Celková alokace OP VaVpI byla ve výši 2 436 095 160 EUR, tzn. až 65 miliard Kč (dle kurzu CZK/EUR). Alokace byla tvořena z 85% příspěvkem z Evropského fondu pro regionální rozvoj (2 070 680 884 EUR) a z 15 % národními zdroji, které byly hrazeny ze státního rozpočtu (365 414 276 EUR). Čerpání programu tak vůči původní alokaci dosáhlo 85 %.
Řídicí orgán vydal v programovém období 227 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, z toho 222 projektů úspěšně ukončilo realizační část (včetně I. fáze dvou velkých projektů), ve výši 55,5 mld. Kč.
Pozitivní dopady OP VaVpI:
- Vybudování 8 center excelence a 40 regionálních výzkumných center s vysoce kvalitní výzkumnou infrastrukturou
- Internacionalizace a etablování českých výzkumných organizací na mezinárodní scéně
- Zvýšení kvality výzkumu a vývoje
- Rozvoj spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou
- Rozvoj transferu znalostí
- Zvýšená intenzita využití výzkumné infrastruktury ze strany studentů vysokých škol
- Popularizace výzkumu a vývoje
- Více pracovních míst ve výzkum a vývoj
Zdrojem je Zmapování a syntéza poznatků o výsledcích a přínosech EU fondů v období 2007–2013 a Zpráva z Ex-post evaluace programového období 2007 – 2013 v oblasti výzkumu a vývoje.
Programový dokument OP VaVpI:
Programový dokument OP Výzkum a vývoj pro inovace na programové období 2007–2013
Seznam projektů:
Seznam výzev:
Metodické dokumenty pro udržitelnost:
- Informace o datu uzavření Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
Řídicí orgán OP VaVpI tímto informuje příjemce OP VaVpI, že došlo k jeho uzavření ze strany Evropské komise v souladu s čl. 89 nařízení (ES) č. 1083/2006, a to k datu 11. srpna 2023.
Dle Příručky pro příjemce OP VaVpI, verze 6.0 účinné od 20. 7. 2015, kap. 5.8 Archivace dokumentů platí, že: „Příjemce a partner projektu musí pro účely kontroly uchovávat veškerou dokumentaci k projektu nejméně do uplynutí lhůty uvedené v čl. 90, odst. 1 Obecného nařízení, tj. minimálně po dobu 3 let od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy došlo k uzavření OP VaVpI“.
Výše uvedená povinnost uchovávat veškerou dokumentaci k projektu tedy bude vzhledem k datu uzavření OP VaVpI platit do 31. 12. 2026. Řídicí orgán OP VaVpI nicméně upozorňuje, že příjemce a případný partner jsou zároveň povinni řídit se legislativou ČR, dle které je nutné některé typy dokumentů uchovávat déle, než je stanoveno legislativou evropskou.
- Nakládání s majetkem po udržitelnosti
V souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace (dále „RoPD“) trvá u projektů, u kterých ještě nebyl odepsán veškerý podpořený dlouhodobý majetek, povinnost dodržovat podmínky nehospodářského využití infrastruktury podpořené v režimu mimo veřejnou podporu[1], a to po celou dobu životnosti podpořené infrastruktury, resp. odpisování podpořeného majetku.
Vzhledem k této skutečnosti je nezbytné, aby příjemce podpory / partner projektu (dále „příjemce/partner“) i po skončení doby udržitelnosti projektu nadále prováděl monitoring podílu doplňkové hospodářské činnosti daného subjektu (relevant entity) dle Metodiky vykazování hospodářských činností, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD (v případě, že je doba životnosti podpořeného majetku delší než 10 let). Příjemce/partner je povinen uchovávat podklady nutné pro případnou kontrolu dodržování této podmínky, nemusí jej však už Řídicímu orgánu (dále „ŘO“) každoročně předkládat. V případě, že by hrozilo riziko překročení limitu možného doplňkového hospodářského využití podpořeného dlouhodobého majetku, je příjemce/partner, příp. nový nabyvatel tohoto majetku, o této skutečnosti povinen ŘO neprodleně informovat.
