„Naší snahou je nabídnout školám takovou podporu, která skutečně reaguje na jejich potřeby. Ředitelé škol jsou klíčovými aktéry změny – a je důležité, aby na to nebyli sami,“ říká náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Program KOMPAS navazuje na ověřené přístupy z projektů PILOT 3 a PILOT 14 a jeho realizace je výsledkem spolupráce MŠMT, České školní inspekce (ČŠI) a Národního pedagogického institutu ČR (NPI). Každá z těchto institucí přitom sehrává svou roli – MŠMT celý systém strategicky řídí a zaštiťuje, a to včetně administrativní a organizační podpory prostřednictvím Středního článku, ČŠI identifikuje potřeby škol a poskytuje konzultace a NPI připravuje vzdělávací opatření na míru. Program se skládá ze dvou hlavních forem podpory: dvouletého komplexního balíčku rozvojových opatření a kratší mentoringové spolupráce mezi řediteli škol.
„Základem úspěchu je individuální přístup, kdy má každý ředitel školy k dispozici podporu doslova na míru. V jednotlivých krajích České republiky se školám systematicky věnuje tým 30 konzultantů Národního pedagogického institutu,“ uvádí Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu ČR.
Dosavadní vyhodnocení programu podle České školní inspekce ukazuje, že školy zapojené do KOMPASu vykazují významný potenciál pro zlepšení zejména v oblasti strategického a personálního řízení. Téměř 90 % ředitelů označilo alespoň jednu z poskytnutých forem podpory za vysoce efektivní, přičemž většina z nich zaznamenala pozitivní změny v pěti klíčových oblastech pedagogického vedení podle modelu Kvalitní školy.
„KOMPAS ukazuje, že když školy dostanou systematickou a dobře cílenou podporu, dokážou se posouvat rychle kupředu. Velmi cenné je, že ředitelé si uvědomují význam svého profesního rozvoje a jsou připraveni sdílet zkušenosti s kolegy,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Program KOMPAS je však pouze jednou z částí širšího systému podpory, který MŠMT zavádí na základě konzultací s odborníky z praxe, zástupci asociací zřizovatelů škol, ředitelů i učitelů. Vedle mentoringové a metodické podpory stojí v centru pozornosti také práce na Kompetenčním rámci ředitele školy (KRŘŠ), jehož cílem je vymezit jasná, srozumitelná a praktická kritéria pro profesní rozvoj ředitelů. Tento rámec bude úzce navazovat na kritéria Kvalitní školy České školní inspekce a bude zároveň sloužit jako základ pro výběrová řízení, hodnocení i vzdělávání vedoucích pracovníků. Jeho dokončení se plánuje na začátek roku 2026.
Dalším pilířem systému je revize kvalifikačních studií pro ředitele, která bude platná od července 2026. Nově navržený model studia bude dvoumodulový, propojený s mentoringem a zaměřený na rozvoj praktických dovedností. Cílem je připravit nové vedoucí pracovníky na komplexní výzvy, které s sebou role ředitele školy přináší. MŠMT v rámci podpory spolupracuje s organizací Učitel naživo, která v tomto procesu sehrává zásadní roli zejména v oblasti inovací přístupů k pedagogickému leadershipu a podpory začínajících ředitelů. Právě prakticky ukotvené a systematicky doprovázené studium je jedním z pilířů profesionálního rozvoje školského managementu.
Poslední, neméně důležitou oblastí je posílení vedení škol na úrovni zřizovatelů a regionů. Kromě podpory zřizovatelů v oblasti řízení, financování či personálních procesů se MŠMT zaměřuje i na vznik a rozvoj učících se komunit.
Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo, k tomu říká: „Máme radost, že téma podpory ředitelů se dostalo mezi klíčové priority ministerstva. Každý den vidíme, jak kvalitní pedagogičtí lídři v ředitelnách mohou zajistit, aby kvalita vzdělání našich dětí nebyla jen o štěstí na učitele. Proto jsme připraveni i nadále s ministerstvem spolupracovat na realizaci opatření, která jim v tom mohou pomoci."
Zavedením těchto opatření chce MŠMT zajistit, aby každá škola měla kvalitní vedení, které má přístup k aktuálním informacím, nástrojům i zkušenostem ostatních. Podpora vedení škol je zásadním předpokladem zvyšování kvality celého vzdělávacího systému.
