil pro žáky základních a středních škol školní rok a ti, kteří se
chystají na vysokou, tak možná, že po očku sledují, jakým způsobem se rodí nová vláda a co chystá v oblasti vysokých
škol. Plánovaným změnám vévodí jedno jediné a poměrně silné slovo - školné. A naším hostem je dnes Jakub Fischer,
prorektor Vysoké školy ekonomické, ale co je možná důležitější, alespoň pro potřeby tohoto pořadu, tak odborný garant
reformy vysokoškolského vzdělávání. Dobrý den.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Dobrý den.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vedoucí té reformy. Nový ministr školství, pane docente, bude muset dořešit reformu vysokých škol, na které vy v
tuhle chvíli intenzivně několik měsíců pracujete. Jednal jste vůbec s někým z koalice už?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Nikoliv.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jak je to možné?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, my jsme nebyli osloveni.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A jak si to vysvětlujete?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak já si to vysvětluju tím, že koalice prostě jedná a až dojedná, takže nám dá nějaké politické zadání, jakým
způsobem pokračovat a jakým způsobem odborně rozpracovat jejich vize.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, dobře, ale vy už přeci na reformě vysokého školství pracujete několik dlouhých měsíců. Bílá kniha, ta se rodila
několik dlouhých let, a jestli jsem to dobře pochopil, když jste tady byl někdy před rokem nebo před třičtvrtě rokem,
tak jste připravovali v podstatě několik, řekněme, nástřelů proto, jak dopadnou volby, abyste zohlednili, řekněme,
programy jednotlivých stran. Takže v tuhle chvíli, jestli tomu dobře rozumím, je připravena reforma vysokého školství
v několika variantách.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak daleko určitě nejsme. Pokud jde o tu reformu, jak běží, tak Bílá kniha, to je otázka z našeho rychlého běhu času
už poměrně dávné historie. Projekt reforma terciárního vzdělávání běží od ledna roku 2009. Já sám jsem v jeho čele
někdy od poloviny srpna roku 2009. Pro nás ta politická situace a její vývoj je samozřejmě velmi nepříjemný, protože
možná málokdo z občanů této země si uvědomuje, jak moc nás ovlivnilo to odložení těch plánovaných předčasných voleb,
protože my jsme vlastně pracovali v horizontu do voleb, pak jsme pracovali v horizontu do voleb posunutý o jeden
měsíc a pak najednou přišla ta, a já tomu říkám trochu ošklivě, ale pracovně nastavovaná kaše, kdy jsme vlastně
dostali zase půl roku do voleb. Pro nás je ten problém v tom, že my vlastně celý ten projekt musí být navázaný na
nějaké politické zadání z logiky věci, protože celá ta reforma terciárního vzdělávání, která se skládá jednak ze
změn, ze změn v systému terciárního vzdělávání a potom v provedení změn ve finanční pomoci studentům, tak by mělo
vyústit dvěma zcela zásadními legislativními změnami, jednak zákonem o finanční pomoci studentům, a pak buď novým
zákonem o terciárním vzdělávání anebo zásadní změnou současného vysokoškolského zákona. A toto samozřejmě není možné
bez podpory v Poslanecké sněmovně, případně v Senátu Parlamentu České republiky. Bez toho by samozřejmě jakákoliv
reforma byla pouze dalším, dalším papírem v šuplíku.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A co se teď mění teda vlastně v tuhle chvíli, když jste tak dlouho na něčem pracovali a v podstatě není jasný
výsledek té práce?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak pro nás se mění to, že v tuto chvíli by snad mohlo být zadání na dobu delší než půl roku. My jsme samozřejmě měli
zadání od paní ministryně, od paní ministryně Kopicové, které bylo v průběhu roku 2009 s termínem do voleb s tím, že
pak bude jasno, buď se reforma úplně zastaví, nebo se naopak zintenzivní nebo se jasně ukáže její možný směr. Poté,
co se ukázalo, že volby nebudou, tak jsme opět jednali s paní ministryní o dalším zadání a opět jsme dostali zadání
do voleb. To znamená, že my jsme do toho června, vlastně do současného období rozpracovali řadu věcí, ale řadu věcí
jsme rozpracovat nemohli, protože prostě bylo řečeno tímto se zabývejte. Až bude jasné, jaká, jak vypadá ta situace v
Poslanecké sněmovně a jaká je šance na to provést tu reformu i do zákonů.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže teď čekáte na to, na čem se vlastně dohodne koalice?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Přesně tak.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Co říkáte těm dosavadním výsledkům jednání, protože v podstatě jeden jediný výsledek týkající se vysokých škol, tak
je sice shoda, že musí proběhnout jakási reforma terciárního vzdělávání, ale dominuje mu, jak jsem říkal v úvodu,
slovo školné?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak já si myslím, že mělo-li by to takto skončit, bylo by to nesmírně nešťastné, protože není možné zužovat všechny
změny v systému vysokoškolského vzdělávání na školné. Za prvé to tak prostě není, protože vysoké školy a vůbec ten
vysokoškolský vzdělávací prostor potřebuje projít mnoha výraznými změnami. Uvědomme si, že za posledních 8 let se
zdvojnásobil počet studentů na vysokých školách, dneska už studuje přes 400 tisíc studentů. Školy se tomu vůbec
nepřizpůsobily. Nemáme nijak diverzifikovaný systém. Máme pouze 2 neuniverzitní školy, všechny ostatní se tváří jako
univerzity více či méně úspěšně. Máme 45 soukromých škol, z toho 30 je tematicky zaměřených velmi podobně. Je to
systém, který prostě efektivní není a který je potřeba změnit, ale rozhodně jediným, dokonce ani ne zásadním
nástrojem nemůže být školné, takže to je ten efekt věcný, že prostě to tak není, že je to jenom o školném. Druhá věc
je ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, že vám do toho skočím, když to hodně zkrátím a budu se chvilku držet jenom samotného školného, tak říkáte
školné ano. Předpokládám, že i takovou variantu jste zpracovávali nebo zpracováváte a rozpracováváte, ale až třeba po
několika letech jako důsledek nebo následek těch dalších změn?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Ano, musí dojít nejdříve ke změnám v systému, to znamená, musí dojít ke skutečné diverzifikaci toho sektoru
terciárního vzdělávání tak, aby každému z těch 400 tisíc studentů nabídl to, na co ten student bude stačit. To
znamená, je to o přidání toho profesně orientovaného bakalářského studia, které tady úplně chybí. Vůbec je to otázka
dotažení implementace boloňského procesu, to znamená, donutit nebo dovést zaměstnavatele k tomu, aby i bakaláře
počítali za vysokoškolsky vzdělaného člověka, přimět školy, aby předělaly své studijní programy tak, aby ten bakalář
byl skutečně ucelený vysokoškolsky vzdělaný člověk, čili to je změna, kterou považuji za naprosto klíčovou, ta se
školným vůbec nesouvisí. Je to otázka diskuse o změnách v systému řízení, samosprávy ve vysokém školství, čili to je
první aspekt. Druhý aspekt je otázka odstranění nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. To znamená, to je