Zohlednění podmínek nehospodářského využití a rovněž dalších povinností vyplývajících z pravidel veřejné podpory[2] při nakládání s majetkem po ukončení doby udržitelnosti projektu je uvedeno v následujícím postupu:
Krok č. 1 - Je podpořený majetek již odepsaný?
Ano - pokud je podpořený majetek již odepsaný, není potřeba jeho další sledování z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností a majetek tedy může být převeden bez dalších podmínek (ačkoliv ŘO doporučuje, aby i případný převod odepsaného majetku ve vztahu k podnikům[3] probíhal za tržních podmínek s ohledem na riziko poskytnutí nepřímé veřejné podpory nabyvateli). → MAJETEK SE NESLEDUJE.
Ne – pro neodepsaný majetek, který byl podpořen z OP VaVpI / OP VVV, se i nadále uplatní podmínka nehospodářského, resp. doplňkového hospodářského, využití a je potřeba zkoumat další okolnosti převodu majetku. → Přejděte ke kroku č. 2.
Krok č. 2 - Má být majetek převeden na externí subjekt?
Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt, případně dochází k převodu mezi příjemcem a partnerem či vice versa, je nezbytné zkoumat další okolnosti tohoto převodu - přejděte ke kroku č. 3.
Ne - pokud dochází pouze k internímu převodu u příjemce nebo u partnera, je nezbytné i nadále sledovat převedený majetek z hlediska naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností, neboť umístění majetku v rámci příjemce/partnera není relevantní a zvýhodnění příjemce/partnera je stále přítomno. Převedený majetek musí být i nadále sledován a musí být součástí daného subjektu (relevant entity). → PŘÍJEMCE/PARTNER MAJETEK DÁLE SLEDUJE.
Krok č. 3 - Má být majetek převeden za tržní cenu?
Ano - pokud má být majetek převeden na externí subjekt za tržní cenu[4], nedojde k dalšímu přenosu výhody na tento externí subjekt[5] a majetek již není třeba dále sledovat. Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je nicméně nezbytné, aby příjemce reinvestoval veškeré zisky z prodeje majetku podpořeného z OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. → MAJETEK SE NESLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.
Ne - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[6], je nezbytné zkoumat, zda tímto převodem nedojde k poskytnutí nepřímé veřejné podpory podniku od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), a je tedy nezbytné zkoumat činnost nabyvatele majetku. → Přejděte ke kroku č. 4.
Krok č. 4 - Vykonává nabyvatel majetku hospodářskou činnost?
Ano - pokud má být majetek převeden za nižší než tržní cenu[7] na nabyvatele, který je podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[8], představoval by tento převod poskytnutí nepřímé veřejné podpory od příjemce/partnera (ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI), neboť nabyvatel od příjemce/partnera obdrží výhodu v podobě rozdílu ceny majetku oproti jeho tržní ceně. Převod pod tržní cenou by bylo možno realizovat pouze v případě, že na něj bude uplatněna některá z výjimek ze zákazu poskytování veřejné podpory (např. podpora de minimis).
Ne - pokud je majetek převáděn za nižší než tržní cenu[9] na nabyvatele, který není podnikem ve smyslu pravidel veřejné podpory[10] (tj. např. na obec, veřejnou vysokou školu či na jinou veřejnou výzkumnou organizaci), a tento majetek bude nabyvatelem využit pro jeho nehospodářskou činnost[11], je možno převod realizovat[12]. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že výhoda (podpořený majetek) je převedena na tohoto nabyvatele, je nezbytné, aby tento nabyvatel nadále sledoval naplňování podmínek doplňkových hospodářských činností u převedeného majetku a nezměnil se původní režim podpory, a to minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD.[13]
Z důvodu právní jistoty a s ohledem na podmínky vyplývající z RoPD (tj. povinnost využívat podpořené zdroje k nehospodářské činnosti) je i v případě tohoto převodu nezbytné, aby příjemce/partner reinvestoval případné zisky z prodeje majetku podpořeného z prostředků OP VaVpI / OP VVV zpět do svých primárních (nehospodářských) činností, čímž dojde k eliminaci poskytnuté výhody v podobě neodepsané části podpořeného majetku. → NABYVATEL MAJETEK DÁLE SLEDUJE + PŘÍJEMCE/PARTNER REINVESTUJE ZISKY DO NEHOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI.
