Během počáteční fáze letu, která potrvá do listopadu 2021, Solar Orbiter provede 2 gravitační manévry kolem Venuše a Země k úpravě své trajektorie, která jej navede do nejvnitřnějších oblastí sluneční soustavy. Již v této fázi bude Solar Orbiter získávat in-situ data (tj. data z daného místa) z přístrojů jako jsou např. RPW či SWA a bude probíhat kalibrace přístrojů k dálkovém průzkumu, jako jsou např. STIX či METIS. První blízký průlet kolem Slunce se uskuteční v roce 2022 v zhruba třetinové vzdálenosti Země od Slunce.
I v dalších fázích bude Solar Orbiter využívat gravitačních manévrů s pomocí Venuše. Zpočátku bude sonda obíhat Slunce ve stejné úrovni jako planety, ale každé setkání s Venuší zvýší naklonění její oběžné dráhy. Plánuje se, že postupně bude Solar Orbiter obíhat Slunce až v inklinaci 33°, což umožní ještě lépe studovat dosud neprozkoumané polární oblasti Slunce.
Solar Orbiter se v průběhu své operační fáze přiblíží ke Slunci až na 42 milionů kilometrů, tedy něco málo přes čtvrtinovou vzdálenost Země od Slunce, což je zhruba na úrovni oběžné dráhy Merkuru. V takto malé vzdálenosti od Slunce bude Solar Orbiter na své přivrácené straně vystaven vysoké radiaci a teplotám přesahujícím až 500°C, zatímco části sondy nacházející se ve stínu teplotám kolem -180°C.
„Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion“, komentoval náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček.
V ČR byly realizované projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku MŠMT do ESA. Významné bylo především zapojení v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10).
Čeští vědci se podíleli na vývoji spektrometru – teleskopu STIX ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, koronografu Metis určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru, dvěma projekty se zapojili do přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a spolupracovali i na vývoji přístroje SWA, který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům.
Na vývoji a výrobě nejen vědeckých přístrojů, ale také sondy samotné se podílela řada českých firem, např. klíčové optické elementy koronografu Metis dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division a G.L. Electronic; společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX.
Mise Solar Orbiter
Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy.
Evropská kosmická agentura
ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Vědecký program ESA v současnosti nabízí rovněž řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky.
Zdroj fotky/credit: ESA - S. Corvaja
Zdroj fotky/credit: ESA - S. Corvaja
Zdroj fotky/credit: Solar Orbiter: ESA/ATG medialab; Parker Solar Probe: NASA/Johns Hopkins APL
Zdroj fotky/credit: ESA – S. Corvaja