to, o čem, co jsem už naznačil, finanční pomoc studentů, zavedení státem garantovaných půjček, studijních grantů,
převedení nepřímé podpory přes domácnosti na přímou podporu studentům, to je druhý bod. Až třetí bod ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tam je už ale návrh zpracován na ministerstvu školství, jestli se nemýlím?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Ano, vláda vzala koncem května, ještě současná vláda vzala koncem května na vědomí plán implementace finanční pomoci
studentům a toto se bude v mezích tohoto plánu se to bude dále rozpracovávat. Ale teprve po spuštění tohoto, tohoto
balíku, této zásadní změny je možné zavést školné, není to možné obráceně. Tím by se ty nerovnosti ještě prohloubily
a neodstranily.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ta rodící koalice říká, že by to bylo možné zavést školné někdy od roku 2012, 2013. Je to opravdu tak možné,
dokážete si představit takhle ten čas?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Dokážu si to představit. Spíš to vidím na těch 2013, na druhou stranu je zase otázka, to je otázka politická, jestli
je možné zavádět školné rok před volbami. Uvědomme si, že rok 2013, pokud všechno dobře půjde a vydrží ten čtyřletý
volební cyklus, tak bude rok před volbami, což možná není nejlepší období pro zavedení školného, takže je to otázka
toho načasování, ale dřív než 2012 určitě ne. A pro studenty, kteří nyní studují na vysokých školách, taky určitě
ne.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak tam myslím, že koalice říká, že ...
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tam je to jasné.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
... studenti, kteří by teprve nastupovali do toho systému vysokoškolského studia. Ale rozumím-li tomu dobře, tak v
tuhle chvíli, kdy třeba koalice se rozhodla a řekla, že školné je absolutní priorita, které je potřeba do terciárního
vzdělávání zavést prakticky okamžitě, tak by to přineslo ještě víc zmatků?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, tak my se domníváme, my musíme potom přesvědčit, pokud by to došlo skutečně tak, že se koalice dohodne na tom, že
jde o školné a o nic jiného, tak my je musíme přesvědčit o tom, pokusit se přesvědčit o tom, že to prostě jenom o
školném není. Je to jednak z těch důvodů, který jsem vám řekl, druhý důvod pak je samozřejmě, aby to nedopadlo jako
se zdravotnickou reformou, kde ikonou se staly třicetikorunové poplatky a veškeré změny ve zdravotnictví ať už dobře
či špatně míněné, neumím posoudit, se pak, se pak utopily v diskusi o 30, 60 a 90 korunách. Určitě bychom neradi, aby
to stejně dopadlo s vysokým školstvím.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Reforma jako taková je teď tedy v bodě 0, 1, 2?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak těžko říct. Otázka je, to bychom si museli ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Řekněme, že bodů je 10 třeba.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
... říct, o jaké škále bychom se bavili. Tak, kdyby bylo bodů 10, tak já bych řekl, že reforma je třeba v bodě
3.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A to už je, řekněme, nakročeno k něčemu, nebo není nakročeno k něčemu?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Je nakročeno. Pokud, pokud ..., tahle je provedena řada analýz, řada studií, srovnávacích studií o tom, jak vypadá
třeba systém financování, systém řízení v jiných zemích. Známe velmi podrobně britský model, známe velmi podrobně
rakouský model, víme, jak se těmito modely identifikuje tamní odborná veřejnost, to znamená, vytvářeli jsme si za tu
dobu, než bylo možné skutečně něco razantního spustit, tak vytvářeli jsme si, řekněme, analytické předpolí proto,
abychom nebyli v tom bodě 0, ale abychom se dostali do toho bodu, který já jsem označil jako bod 3.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, očekáváte nějaké razantní kroky v tuto chvíli od té rodící se koalice, která bude mít plné ruce práce, já nevím,
se seškrtáváním výdajů a podobně.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak rodící se koalice, a já bych vám tady skutečně ještě i posluchačům zdůraznil, že nemám jiné informace, než mají
oni, to znamená, jiné informace, než jsou veřejně dostupné v médiích. Rodící se koalice zatím se tváří jako koalice s
velkým reformním etosem, takže doufejme, že tento reformní etos chvíli vydrží a že ty změny bude možné provést.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A berete to jako chybu, že nemáte v tuhle chvíli žádné informace jako šéf té reformy?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
To já takhle nehodnotím. Pro mě by to bylo samozřejmě ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zkuste to zhodnotit.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Pro mě by to samozřejmě bylo příjemnější, kdybych ty informace měl, řekněme, bližší než z novin, ale prostě je to
taková realita.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když plánujete, co bude potřeba změnit, co podle vašeho odhadu tak, jak ostatně, protože předpokládám, že jste museli
číst programy politických stran, co bude největší oříšek, kde víte, že už jdete třeba trochu hlavou proti zdi?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já si myslím, že my nejdeme hlavou proti zdi. Myslím si, že ... Myslíte hlavou proti zdi vůči komu, kdo staví tu
zeď?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vůči politickým stranám, které v tuhle chvíli sestavují koalici.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tam já myslím, že není zásadní rozpor s tím, co čtu. Jo, to odložené školné, to je samozřejmě věc, se kterou my jsme
identifikováni, byť tady musím říct, jak jste mě představoval na začátku, že jsme s tím identifikováni jako reformní
tým, jako prorektor vysoké školy bych na to měl možná jiný názor, ale taková už je, taková už je realita tak, jak i
hovořím s jinými rektory, tak školy by třeba si přály víc to přímé školné, to znamená, to školné placené hned. Je
samozřejmě otázka, na kolik školy dostanou nějaké zálohové platby od státu, jakým způsobem tam proběhnou ty finanční
toky, ale to je otázka, jakým způsobem se toto celé dořeší. Ale pokud jste se ptal na hlavou proti zdi, tak myslím,
že nejdeme hlavou proti zdi, ale že bude potřeba tam přidat některé momenty. A řekněme to školné ne upozadit, ale
posunout ho chronologicky až někam, až někam do toho bodu 3, to znamená, změna systému diverzifikace bod 1, finanční
pomoc studentům bod 2, školné bod 3, nedá se tím školným začít, ani diskusemi o něm.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Hlavou proti zdi, tak vy jste tady řekl, že jste tak trošku v schizofrenní situaci. Jakou podporu má teda v tuhle
chvíli reforma vysokého školství u akademické obce?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já bych řekl jak v čem. To je ..., určitě na některých bodech, pokud jde o tu diverzifikaci, tam si myslím, že je
poměrně shoda. Pokud jde o změny v principech akreditací, reakreditací, hodnocení kvality, tam je poměrně shoda.
