Nejvíce žádostí o změnu organizace školního roku dosud zaslaly MŠMT školy z Moravskoslezského kraje (22 ZŠ, 9 SŠ, 2 ZUŠ), dále z Olomouckého kraje (8 ZŠ, 9 SŠ, 4 ZUŠ), jedna základní škola z Jihočeského kraje a po jedné střední škole z kraje Královéhradeckého a Zlínského. V případě odlišné organizace školního roku je výuka pro žáky ze závažných technických či organizačních důvodů přerušena, obvykle do rozsahu 14 dnů. Všem školám, které o tuto změnu z důvodu aktuálních povodní požádaly, ji MŠMT schválilo.
O udělení ředitelského volna rozhoduje vedení dané školy a informuje o něm svého zřizovatele. Ředitel/ka školy má možnost během školního roku takto udělit až 5 volných dnů, během kterých neprobíhá výuka. Ministerstvo toto volno školám neschvaluje. Podle aktuálního rychlého šetření MŠMT ředitelské volno na dva či více dnů nyní vyhlásilo 85 škol.
Třetí možností je přechod na tzv. distanční vzdělávání. Výuka tak neprobíhá prezenčně, ale distančním (vzdáleným) způsobem. K tomuto řešení aktuálně přistoupily školy v regionech dotčených povodní ve 12 případech. O přechodu na distanční vzdělávání na základě nařízení odpovídajícího krizového opatření ředitel informuje rodiče.
MŠMT také připravilo úpravu podmínek pro konání maturitních zkoušek v podzimním termínu, kdy u dotčených středních škol dochází k prodloužení zkušebního období až do 18. 10. 2024.
Povodňová situace ovlivňuje výuku i na vysokých školách, konkrétně u univerzit, které plánovaly zahájení akademického roku od 16. září. Slezská univerzita v Opavě odložila zahájení o dva týdny, Masarykova univerzita v Brně, Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně pak odložily zahájení výuky o týden.
S ohledem na mimořádnou situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji zároveň vydalo MŠMT rozhodnutí, které veřejným a soukromým vysokým školám se sídlem v obou krajích umožní v případě potřeby zavést úpravy akademického roku a plošnou realizaci distanční výuky, včetně distančního konání zkoušek a státních závěrečných zkoušek. Opatření je prozatím platné po dobu 30 dnů, v případě potřeby je možné je dalším rozhodnutím prodloužit.
MŠMT aktivovalo svůj krizový štáb hned ve čtvrtek 12. 9. 2024 a pod vedením ministra Mikuláše Beka se schází v pravidelných intervalech, vyhodnocuje disponibilní informace a koordinuje aktivity a opatření resortu směrem k regionálnímu i vysokému školství.
Od čtvrtka 12. 9. 2024 je MŠMT v průběžném kontaktu jak s krajskými reprezentacemi (intenzivní komunikace zejména v krajích s vyhlášeným stavem nebezpečí), tak s vedením České konference rektorů a Rady vysokých škol a stejně tak i se zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Asociace krajů ČR. Kroky a opatření přijímané a realizované ze strany MŠMT se průběžně komunikují i v rámci jednání Ústředního krizového štábu.
Již ve čtvrtek 12. 9. 2024 také MŠMT otevřelo krizové telefonické linky a e-mailové kontakty pro školy a školská zařízení a současně pro ně operativně připravilo soubor doporučených postupů v případě krizových situací se zaměřením na přírodní katastrofy a především povodně. Tato doporučení včetně informací o možnostech změn organizace školní výuky v důsledku povodní MŠMT následně distribuovalo všem školám v oblasti regionálního školství do datových schránek a současně je zveřejnilo na metodickém portálu resortu www.edu.cz.
