Schopnost řešit problémy, pracovat s rizikem, finanční gramotnost nebo třeba schopnost pracovat v týmu. To jsou jen některé z dovedností, které definuje Evropský rámec kompetencí k podnikavosti (EntreComp) a které jsou klíčové pro uplatnění v 21. století. Cílem MŠMT je, aby tyto kompetence nebyly v českých školách jen „navíc“, ale staly se běžnou součástí výuky.
„České školství stojí před úkolem připravit žáky na budoucnost, kterou umíme stále méně předpovědět. Podnikavost v kontextu vzdělávací politiky proto nevnímáme úzce ekonomicky jako zakládání firem. Jde o nastavení mysli – chceme, aby mladí lidé byli aktivní, nebáli se překážek a uměli proměňovat své nápady v činy. To je kompetence, kterou musí stát systematicky podporovat přímo v kurikulu,“ uvedl vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš.
Evropa sází na „Whole-school approach“
Zahraniční kontext do diskuze vnesla nová studie sítě Eurydice „Entrepreneurship Education at School in Europe – 2025“, jejíž závěry byly dnes na setkání prezentovány. Zpráva ukazuje, že v některých zemích je rozvoj kompetence k podnikavosti u žáků prostřednictvím praktické zkušenosti již nedílnou a někdy i povinnou součástí kurikula. Ačkoliv si Česko podle studie nestojí ve srovnání s ostatními zeměmi špatně, má v této oblasti stále prostor pro zlepšení, a to nejen v obsahu učení, ale i v systematické podpoře učitelů.
„Podnikavost se rozvíjí především v praxi. Jednou z cest, jak ji u žáků a mládeže posílit, je zahraniční zkušenost. Dává jim prostor vyzkoušet si nové situace, převzít odpovědnost a osvojit si kompetence, které využijí i mimo školu. Nejde přitom jen o samotný výjezd. Stejně cenná je možnost spolupracovat na projektech se zahraničními partnery a učit se na reálných úkolech. Podobně to platí i pro učitele, kteří díky evropským vzdělávacím programům mohou vycestovat, získat inspiraci v zahraničí a přinést nové přístupy zpět do domácího prostředí,“ řekl ředitel DZS Michal Uhl.
Jak podotkla Simona Pikálková z české sekce Eurydice, mezinárodní srovnání jasně ukazuje, že nejúspěšnější systémy neřeší podnikavost izolovanými projekty, ale uplatňují tzv. celoškolní přístup (Whole-school approach). To znamená, že podnikavost prostupuje celou kulturou školy – od vedení, přes všechny předměty až po spolupráci s místní komunitou. Data ukazují, že podnikavost není dar, ale soubor dovedností, které se dají trénovat, a evropský trend směřuje k tomu začít s tímto tréninkem co nejdříve.
Podnikavost ve školách: Ne další předmět, ale styl výuky
„Podnikavost ve vzdělávání chápeme jako dlouhodobou investici do adaptability společnosti. V době výrazných demografických změn se netýká pouze školního vzdělávání, ale celého systému učení v průběhu života – od dětí přes dospělé až po seniory. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto koordinuje mezirezortní pracovní skupinu, která propojuje politiky a nástroje jednotlivých ministerstev a diskutuje ucelený rámec podpory podnikavosti. Tento přístup odpovídá Strategii 2030+, která klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí, rovné šance a připravenost mladých lidí na rychle se měnící svět,“ vysvětlila Ludmila Třeštíková, vedoucí oddělení strategií MŠMT.
Klíčovým tématem diskuze bylo ukotvení podnikavosti v revidovaných rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro základní a střední školy. Zástupci MŠMT zdůraznili, že cílem není zavádět nový předmět „Podnikavost“, ale naučit školy rozvíjet kompetence žáků napříč stávajícími předměty. Vysvětlili také, že podnikavost je v nových RVP definována jako jedna z klíčových kompetencí. Učitelé se často ptají, kam ji v již naplněném učivu umístit — odpovědí je, že nejde o další učivo navíc, ale o způsob práce. Pokud žáci například ve fyzice nebo dějepisu řeší projekt, který vyžaduje plánování, spolupráci a prezentaci výsledků, rozvíjejí tím přesně tu podnikavost, kterou po nás praxe i Evropa žádají.
Bez dat střílíme naslepo
Významným bodem jednání byla absence tvrdých dat. Zatímco strategické dokumenty s podnikavostí počítají, měření reálného dopadu na žáky v Česku chybí. Asociace podnikavé Česko upozornila, že bez zpětné vazby nelze efektivně řídit změny. Anna Kačabová z Asociace k tomu uvedla: „Vidíme obrovské množství skvělých iniciativ a aktivních učitelů, ale systémově nám chybí data. Nevíme přesně, co funguje nejlépe a jaký dopad mají konkrétní metody na uplatnitelnost absolventů. Asociace podnikavé Česko se snaží propojovat aktéry vzdělávání s praxí, a právě tlak na měření dopadu a práci s daty považujeme za nezbytný krok, abychom se posunuli z fáze nadšení do fáze profesionálního rozvoje podnikavosti v ČR.“
Závěr: Od slov k činům
Kulatý stůl potvrdil, že téma podnikavosti rezonuje napříč resorty – od školství, přes průmysl až po kulturu či životní prostředí. Shoda panovala na tom, že další kroky musí vést k praktické podpoře ředitelů a učitelů, aby se téma přeneslo aktivně do života škol.