Pokud jde o změny ve financování, tak ty v podstatě probíhají dá se říct i nezávisle na tom projektu, dochází k
určitým změnám v principu tvorby rozpočtu vysokých škol, což ovšem jde trošičku mimo nás, nejsme my motorem těch
změn, je to odbor vysokých škol. To znamená, tady to je přijímáno taky v zásadě s pochopením. Pokud jde o ty změny v
systému řízení a samosprávy, tam to naráží, řekl bych, více na tu reprezentaci Rady vysokých škol, než u České
konference rektorů.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
My jsme říkali, nebo vy jste to říkal, že i pokud by se koalice rozhodla pro školné, že se to dá stihnout po dobu
těch 4 let, byť by to bylo, řekněme, nepraktické nebo možná spíš netaktické, že by se školné zavádělo v podstatě rok
před volbami, ale teď vás poprosím o takový možná technický popis, jak to pozná vlastně pedagog na vysoké škole nebo
student, že začala reforma nebo že už 2 roky, 3 roky běží reforma? Co je cílem?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Student by měl poznat výsledek. Cílem je z hlediska pedagoga, pedagog bude výrazně více motivovaný, bude výrazně více
motivovaný připravovat své studenty tak, aby byli lépe uplatnitelní na trhu práce.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Motivovaní jen penězi?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Určitě ne jen penězi, ale i prostředím, které by se na té vysoké škole mohlo i na základě školného, ale nejen na
základě školného změnit, protože ten systém v řadě případů příliš motivační není. Ono taky vezměme si, že věková
struktura učitelů na vysokých školách rozhodně není vyvážená. V podstatě na velké většině škol výrazně chybí učitelé
ve věku mezi 35 a 50 roky, že jo, jsou to lidé, kterým, kteří po revoluci byli na prahu své kariéry. Rozhodli se z
nějakých důvodů pro jinou než vysokoškolskou. Takže dnes na vysokých školách jsou učitelé v důchodovém,
předdůchodovém a téměř předdůchodovém věku a vedle toho, řekněme, mladší dravější generace lidí kolem 30, 35 se
zahraničními stážemi, s výbornými jazykovými zkušenostmi, s chutí s tou školou něco udělat, tak tyhle ty 2 generace
se na těch školách začínají pochopitelně trochu protkávat. Tohle to prostředí by taky mělo dát příležitost těm
mladším, aby měli větší šanci, větší šanci na realizaci v tom systému. Na studenta nesmíme zapomenout.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě bych se zastavil, pardon, u pedagogů, protože jsem měl možnost číst některé závěry toho vašeho týmu a přišla mi
tam zajímavá jedna věc, že sice všichni pedagogové nebo akademičtí pracovníci říkají, že by bylo potřeba přidat víc
peněz, zároveň si ale spousta z nich, možná že i většina, teď si nepamatuju přesně ta data, že se s těmi penězi neumí
hospodařit.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak určitě, určitě, určitě učitelé ..., takhle nemůžeme říct ..., ještě možná jinak, podfinancování školství. Já
samozřejmě jako představitel vysoké školy nikdy neřeknu, že ve školství je dost peněz. Je známo i ze statistik z
mezinárodních srovnávání, co dělá třeba OECD, tak víme, že ten podíl veřejných výdajů na vysoké školství v poměru k
HDP je u nás hluboce podprůměrný ve srovnání se zeměmi Evropské unie i OECD, to je pravda. Je pravda, že výrazně
vzrostl počet studentů, jak už jsem o tom mluvil. Rozhodně to nebylo doprovázeno odpovídajícím nárůstem prostředků, a
to ani při respektování něčeho, čemu říkáme úspory z rozsahu. To znamená, těch peněz tam určitě dost není. Na druhou
stranu, na druhou stranu já tento názor, který jste říkal, který je závěrem i toho dotazníku, sdílím. Samozřejmě
vždycky jsou možnosti, jak ty peníze ještě efektivněji využít. Je to nejenom, co se týče té jedné konkrétní školy,
ale je to i otázka efektivity celého toho systému, zdali vzděláváme studenty v oborech, ve kterých budou potřeba. Já
si toto třeba nemyslím, protože pořád se říká, jsou na to i čísla v technických, přírodovědných oborech chybí
absolventi. I paní ministryně má spočítáno se svými kolegy z Národního vzdělávacího fondu, kde působila a zase asi
bude působit, tak ví, že bude chybět 15 tisíc lidí v energetice. Toto je šílené. Mezitím je spousta lidí v oborech,
kteří už dnes se hlásí na místa, kde stačí střední škola. To znamená, i tohle je ta neefektivita toho systému. To
není, že někdo utratil špatně 10 korun, to je prostě v tom, že někde vzděláváte někoho, kde se neuplatní.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a teď, co s tím, když o to není zájem, protože vím, že i jaderné elektrárny v tuhle chvíli řeší tenhle problém,
který jste tady zmínil, že v energetice prostě nebudou za pár let vůbec žádní odborníci?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Je to samozřejmě jednak možnost určité státní ingerence přes to financování vysokých škol. A je to samozřejmě věc,
které pomůže i to školné. Vy můžete nastavit školné na technických oborech úplně jiné než na humanitních a tím prostě
část té poptávky přesměrujete do těch oborů, kde budou ti odborníci potřeba. Ono je to taky o tom, aby studenti si
uvědomili, zdali, co chtějí studovat a zdali chtějí studovat. Nám teď přišel na školu dotaz: dobrý den. Dostal jsem
se na jadernou fakultu a na VŠE, kam mám jít studovat a proč? Tak to nám napíše 18letý člověk, tak jako něco je
špatně v těch motivacích.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tam by mě možná zajímala ta odpověď potom, jak jste vůbec odpovídali?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tu připravujeme.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zarazil jsem vás ale u toho, když jste mluvil o těch pedagozích. Jak pozná student, že začala reforma?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak student by určitě ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Krom školného?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, tak kromě školného. Tak za prvé student dosáhne na průhledný jednoduchý systém půjček a grantů, to znamená,
student by měl mít lepší finanční zázemí pro svoje studium. Za druhé, prostřednictvím školného, když už se pořád
