Posílení kapacit v učitelských a psychologických programech
První program cílí na navýšení počtu studentů a absolventů učitelských, speciálně pedagogických a psychologických oborů v období let 2026–2037. Opatření reaguje na rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů v regionálním školství, zejména na druhém stupni základních škol a na středních školách, a na nízkou dostupnost školních psychologů.
Podpora bude zaměřena na vybrané veřejné vysoké školy a prioritně se dotkne tzv. nedostatkových aprobací, jako jsou matematika, fyzika, informatika, chemie, angličtina či speciální pedagogika.
Podle dat MŠMT nemá v současnosti odbornou kvalifikaci více než 16 tisíc učitelů, což představuje 10,4 % všech učitelských úvazků. Nejvyšší podíl nekvalifikovaných učitelů je na prvním stupni základních škol (12,9 %), na druhém stupni je to 11,6 % a na středních školách 9,4 %. Modely přitom ukazují, že bez zásahu by se podíl nekvalifikovaných učitelů na 2. stupni ZŠ a na SŠ mohl do roku 2035 zvýšit až na 18,6 %.
Schválený program proto počítá s tím, že do roku 2037 se počet studentů učitelství pro 2. stupeň základních škol a střední školy plošně zvýší o 10 %. V případě tzv. nedostatkových aprobací, mezi které patří matematika, informatika, fyzika, chemie a cizí jazyky, se kapacity navýší až o 20 %. V krajích, kde je podíl nekvalifikovaných učitelů nejvyšší – například v Karlovarském, Středočeském nebo Ústeckém – se tato cílová hodnota ještě zvýší o dalších 10 procentních bodů, aby se podařilo snížit výrazné regionální rozdíly.
Zcela zásadní je i posílení oblasti školních psychologů a speciálních pedagogů. V současnosti totiž nemá žádného školního psychologa 81 % běžných základních škol a žádného speciálního pedagoga 69 % z nich. Na konci roku 2024 připadal v průměru jeden školní psycholog na 1 869 žáků a jeden speciální pedagog na 987 žáků. Program proto stanovuje, že počty studentů speciální pedagogiky se do roku 2037 navýší o 20 %, zatímco psychologie až o 50 %.
„Chceme zajistit, aby ve školách učili kvalifikovaní odborníci, a zároveň vytvořit podmínky pro zvýšení zájmu o studium těchto klíčových oborů. Program je proto zaměřen nejen na kvantitu, ale i kvalitu výuky,“ dodal ministr Bek.
Podpora vzdělávání veterinárních specialistů
Druhý z programů rozšiřuje víceleté opatření na podporu vzdělávání veterinárních specialistů, jehož cílem je reagovat na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných veterinárních lékařů a lékařek v České republice. Veterinární univerzita Brno (VETUNI) díky tomu získá cílenou finanční podporu na navýšení počtu studentů ve studijních programech, které připravují odborníky nejen pro soukromou praxi, ale také pro klíčové pozice ve státní správě, zejména ve Státní veterinární správě.
Dlouhodobě program cílí na zvýšení počtu absolventů veterinárních oborů o 15 až 20 procent ročně. Podpora reaguje na skutečnost, že přibližně deset procent veterinárních lékařů ve státní správě je ve věku 65 let a více a hrozí tak, že v příštích letech odejdou do důchodu bez adekvátní náhrady.
Program přispěje k udržení vysoké kvality výuky v souladu s evropskými standardy a pomůže pokrýt poptávku po odbornících, kteří zajišťují zdraví zvířat, bezpečnost potravin a ochranu veřejného zdraví.
„Udržitelnost veterinárního vzdělávání má přímý dopad na bezpečnost obyvatel i na české zemědělství. Podpora univerzity je proto investicí do strategické infrastruktury státu,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Strategická investice do budoucnosti
Oba programy naplňují záměry Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a představují významný krok směrem k zajištění personální stability a kvality ve vzdělávacím systému České republiky.
