Mezi klíčové body revize bude patřit jak redukce, tak i aktualizace obsahu vzdělávání. To bude mít společný základ, nicméně díky disponibilním hodinám vznikne také prostor pro individualizaci výuky, která má za cíl rozvíjet potenciál žaček a žáků. „Z hlediska obsahu je cílem upřednostnit hloubku a trvalost porozumění a schopnost aplikace základních pojmů a principů před šíří (množstvím témat). Školy tak budou mít díky disponibilním hodinám zhruba celou pětinu času na prohlubování či rozvíjení vzdělávacího obsahu. U prvních stupňů to bude 15 %, u druhých pak dvakrát více, tedy 30 %,“ říká předseda Skupiny expertů MŠMT pro revizi RVP ZV Jan Jiterský. Přelomové podle něj budou také modelové školní vzdělávací programy (MŠVP), které školám významně usnadní přechod na nový vzdělávací obsah. „Školy, které o to projeví zájem nebo se chtějí modelovými ŠVP pouze inspirovat, si budou moci vybrat ze tří cest – učit tradičně podle předmětů, integrovat obory, které k sobě mají tematicky blízko anebo ve třetím případě učit čistě dle jednotlivých témat, které se odrážejí průřezově v různých předmětech. Tématem může být například voda s tím, že se probere jak z fyzikálního a chemického hlediska, tak z hlediska hudební výchovy, kdy se žáci dozví něco o Vltavě Bedřicha Smetany,“ vysvětluje Jiterský, podle kterého již několik škol v ČR na tento vzdělávací model přešlo a jeví se jako velmi progresivní.
„Na nové RVP ZV by měly být navázány také učební materiály, ale stejně tak masivní podpora škol, ředitelů a celých pedagogických sborů, úzká spolupráce probíhá také s pedagogickými fakultami a fakultami připravujícími učitele, a to zejména ve smyslu pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů,“ říká náměstkyně ministra Martina Běťáková. V souvislosti s revizemi se hovoří také o tzv. uzlových bodech, ve kterých budou nové RVP průběžně vyhodnocovány. „Ve 3. ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická gramotnost. Dalšími uzlovými body pak budou 5. a 9. ročník,“ doplňuje Běťáková, podle které bude probíhat i další podpora škol, a to například v otázce komunikace s rodiči. Samotný proces revize pak bude rovněž otevřený a veřejnost o něm bude pravidelně informována.
Co se týče harmonogramu, MŠMT si před zahájením procesu předsevzalo, že dobrovolně by mohly podle revidovaného RVP ZV začít učit školy od září 2024. O rok později by pak byla nová výuka povinná minimálně v 1. a 6. ročníku, tedy na začátku prvního a druhého stupně. „Národní pedagogický institut ČR má již nějaký čas k dispozici dokument Hlavní směry revize RVP ZV, podle kterého již byly zahájeny práce na samotné revizi. Technické zadání, které nyní od ministerstva školství obdržíme, je důležité zejména z hlediska zpřesnění požadavků. Pevně věřím, že vše půjde podle plánu a že všechny avizované termíny zvládneme,“ říká ředitel NPI Ivo Jupa.
Dokument s technickým zadáním pro NPI ČR je ke stažení ZDE.