ptáte na to školné, já vám to nevyčítám, tak student určitě se v tom systému začne chovat jinak, protože my
předpokládáme, že on po té škole začne reálně něco chtít. Za prvé bude odpovědně volit ten obor, bude se ptát -
uplatním se po jaderce, uplatním se po VŠE? Tyto otázky si začne klást, které si teď zjevně neklade. Kdyby si je
kladl, tak se na toto neptá. A za druhé bude chtít, aby ho ta škola skutečně připravila do praxe a aby on ten svůj,
to svoje zadlužení z té půjčky a to školné, aby ho splatil, aby prostě ta škola ho kvalitně připravila pro tu praxi.
Ne vždycky se to tak dneska děje. Řada studentů studuje prostě proto, že je to poměrně pohodlná záležitost, že
studovat chtějí, ale nevidí tam nějakou silnější motivaci, takže student by měl žádat vyšší kvalitu po té škole, na
které bude studovat.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, teď teda, v České republice by měly být školy vzdělávací, výzkumné a profesní, na tom panuje zřejmě shoda, já se
vás nebudu ptát na výhody a nevýhody toho modelu, ale asi je jasné, že školy budou chtít převážně být výzkumnými
institucemi, ne, to ostatní by mohlo znamenat i třeba v očích uchazečů jaksi určitý propad?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já to určitě takto nevnímám, já to nevnímám na té vertikále, byť takto je někdy naznačována a někdy je i takto ze
stran některých škol vnímána, že to bude o první lize, druhé lize a divizi, já si to rozhodně nemyslím. Školy by měly
být motivovány k tomu, aby byly tou institucí, která jim sedí a ve které chtějí být excelentní, ve které chtějí být
nejlepší. Rozhodně si myslím, že pro školu by mělo být lepší být nejlepší profesně orientovanou školou než nejhorší
výzkumnou školou, to je zcela jednoznačné. Já bych to profesně orientované vzdělávání tak nehaněl. Ono to za prvé
vůbec není jednoduché připravit. Vyžaduje to velmi silný vztah se zaměstnavateli, vyžaduje to velmi silný vztah s
regionální samosprávou, vyžaduje to velmi silný vztah vůbec s požadavky trhu práce, vyžaduje to úplně jiný přístup
pedagogů a toto si myslím, že když to ty školy dobře zvládnou, takže to určitě bude plus a rozhodně to není horší než
průměrná, nebo dokonce podprůměrná výzkumná škola. Uvědomme si, že řada škol dnes je výzkumných jenom proto, že ten
systém je k tomu nutí. Prostě akreditační řízení, akreditační pravidla v současné době vám prakticky neumožní udělat
profesního bakaláře, protože prostě musíte mít profesory, docenty v určitém zastoupení a přitom vy je pro to profesně
orientované studium v takovém rozsahu rozhodně nepotřebujete.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže ani nejste proto, aby se automaticky otevíraly nové obory, aby se automaticky udělovaly profesury a tak?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak, pokud jde o profesury a docentury, to je otázka skoro na samostatný pořad. Myslím si, že to je věc, která je,
která je u nás, ten současný systém státem udělovaných profesur, školou udělovaných docentur, kde ty tituly, kde s
těmi tituly pak ti lidé jezdí po celé republice včetně těch takzvaných létajících nebo turboprofesorů, jak se říká,
takže to je systém, který už se prostě přežil. Je potřeba se podívat do okolních zemí, podívat se, jak to tam vypadá
s profesorskými místy, s konkurzy na profesorská místa a je potřeba se přizpůsobit nějaké běžné zahraniční
praxi.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak se tady možná potkáme ještě někdy příště, až budete třeba za sebou i setkání s někým z koalice. Jakub Fischer,
odborný garant reformy vysokoškolského vzdělávání a prorektor Vysoké školy ekonomické. Děkuji vám za rozhovor.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Děkuju vám taky a přeji hezké prázdniny školákům, studentům i učitelům.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a vám divákům ČT24 díky za pozornost, mějte se dobře a na shledanou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den. Vítejte u Interview ČT24. Dnes skončil pro žáky základních a středních škol školní rok a ti, kteří se
chystají na vysokou, tak možná, že po očku sledují, jakým způsobem se rodí nová vláda a co chystá v oblasti vysokých
škol. Plánovaným změnám vévodí jedno jediné a poměrně silné slovo - školné. A naším hostem je dnes Jakub Fischer,
prorektor Vysoké školy ekonomické, ale co je možná důležitější, alespoň pro potřeby tohoto pořadu, tak odborný garant
reformy vysokoškolského vzdělávání. Dobrý den.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Dobrý den.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vedoucí té reformy. Nový ministr školství, pane docente, bude muset dořešit reformu vysokých škol, na které vy v
tuhle chvíli intenzivně několik měsíců pracujete. Jednal jste vůbec s někým z koalice už?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Nikoliv.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jak je to možné?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, my jsme nebyli osloveni.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A jak si to vysvětlujete?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak já si to vysvětluju tím, že koalice prostě jedná a až dojedná, takže nám dá nějaké politické zadání, jakým
způsobem pokračovat a jakým způsobem odborně rozpracovat jejich vize.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, dobře, ale vy už přeci na reformě vysokého školství pracujete několik dlouhých měsíců. Bílá kniha, ta se rodila
několik dlouhých let, a jestli jsem to dobře pochopil, když jste tady byl někdy před rokem nebo před třičtvrtě rokem,
tak jste připravovali v podstatě několik, řekněme, nástřelů proto, jak dopadnou volby, abyste zohlednili, řekněme,
programy jednotlivých stran. Takže v tuhle chvíli, jestli tomu dobře rozumím, je připravena reforma vysokého školství
v několika variantách.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak daleko určitě nejsme. Pokud jde o tu reformu, jak běží, tak Bílá kniha, to je otázka z našeho rychlého běhu času
už poměrně dávné historie. Projekt reforma terciárního vzdělávání běží od ledna roku 2009. Já sám jsem v jeho čele
někdy od poloviny srpna roku 2009. Pro nás ta politická situace a její vývoj je samozřejmě velmi nepříjemný, protože
možná málokdo z občanů této země si uvědomuje, jak moc nás ovlivnilo to odložení těch plánovaných předčasných voleb,
protože my jsme vlastně pracovali v horizontu do voleb, pak jsme pracovali v horizontu do voleb posunutý o jeden
měsíc a pak najednou přišla ta, a já tomu říkám trochu ošklivě, ale pracovně nastavovaná kaše, kdy jsme vlastně
dostali zase půl roku do voleb. Pro nás je ten problém v tom, že my vlastně celý ten projekt musí být navázaný na
nějaké politické zadání z logiky věci, protože celá ta reforma terciárního vzdělávání, která se skládá jednak ze
změn, ze změn v systému terciárního vzdělávání a potom v provedení změn ve finanční pomoci studentům, tak by mělo
vyústit dvěma zcela zásadními legislativními změnami, jednak zákonem o finanční pomoci studentům, a pak buď novým
zákonem o terciárním vzdělávání anebo zásadní změnou současného vysokoškolského zákona. A toto samozřejmě není možné
bez podpory v Poslanecké sněmovně, případně v Senátu Parlamentu České republiky. Bez toho by samozřejmě jakákoliv
reforma byla pouze dalším, dalším papírem v šuplíku.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A co se teď mění teda vlastně v tuhle chvíli, když jste tak dlouho na něčem pracovali a v podstatě není jasný
výsledek té práce?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak pro nás se mění to, že v tuto chvíli by snad mohlo být zadání na dobu delší než půl roku. My jsme samozřejmě měli
zadání od paní ministryně, od paní ministryně Kopicové, které bylo v průběhu roku 2009 s termínem do voleb s tím, že
pak bude jasno, buď se reforma úplně zastaví, nebo se naopak zintenzivní nebo se jasně ukáže její možný směr. Poté,
co se ukázalo, že volby nebudou, tak jsme opět jednali s paní ministryní o dalším zadání a opět jsme dostali zadání
do voleb. To znamená, že my jsme do toho června, vlastně do současného období rozpracovali řadu věcí, ale řadu věcí
jsme rozpracovat nemohli, protože prostě bylo řečeno tímto se zabývejte. Až bude jasné, jaká, jak vypadá ta situace v
Poslanecké sněmovně a jaká je šance na to provést tu reformu i do zákonů.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže teď čekáte na to, na čem se vlastně dohodne koalice?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Přesně tak.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Co říkáte těm dosavadním výsledkům jednání, protože v podstatě jeden jediný výsledek týkající se vysokých škol, tak
je sice shoda, že musí proběhnout jakási reforma terciárního vzdělávání, ale dominuje mu, jak jsem říkal v úvodu,
slovo školné?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak já si myslím, že mělo-li by to takto skončit, bylo by to nesmírně nešťastné, protože není možné zužovat všechny
změny v systému vysokoškolského vzdělávání na školné. Za prvé to tak prostě není, protože vysoké školy a vůbec ten
vysokoškolský vzdělávací prostor potřebuje projít mnoha výraznými změnami. Uvědomme si, že za posledních 8 let se
zdvojnásobil počet studentů na vysokých školách, dneska už studuje přes 400 tisíc studentů. Školy se tomu vůbec
nepřizpůsobily. Nemáme nijak diverzifikovaný systém. Máme pouze 2 neuniverzitní školy, všechny ostatní se tváří jako
univerzity více či méně úspěšně. Máme 45 soukromých škol, z toho 30 je tematicky zaměřených velmi podobně. Je to
systém, který prostě efektivní není a který je potřeba změnit, ale rozhodně jediným, dokonce ani ne zásadním
nástrojem nemůže být školné, takže to je ten efekt věcný, že prostě to tak není, že je to jenom o školném. Druhá věc
je ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, že vám do toho skočím, když to hodně zkrátím a budu se chvilku držet jenom samotného školného, tak říkáte
školné ano. Předpokládám, že i takovou variantu jste zpracovávali nebo zpracováváte a rozpracováváte, ale až třeba po
několika letech jako důsledek nebo následek těch dalších změn?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Ano, musí dojít nejdříve ke změnám v systému, to znamená, musí dojít ke skutečné diverzifikaci toho sektoru
terciárního vzdělávání tak, aby každému z těch 400 tisíc studentů nabídl to, na co ten student bude stačit. To
znamená, je to o přidání toho profesně orientovaného bakalářského studia, které tady úplně chybí. Vůbec je to otázka
dotažení implementace boloňského procesu, to znamená, donutit nebo dovést zaměstnavatele k tomu, aby i bakaláře
počítali za vysokoškolsky vzdělaného člověka, přimět školy, aby předělaly své studijní programy tak, aby ten bakalář
byl skutečně ucelený vysokoškolsky vzdělaný člověk, čili to je změna, kterou považuji za naprosto klíčovou, ta se
školným vůbec nesouvisí. Je to otázka diskuse o změnách v systému řízení, samosprávy ve vysokém školství, čili to je
první aspekt. Druhý aspekt je otázka odstranění nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. To znamená, to je
to, o čem, co jsem už naznačil, finanční pomoc studentů, zavedení státem garantovaných půjček, studijních grantů,
převedení nepřímé podpory přes domácnosti na přímou podporu studentům, to je druhý bod. Až třetí bod ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tam je už ale návrh zpracován na ministerstvu školství, jestli se nemýlím?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Ano, vláda vzala koncem května, ještě současná vláda vzala koncem května na vědomí plán implementace finanční pomoci
studentům a toto se bude v mezích tohoto plánu se to bude dále rozpracovávat. Ale teprve po spuštění tohoto, tohoto
balíku, této zásadní změny je možné zavést školné, není to možné obráceně. Tím by se ty nerovnosti ještě prohloubily
a neodstranily.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ta rodící koalice říká, že by to bylo možné zavést školné někdy od roku 2012, 2013. Je to opravdu tak možné,
dokážete si představit takhle ten čas?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Dokážu si to představit. Spíš to vidím na těch 2013, na druhou stranu je zase otázka, to je otázka politická, jestli
