* Ruší se speciální školy?
Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol. Děti se
středním a těžkým zdravotním postižením nadále budou moci využívat speciálně mířené péče ve speciálních
školách.
* Ruší se praktické školy?
Po celé republice je pak 17 tzv. praktických škol, které soustřeďují čistě žáky s lehkým mentálním
postižením. Přesnější diagnózy budou průběžně určovat, jaký typ vzdělání je s novými podpůrnými opatřeními pro žáka v
jeho nejlepším zájmu. Nadále bude na rodičích rozhodnutí, zda budou chtít takto postižené děti integrovat v běžné
třídě, nebo ve speciální třídě, nebo upřednostní "praktickou" školu. Z předběžných průzkumů ministerstva plyne, že
rodiče zatím nejeví velký zájem o integraci těchto dětí. Z praktických škol přechází do běžných každoročně méně než
sto dětí. Pokud vlivem inkluze zaniknou některé třídy praktických škol, budou jejich zaměstnanci zapotřebí v
inkluzivních školách.
* Dohlédne na inkluzi sociálka?
Orgány sociálněprávní ochrany dětí žádné nové pravomoci nedostávají. Ve výjimečných případech zasahují, pokud
například rodič nadaného dítěte trvá na jeho zařazení do praktické školy. To zakazuje zákon z roku
2005.
* Ztratí rodič kontrolu nad svým dítětem?
Práva rodiče se posilují. Pokud rodič nesouhlasí s výsledkem vyšetření a doporučením školského poradenského
zařízení, může nově požádat o revizní posudek. Je-li jeho dítě tzv. hraničním, tedy s IQ naměřeným kolem 70 bodů,
bude rozhodovat sám, do jakého typu školy jej pošle. Často pak hraje roli přístup ředitelů škol. Když rodič vycítí,
že jeho dítě není ve škole žádáno, do nepřátelského prostředí jej nepustí. Předpokládá se však, že školy ztratí obavy
z integrace, jakmile se ukáže, že dostanou peníze na asistenta, speciálního pedagoga nebo školního psychologa a další
podpory včetně speciálních pomůcek.
* Jsou na to peníze?
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti
vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což
budilo ve školách zlou krev. Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část
požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze
dodá ministerstvo. Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout,
jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti.
Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května.
* Budou peníze i v budoucnu?
Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve
státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude
potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše
administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy
kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí.
* Kdo bude asistenta dělat?
Zájemce musí mít maturitu z pedagogického oboru anebo si musí doplnit rekvalifikační kurz. V současnosti se
plat asistenta pohybuje kolem deseti tisíc korun, což není motivační plat, ale pro studenta pedagogické školy už je
to zajímavý přivýdělek spojený s praxí. Podle konkrétní náplně práce bude možné asistenta zařadit až do osmé tarifní
třídy a jeho plat by se mohl při plném úvazku zvýšit v průměru na 16 tisíc. Často se asistenty stávají kantoři na
penzi, kteří si tak polepší k důchodu. Podle ministerstva se úvazky asistentů a jejich platy zvýší, jakmile
zřizovatelé nebudou muset jejich plat doplňovat ze svých omezených zdrojů. A s tím se počítá. Očekává se však, že v
některých regionech nemusí být asistentů hned dostatek, postupně má jejich počet růst.
* Nebudou se postižené děti v běžných třídách trápit?
Obavy se týkají zejména integrace lehce mentálně postižených dětí, protože by v konkurenci s ostatními dětmi
mohly cítit frustraci a propadnout pocitu méněcennosti, případně by mohly čelit šikaně. Ministerstvo vychází ze
zkušeností škol, které už tyto děti integrují. Jedná se o tři a půl tisíce dětí z celkového počtu 13 300. Podle
ministerstva se tito žáci v těchto školách netrápí a vzdělávání je i přes jejich nižší výkon motivuje. Individuální
plán zajišťuje nižší vzdělávací nároky uměřeně jejich rozvoji. Doporučená podpora se má také
proměňovat.
* Všichni lehce mentálně postižení nastoupí do běžných škol?
Doporučení do běžné školy by neměly dostávat lehce mentálně postižené děti, u nichž bude zjištěna ještě
nějaká další vada. Citlivě se má posuzovat, zda dítě s danou diagnózou bude schopné výuku v běžné škole i za všech
podpůrných opatření zvládat. Dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením se inkluze netýká, pokud o ni
nebude rodič stát a poradenské zařízení dojde k závěru, že by s podpůrnými opatřeními mohlo být zařazeno do speciální
třídy v běžné škole. Takový postup však resort nedoporučuje. Už nyní školská poradenská zařízení zpřesňují diagnózy,
kvůli čemuž dochází i k úbytku počtu dětí s diagnózou lehké mentální postižení. Starší přístup umožňoval, že danou
diagnózu dostalo někdy i dítě, které bylo v rodině zanedbáno, ale mělo šanci se rozvíjet. Může dojít k mylnému
doporučení. Nicméně děti, u kterých bude diagnóza sporná, budou do poradny chodit častěji. Počítá se rovněž s
navýšením počtu psychologů a speciálních pedagogů v poradnách o 150 lidí.
* Školy se cítí nepřipravené, nemá se účinnost odložit o rok?
Návrh na odklad účinnosti novely sněmovní školský výbor nepodpořil. Pokud by však na to došlo, ztratila by
většina škol nároky na podpůrná opatření, která novela slibuje. S integrací postižených dětí do běžných tříd má
zkušenost 3175 škol. Lehce mentálně postižené integrovalo na 800 škol a 700 znich mělo takových žáků méně než tři. Nemohly však počítat s podpůrnými
opatřeními, jako jsou asistenti, speciální pomůcky či snižování počtu dětí ve třídách.
Právo: Inkluze v otázkách a odpovědích
Praha, 1. března 2016 - Dnešní deník
Právo k tématu společného vzdělávání.
Rubrika: Zpravodajství | Strana: 2 | Téma: MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ
