Začínající učitelé v první dvou letech výkonu profese hodnotí své kompetence následujícím způsobem:
- Umí rozvíjet digitální gramotnost žáků: téměř 70 % se domnívá, že umí efektivně zapojovat do své výuky digitální nástroje (a jen 15 % uvádí, že to je pro ně problém).
- Pozitivně hodnotí svou schopnost činit výuku pro žáky relevantní a podnětnou: jen 15 % si nevěří, že umí “klást otázky, u kterých musí žáci přemýšlet” nebo “propojovat učivo s každodenním životem žáků”. Nevěří si ve zvládání pokročilejších, komplexních kompetencí, které jsou však klíčové pro efektivní učení žáků. Až 70 % začínajících učitelů se domnívá, že dokáže vytvářet prostředí, kde se žáci nebojí chybovat, ale méně než polovina si věří v tom, že dokáže s chybami pracovat tak, aby to žákům pomohlo lépe porozumět učivu. Podobně 60 % začínajících učitelů podle svého mínění umí vést výuku tak, aby žáci dostávali příležitost spolupracovat, ale jen zhruba třetina si je jistá tím, že je umí zapojovat i do hodnocení vlastní práce nebo do nastavování kritérií hodnocení.
- Čeští začínající učitelé nepříznivě hodnotí svou schopnost spolupráce s kolegy: pouze necelá třetina se domnívá, že dokáže realizovat mezipředmětovou výuku společně s ostatními pedagogy a necelá polovina (respektive přibližně 45 %) usuzuje, že umí spolupracovat s kolegy na plánování výuky a přípravě podkladů pro výuku.
U absolventů oboru učitelství pak data ukazují, že:
- Se díky studiu cítí relativně více připraveni plánovat a reflektovat jednotlivé vyučovací hodiny a nastavovat vlídné prostředí pro žáky (55 % respondentů hodnotí, že je studium připravilo „vést žáky k tomu, aby se nebáli ve výuce chybovat“; 53 % hodnotí, že jsou díky studiu schopní „po výuce vyhodnotit, do jaké míry vyučovací hodina proběhla podle plánu“).
- Cítí se však relativně méně připraveni zvládat náročné chování žáků (jen 23 % respondentů hodnotí, že je studium připravilo “zasáhnout v situaci, kdy ve třídě dojde k porušení domluvených pravidel”), a podobně jako začínající učitelé zapojovat žáky do procesu hodnocení, komunikovat s rodiči (mírně přes 20 % respondentů hodnotí, že jsou díky studiu “připravení vysvětlit rodičům příčiny obtíží žáka ve svém předmětu a navrhnout vhodná opatření k jejich zmírnění”) a spolupracovat s kolegy.
„Ministerstvo tak ve spolupráci s fakultami každoročně vyhodnocuje, nakolik se daří fakultám připravovat své studenty učitelství tak, aby se co nejvíce přiblížili naplnění kompetenčního rámce absolventa učitelství, který vzniká ve spolupráci ministerstva a zástupců fakult vzdělávajících učitele. Jeho příprava čerpá také z výsledků tohoto šetření a jehož obsah se zároveň recipročně promítne do šetření realizovaného v roce 2023,“ říká Jakub Drbohlav z ministerstva školství, který se podílí na realizaci těchto průzkumů. Podle jeho slov bude ministerstvo s fakultami podobné šetření realizovat každý rok. „Už výsledky prvního pilotního šetření jsou ale důležitou zpětnou vazbou pro přípravu učitelů v Čechách: ukazují, že fakulty připravující učitele by se měly více zaměřit na rozvoj kompetencích klíčových pro efektivní učení žáků, tj. především na schopnost poskytovat žákům konkrétní, častou a informačně bohatou zpětnou vazbu, která je zároveň vede k reflexi vlastního učení. Z dostupného výzkumu víme, že právě tyto kompetence učitele vedou k tomu, že se děti naučí co nejvíce naplno,“ dodává Jakub Drbohlav z MŠMT s tím, že aktuálně probíhá již druhý ročník šetření.
Analýzu dat z pilotního šetření naleznete ZDE.