je možné zavádět školné rok před volbami. Uvědomme si, že rok 2013, pokud všechno dobře půjde a vydrží ten čtyřletý
volební cyklus, tak bude rok před volbami, což možná není nejlepší období pro zavedení školného, takže je to otázka
toho načasování, ale dřív než 2012 určitě ne. A pro studenty, kteří nyní studují na vysokých školách, taky určitě
ne.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak tam myslím, že koalice říká, že ...
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tam je to jasné.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
... studenti, kteří by teprve nastupovali do toho systému vysokoškolského studia. Ale rozumím-li tomu dobře, tak v
tuhle chvíli, kdy třeba koalice se rozhodla a řekla, že školné je absolutní priorita, které je potřeba do terciárního
vzdělávání zavést prakticky okamžitě, tak by to přineslo ještě víc zmatků?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, tak my se domníváme, my musíme potom přesvědčit, pokud by to došlo skutečně tak, že se koalice dohodne na tom, že
jde o školné a o nic jiného, tak my je musíme přesvědčit o tom, pokusit se přesvědčit o tom, že to prostě jenom o
školném není. Je to jednak z těch důvodů, který jsem vám řekl, druhý důvod pak je samozřejmě, aby to nedopadlo jako
se zdravotnickou reformou, kde ikonou se staly třicetikorunové poplatky a veškeré změny ve zdravotnictví ať už dobře
či špatně míněné, neumím posoudit, se pak, se pak utopily v diskusi o 30, 60 a 90 korunách. Určitě bychom neradi, aby
to stejně dopadlo s vysokým školstvím.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Reforma jako taková je teď tedy v bodě 0, 1, 2?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak těžko říct. Otázka je, to bychom si museli ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Řekněme, že bodů je 10 třeba.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
... říct, o jaké škále bychom se bavili. Tak, kdyby bylo bodů 10, tak já bych řekl, že reforma je třeba v bodě
3.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A to už je, řekněme, nakročeno k něčemu, nebo není nakročeno k něčemu?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Je nakročeno. Pokud, pokud ..., tahle je provedena řada analýz, řada studií, srovnávacích studií o tom, jak vypadá
třeba systém financování, systém řízení v jiných zemích. Známe velmi podrobně britský model, známe velmi podrobně
rakouský model, víme, jak se těmito modely identifikuje tamní odborná veřejnost, to znamená, vytvářeli jsme si za tu
dobu, než bylo možné skutečně něco razantního spustit, tak vytvářeli jsme si, řekněme, analytické předpolí proto,
abychom nebyli v tom bodě 0, ale abychom se dostali do toho bodu, který já jsem označil jako bod 3.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, očekáváte nějaké razantní kroky v tuto chvíli od té rodící se koalice, která bude mít plné ruce práce, já nevím,
se seškrtáváním výdajů a podobně.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak rodící se koalice, a já bych vám tady skutečně ještě i posluchačům zdůraznil, že nemám jiné informace, než mají
oni, to znamená, jiné informace, než jsou veřejně dostupné v médiích. Rodící se koalice zatím se tváří jako koalice s
velkým reformním etosem, takže doufejme, že tento reformní etos chvíli vydrží a že ty změny bude možné provést.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A berete to jako chybu, že nemáte v tuhle chvíli žádné informace jako šéf té reformy?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
To já takhle nehodnotím. Pro mě by to bylo samozřejmě ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zkuste to zhodnotit.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Pro mě by to samozřejmě bylo příjemnější, kdybych ty informace měl, řekněme, bližší než z novin, ale prostě je to
taková realita.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když plánujete, co bude potřeba změnit, co podle vašeho odhadu tak, jak ostatně, protože předpokládám, že jste museli
číst programy politických stran, co bude největší oříšek, kde víte, že už jdete třeba trochu hlavou proti zdi?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já si myslím, že my nejdeme hlavou proti zdi. Myslím si, že ... Myslíte hlavou proti zdi vůči komu, kdo staví tu
zeď?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vůči politickým stranám, které v tuhle chvíli sestavují koalici.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tam já myslím, že není zásadní rozpor s tím, co čtu. Jo, to odložené školné, to je samozřejmě věc, se kterou my jsme
identifikováni, byť tady musím říct, jak jste mě představoval na začátku, že jsme s tím identifikováni jako reformní
tým, jako prorektor vysoké školy bych na to měl možná jiný názor, ale taková už je, taková už je realita tak, jak i
hovořím s jinými rektory, tak školy by třeba si přály víc to přímé školné, to znamená, to školné placené hned. Je
samozřejmě otázka, na kolik školy dostanou nějaké zálohové platby od státu, jakým způsobem tam proběhnou ty finanční
toky, ale to je otázka, jakým způsobem se toto celé dořeší. Ale pokud jste se ptal na hlavou proti zdi, tak myslím,
že nejdeme hlavou proti zdi, ale že bude potřeba tam přidat některé momenty. A řekněme to školné ne upozadit, ale
posunout ho chronologicky až někam, až někam do toho bodu 3, to znamená, změna systému diverzifikace bod 1, finanční
pomoc studentům bod 2, školné bod 3, nedá se tím školným začít, ani diskusemi o něm.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Hlavou proti zdi, tak vy jste tady řekl, že jste tak trošku v schizofrenní situaci. Jakou podporu má teda v tuhle
chvíli reforma vysokého školství u akademické obce?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já bych řekl jak v čem. To je ..., určitě na některých bodech, pokud jde o tu diverzifikaci, tam si myslím, že je
poměrně shoda. Pokud jde o změny v principech akreditací, reakreditací, hodnocení kvality, tam je poměrně shoda.
