Dny SÚJV se uskutečnily s cílem posílit zapojení českých výzkumných pracovišť do spolupráce s SÚJV a
zvýšit počet zakázek českých hi-tech a inovačních firem v SÚJV.
České výzkumné instituce mají v SÚJV možnost zapojit se do výzkumu v oblastech jaderné a částicové fyziky,
syntézy a chemie supertěžkých prvků, radiobiologie, radiační medicíny, materiálového výzkumu či problematiky spjaté
s vývojem nových jaderně energetických systémů.
Velkou příležitost pro české firmy představuje zejména výstavba nuklotronu NICA (Nuclotron-based Ion Collider
Facility), který je podstatnou součástí Sedmiletého plánu rozvoje SÚJV, jehož cílem je rekonstrukce zařízení SÚJV a
integrace do systému evropských výzkumných infrastruktur.
SÚJV je mezinárodní organizací, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a
částicové fyziky. Česká republika je jedním ze zakládajících členů SÚJV od roku 1956. Ústav má sídlo v Dubně u
Moskvy v Ruské federaci.
V SÚJV byla uskutečněna řada zásadních objevů: Ústavu se jako prvnímu na světě podařila syntéza supertěžkých prvků s
čísly 102, 104, 105, 106, 107, 113, 114, 115, 116, 117 a 118, které se blíží tzv. ostrovu stability supertěžkých
jader. Po Ústavu je rovněž pojmenován prvek 105 Dubnium, prvek 114 Flerovium (Fl) je pojmenován po Flerově laboratoři
jaderných reakcí SÚJV. V současnosti má SÚJV významné postavení také ve fyzice neutrin, měření dvojitého rozpadu beta
a oscilací neutrin.
Ve spolupráci s SÚJV vzniká každoročně kolem sta publikací, jejichž citovanost se dlouhodobě pohybuje okolo
dvojnásobku světového průměru v disciplíně jaderná a částicová fyzika. Tento obor je v současnosti
nejúspěšnějším oborem v ČR z hlediska kvality vědeckých publikací na globální úrovni.
Výzkum v SÚJV má využití např. v energetice (problematika vyhořelého paliva, reaktorů IV. generace),
zdravotnictví (hadronová terapie, radiofarmaka) či nanotechnologií (filtry, nové materiály).
SÚJV je také silně zaměřeno na vzdělávání studentů, kteří jsou zásadní pro rozvoj jaderné fyziky a energetiky
v ČR.
Profesor Viktor Anatoljevič Matvejev je ředitelem SÚJV od března 2011. Profesor Matvejev je teoretický fyzik,
věnoval se např. kvarkovým modelům elementárních částic. Byl zodpovědný za projekt podzemní laboratoře Baksan či
detektoru neutrin v jezeře Bajkal (Baikal Neutrino Observatory). Je členem Ruské akademie věd, kde působí jako
vedoucí oddělení fyzikálních věd, zároveň zastává funkci ředitele Ústavu jaderného výzkumu Ruské akademie věd
(Moskva, Troitsk).
Bližší informace se dozvíte zde:
MSMT_SUJV-web.pdf
