Ač byly reakce veřejnosti obecně velmi kladné a ředitelé škol i samotní pedagogové ocenili zejména snahu ministra školství situaci opravdu vyřešit, výjimkou nebyly ani kritické ohlasy. Jedním z kritiků byl rovněž poslanec hnutí ANO 2011 Jiří Zlatuška, který je rovněž předsedou sněmovního školského výboru. Ten na svém facebookovém profilu uvedl, že představy ministerstva školství nejsou v souladu se zákonem. Podle poslance Zlatušky vypršel termín podání přihlášek k poslednímu únoru. „Vysoké školy také podle § 49 odst. 5 již uveřejnily nejvyšší počty přijímaných uchazečů, které nyní nemohou jen podle peněz ministra zvýšit. Pokud bude vypisováno jiné přijímací řízení, musí být podle § 49 odst. 5 zveřejněno nejméně čtyři měsíce před podáváním přihlášek ke studiu, odpovídalo by to tedy nejbližšímu termínu podávání přihlášek na studium podle ministrovy představy v červenci t.r.,“ tvrdí Jiří Zlatuška. Ministerstvo školství ovšem uvádí, že zákon o vysokých školách neupravuje termín pro podávání přihlášek ke studiu, ani nevylučuje vyhlášení dalšího přijímacího řízení. Povinnou náležitostí není ani stanovení nejvyššího možného počtu přijímaných uchazečů. Přijímání uchazečů ke studiu je plně v působnosti vysokých škol a ministerstvo nemůže - ani nebude - do této působnosti zasahovat. Vytvoří však podmínky pro zajištění zvýšených nákladů, které jsou spojené s navýšením kapacit a přijímacím řízením. Podpora ze strany ministerstva bude směřována právě na toto navýšení, aniž by však byla striktně svázána s obsazením nově vytvořených míst nekvalifikovanými pedagogickými pracovníky. Využití těchto míst zejména nekvalifikovanými pedagogickými pracovníky lze však předpokládat s ohledem na mimořádné termíny přijímacího řízení.
Ministerstvo dále uvádí, že zákon o pedagogických pracovnících upravuje způsoby získání odborné kvalifikace pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků. Podmínka odborné kvalifikace přitom může být v některých případech splněna nejen vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd, ale například též vysokoškolským vzděláním získaným studiem oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání. Programy celoživotního vzdělávání pak upravuje zákon o vysokých školách pouze rámcově, přičemž bližší podmínky celoživotního vzdělávání určuje vnitřní předpis vysoké školy.
Poslanec Jiří Zlatuška rovněž vyjádřil obavu, že: „i koncept diskriminace v zaměstnání podle věku by mohl být pro leckoho příležitostí k napadení takového řešení.“ Ministerstvo školství nicméně upozorňuje, že již stávající znění zákona o pedagogických pracovnících umožňuje výkon přímé pedagogické činnosti některým osobám, které předpoklad odborné kvalifikace nesplňují, a v rámci této úpravy zohledňuje i okolnost věku. Zákon o pedagogických pracovnících dále stanoví, v jakých případech se předpoklad odborné kvalifikace považuje pro pracovněprávní účely za splněný. Dle názoru ministerstva nelze hledisko věku považovat za rozporné s právními předpisy, je-li vedeno legitimním cílem a je věcně zdůvodněné.