Pokud jde o změny ve financování, tak ty v podstatě probíhají dá se říct i nezávisle na tom projektu, dochází k
určitým změnám v principu tvorby rozpočtu vysokých škol, což ovšem jde trošičku mimo nás, nejsme my motorem těch
změn, je to odbor vysokých škol. To znamená, tady to je přijímáno taky v zásadě s pochopením. Pokud jde o ty změny v
systému řízení a samosprávy, tam to naráží, řekl bych, více na tu reprezentaci Rady vysokých škol, než u České
konference rektorů.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
My jsme říkali, nebo vy jste to říkal, že i pokud by se koalice rozhodla pro školné, že se to dá stihnout po dobu
těch 4 let, byť by to bylo, řekněme, nepraktické nebo možná spíš netaktické, že by se školné zavádělo v podstatě rok
před volbami, ale teď vás poprosím o takový možná technický popis, jak to pozná vlastně pedagog na vysoké škole nebo
student, že začala reforma nebo že už 2 roky, 3 roky běží reforma? Co je cílem?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Student by měl poznat výsledek. Cílem je z hlediska pedagoga, pedagog bude výrazně více motivovaný, bude výrazně více
motivovaný připravovat své studenty tak, aby byli lépe uplatnitelní na trhu práce.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Motivovaní jen penězi?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Určitě ne jen penězi, ale i prostředím, které by se na té vysoké škole mohlo i na základě školného, ale nejen na
základě školného změnit, protože ten systém v řadě případů příliš motivační není. Ono taky vezměme si, že věková
struktura učitelů na vysokých školách rozhodně není vyvážená. V podstatě na velké většině škol výrazně chybí učitelé
ve věku mezi 35 a 50 roky, že jo, jsou to lidé, kterým, kteří po revoluci byli na prahu své kariéry. Rozhodli se z
nějakých důvodů pro jinou než vysokoškolskou. Takže dnes na vysokých školách jsou učitelé v důchodovém,
předdůchodovém a téměř předdůchodovém věku a vedle toho, řekněme, mladší dravější generace lidí kolem 30, 35 se
zahraničními stážemi, s výbornými jazykovými zkušenostmi, s chutí s tou školou něco udělat, tak tyhle ty 2 generace
se na těch školách začínají pochopitelně trochu protkávat. Tohle to prostředí by taky mělo dát příležitost těm
mladším, aby měli větší šanci, větší šanci na realizaci v tom systému. Na studenta nesmíme zapomenout.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě bych se zastavil, pardon, u pedagogů, protože jsem měl možnost číst některé závěry toho vašeho týmu a přišla mi
tam zajímavá jedna věc, že sice všichni pedagogové nebo akademičtí pracovníci říkají, že by bylo potřeba přidat víc
peněz, zároveň si ale spousta z nich, možná že i většina, teď si nepamatuju přesně ta data, že se s těmi penězi neumí
hospodařit.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak určitě, určitě, určitě učitelé ..., takhle nemůžeme říct ..., ještě možná jinak, podfinancování školství. Já
samozřejmě jako představitel vysoké školy nikdy neřeknu, že ve školství je dost peněz. Je známo i ze statistik z
mezinárodních srovnávání, co dělá třeba OECD, tak víme, že ten podíl veřejných výdajů na vysoké školství v poměru k
HDP je u nás hluboce podprůměrný ve srovnání se zeměmi Evropské unie i OECD, to je pravda. Je pravda, že výrazně
vzrostl počet studentů, jak už jsem o tom mluvil. Rozhodně to nebylo doprovázeno odpovídajícím nárůstem prostředků, a
to ani při respektování něčeho, čemu říkáme úspory z rozsahu. To znamená, těch peněz tam určitě dost není. Na druhou
stranu, na druhou stranu já tento názor, který jste říkal, který je závěrem i toho dotazníku, sdílím. Samozřejmě
vždycky jsou možnosti, jak ty peníze ještě efektivněji využít. Je to nejenom, co se týče té jedné konkrétní školy,
ale je to i otázka efektivity celého toho systému, zdali vzděláváme studenty v oborech, ve kterých budou potřeba. Já
si toto třeba nemyslím, protože pořád se říká, jsou na to i čísla v technických, přírodovědných oborech chybí
absolventi. I paní ministryně má spočítáno se svými kolegy z Národního vzdělávacího fondu, kde působila a zase asi
bude působit, tak ví, že bude chybět 15 tisíc lidí v energetice. Toto je šílené. Mezitím je spousta lidí v oborech,
kteří už dnes se hlásí na místa, kde stačí střední škola. To znamená, i tohle je ta neefektivita toho systému. To
není, že někdo utratil špatně 10 korun, to je prostě v tom, že někde vzděláváte někoho, kde se neuplatní.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a teď, co s tím, když o to není zájem, protože vím, že i jaderné elektrárny v tuhle chvíli řeší tenhle problém,
který jste tady zmínil, že v energetice prostě nebudou za pár let vůbec žádní odborníci?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Je to samozřejmě jednak možnost určité státní ingerence přes to financování vysokých škol. A je to samozřejmě věc,
které pomůže i to školné. Vy můžete nastavit školné na technických oborech úplně jiné než na humanitních a tím prostě
část té poptávky přesměrujete do těch oborů, kde budou ti odborníci potřeba. Ono je to taky o tom, aby studenti si
uvědomili, zdali, co chtějí studovat a zdali chtějí studovat. Nám teď přišel na školu dotaz: dobrý den. Dostal jsem
se na jadernou fakultu a na VŠE, kam mám jít studovat a proč? Tak to nám napíše 18letý člověk, tak jako něco je
špatně v těch motivacích.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tam by mě možná zajímala ta odpověď potom, jak jste vůbec odpovídali?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tu připravujeme.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zarazil jsem vás ale u toho, když jste mluvil o těch pedagozích. Jak pozná student, že začala reforma?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak student by určitě ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Krom školného?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
No, tak kromě školného. Tak za prvé student dosáhne na průhledný jednoduchý systém půjček a grantů, to znamená,
student by měl mít lepší finanční zázemí pro svoje studium. Za druhé, prostřednictvím školného, když už se pořád
ptáte na to školné, já vám to nevyčítám, tak student určitě se v tom systému začne chovat jinak, protože my
předpokládáme, že on po té škole začne reálně něco chtít. Za prvé bude odpovědně volit ten obor, bude se ptát -
uplatním se po jaderce, uplatním se po VŠE? Tyto otázky si začne klást, které si teď zjevně neklade. Kdyby si je
kladl, tak se na toto neptá. A za druhé bude chtít, aby ho ta škola skutečně připravila do praxe a aby on ten svůj,
to svoje zadlužení z té půjčky a to školné, aby ho splatil, aby prostě ta škola ho kvalitně připravila pro tu praxi.
Ne vždycky se to tak dneska děje. Řada studentů studuje prostě proto, že je to poměrně pohodlná záležitost, že
studovat chtějí, ale nevidí tam nějakou silnější motivaci, takže student by měl žádat vyšší kvalitu po té škole, na
které bude studovat.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, teď teda, v České republice by měly být školy vzdělávací, výzkumné a profesní, na tom panuje zřejmě shoda, já se
vás nebudu ptát na výhody a nevýhody toho modelu, ale asi je jasné, že školy budou chtít převážně být výzkumnými
institucemi, ne, to ostatní by mohlo znamenat i třeba v očích uchazečů jaksi určitý propad?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Já to určitě takto nevnímám, já to nevnímám na té vertikále, byť takto je někdy naznačována a někdy je i takto ze
stran některých škol vnímána, že to bude o první lize, druhé lize a divizi, já si to rozhodně nemyslím. Školy by měly
být motivovány k tomu, aby byly tou institucí, která jim sedí a ve které chtějí být excelentní, ve které chtějí být
nejlepší. Rozhodně si myslím, že pro školu by mělo být lepší být nejlepší profesně orientovanou školou než nejhorší
výzkumnou školou, to je zcela jednoznačné. Já bych to profesně orientované vzdělávání tak nehaněl. Ono to za prvé
vůbec není jednoduché připravit. Vyžaduje to velmi silný vztah se zaměstnavateli, vyžaduje to velmi silný vztah s
regionální samosprávou, vyžaduje to velmi silný vztah vůbec s požadavky trhu práce, vyžaduje to úplně jiný přístup
pedagogů a toto si myslím, že když to ty školy dobře zvládnou, takže to určitě bude plus a rozhodně to není horší než
průměrná, nebo dokonce podprůměrná výzkumná škola. Uvědomme si, že řada škol dnes je výzkumných jenom proto, že ten
systém je k tomu nutí. Prostě akreditační řízení, akreditační pravidla v současné době vám prakticky neumožní udělat
profesního bakaláře, protože prostě musíte mít profesory, docenty v určitém zastoupení a přitom vy je pro to profesně
orientované studium v takovém rozsahu rozhodně nepotřebujete.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže ani nejste proto, aby se automaticky otevíraly nové obory, aby se automaticky udělovaly profesury a tak?
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Tak, pokud jde o profesury a docentury, to je otázka skoro na samostatný pořad. Myslím si, že to je věc, která je,
která je u nás, ten současný systém státem udělovaných profesur, školou udělovaných docentur, kde ty tituly, kde s
těmi tituly pak ti lidé jezdí po celé republice včetně těch takzvaných létajících nebo turboprofesorů, jak se říká,
takže to je systém, který už se prostě přežil. Je potřeba se podívat do okolních zemí, podívat se, jak to tam vypadá
s profesorskými místy, s konkurzy na profesorská místa a je potřeba se přizpůsobit nějaké běžné zahraniční
praxi.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak se tady možná potkáme ještě někdy příště, až budete třeba za sebou i setkání s někým z koalice. Jakub Fischer,
odborný garant reformy vysokoškolského vzdělávání a prorektor Vysoké školy ekonomické. Děkuji vám za rozhovor.
Jakub FISCHER, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání
--------------------
Děkuju vám taky a přeji hezké prázdniny školákům, studentům i učitelům.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a vám divákům ČT24 díky za pozornost, mějte se dobře a na shledanou.
ČT 24: Interview s Jakubem Fischerem
30. června 2010 odvysílala Česká televize rozhovor s odborným garantem projektu Reforma terciárního vzdělávání doc.
Jakubem Fischerem.
