Školský zákon v současnosti poskytuje obci ve spolupráci s ředitelem školy nástroje k zajištění, že škola bude přednostně využita občany zřizující obce. Lze plánovat kapacity školy i tříd otevíraných pro následující školní rok (indikací může mj. být i počet přihlášek do mateřských škol, kde se v průměru vzdělává 89 % pětiletých a starších žáků). Pokud ale škola nedostačuje ani k uspokojení poptávky osob, jimž má přednostně sloužit, tedy občanů zřizující obce, musí obec pro neuspokojené žadatele o přijetí zajistit podmínky v základní škole zřizované jinou obcí. V tom je samozřejmě limitována kapacitami škol v sousedních obcích, jež mohou být také naplněny. Další možností je pak navýšení kapacity vlastní školy, což často obnáší investiční náklady.
MŠMT je v této záležitosti připraveno vyjít zřizovatelům operativně vstříc a velmi pružně reagovat na akutní požadavky k rozšíření rejstříkové kapacity ZŠ. MŠMT je připraveno projednat všechny tyto žádosti v mimořádném termínu.
Všichni žáci ze společného školského obvodu mají nárok na přednostní přijetí k základnímu vzdělávání před ostatními žáky. Zákon však neřeší poměry uvnitř této množiny, protože by mělo být zřejmé, že počet přijímaných žáků ze spádového obvodu obce má být shodný nebo menší než jsou kapacitní možnosti základní školy.
V § 36 odst. 7 školského zákona se ukládá řediteli školy přijmout přednostně žáky s místem trvalého pobytu ve školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
Pokud se k zápisu přihlásí všechny děti ze spádového obvodu a tedy všem žádostem „spádových“ dětí bude vyhověno, lze „nespádové“ děti nepřijmout z důvodu naplnění „kapacity otevíraných tříd“.
Stav, kdy škola nemůže pojmout všechny žáky ze školského obvodu, je nutné považovat za nežádoucí. Svědčí zpravidla o tom, že obec vymezila školský obvod (nebo uzavřela dohodu o společném školském obvodu s jinými obcemi), bez ohledu na kapacitu školy a bez náležité znalosti demografických podmínek na příslušném území. Případně může tato situace svědčit o tom, že obec nereaguje odpovídajícím způsobem na změny v počtech obyvatel v příslušném obvodu. Povinnost podle § 178 odst. 1 školského zákona nelze považovat za splněnou pouhým zřízením školy nebo vytvořením společného školského obvodu k základní škole, ale vždy závisí rozsah splnění povinnosti na počtu dětí podle § 178 odst. 1, kterým se takto efektivně zajišťují podmínky plnění povinné školní docházky.
Ředitel školy není tím, kdo určuje velikost školského obvodu. V případě, že počet dětí uvnitř spádového obvodu školy překračuje kapacitní možnosti základní školy, nemá ředitel vhodný nástroj na odmítnutí oprávněných žadatelů o přijetí a řešení je nutné hledat v povinnosti obce podle § 178 odst. 1), podle kterého je obec „povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území …“.
I kdyby totiž existovala kritéria pro nepřijetí dítěte ze spádového obvodu do základní školy, nebylo by zřejmé, kam se má dítě přihlásit k plnění povinné školní docházky. Proto musí učinit opatření nejprve obec pro všechny své školou povinné žáky a o řešení informovat ředitele základní školy, kterých se rozhodování týká.
Situaci ředitelů, jimž nezbývá než některé ze „spádových“ dětí nepřijmout, samozřejmě nelze zlehčovat.
MŠMT se do budoucna bude zabývat otázkou podpory vytváření nových kapacit základních škol v oblastech s obtížnou dostupností základního vzdělávání. Stát dosud neměl možnost podpořit investice do výstavby základních škol. Nově však je v rozpočtu MŠMT na rok 2014 vyčleněno 100 milionů Kč na podporu investičních záměrů obcí, které potřebují rozšířit nebo i zřídit základní školu. MŠMT zamýšlí směřovat prostředky dotačního programu tam, kde budou obce ochotny budovat nové vzdělávací kapacity ve spolupráci ve svazku obcí. Takové řešení představuje ekonomicky i věcně efektivní postup.