[1] Ve smyslu bodu 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01, dále jen „Rámec VaVaI“) a/nebo ve smyslu bodu 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01).
[2] Zejména pravidla pro poskytování nepřímé podpory ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI a rovněž obecné principy přenesení veřejné podpory na nabyvatele u přechodu aktiv. Za dodržení pravidel veřejné podpory plně zodpovídá příjemce/partner.
[3] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, tj. nabízí zboží nebo služby na trhu.
[4] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.
[5] Dle bodů 133 a 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že v případě, že podnik, který obdržel podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, je získán za tržní cenu, a sice za nejvyšší cenu, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za normálních podmínek hospodářské soutěže za tuto společnost ve stavu, v němž se – zejména po obdržení státní podpory – nachází, je prvek podpory ohodnocen tržní cenou a zahrnut do kupní ceny. Za těchto podmínek nelze mít za to, že nabyvatel byl zvýhodněn oproti ostatním hospodářským subjektům na trh. Pokud se naopak prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.
V této souvislosti lze uvést, že případné porušení podmínek doplňkových hospodářských činností by vedlo k tomu, že původní podpora je v rozporu s pravidly upravujícími poskytnutí podpory, a tudíž i potenciálně neslučitelná. Neodůvodněné zvýhodnění by následně mohlo být převedeno na nabyvatele, který majetek nabyl za podmínek, které nejsou tržní.
[6] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.
[7] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.
[8] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.
[9] Resp. ekvivalent tržní ceny v případě směny za jiný majetek/službu.
[10] Za podnik se považuje subjekt, který vykonává hospodářskou činnost (nabízí zboží nebo služby na trhu). Subjekt vykonávající nehospodářskou činnost, není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory. Vykonávání pouze doplňkové hospodářské činnosti nemění skutečnost, že nabyvatel majetku není považován za podnik ve smyslu pravidel veřejné podpory.
[11] Za nehospodářskou činnost lze považovat rovněž doplňkovou hospodářskou činnost dle bodu 20 Rámce VaVaI.
[12] V takovém případě převod nepředstavuje nepřímou podporu ve smyslu kapitoly 2.2 Rámce VaVaI.
[13] Dle bodu 134 rozsudku Tribunálu ze dne 19. června 2019, Nürburgring eV v. Komise, T‑373/15, platí, že pokud se prodej aktiv příjemce státní podpory uskuteční za nižší než tržní cenu, neodůvodněné zvýhodnění mohlo být převedeno na nabyvatele.
- Informace o vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory po ukončení doby udržitelnosti projektů OP VaVpI
Řídicí orgán OP VaVpI (ŘO) upozorňuje, že v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace (RoPD) trvá povinnost dodržovat podmínky nehospodářského využití infrastruktury podpořené z prostředků OP VaVpI u projektů, u kterých ještě nebyl odepsán veškerý podpořený majetek, ve smyslu bodu 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a ve smyslu bodu 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01), po celou dobu životnosti podpořené infrastruktury, resp. odpisování podpořeného majetku.
Příjemce dotace je povinen i po ukončení doby udržitelnosti projektu nadále provádět monitoring podílu doplňkové hospodářské činnosti daného subjektu (relevant entity) za uplynulý kalendářní (hospodářský) rok dle Metodiky vykazování hospodářských činností, minimálně po dobu 10 let od poskytnutí podpory / vydání RoPD (v případě, že je doba životnosti podpořeného majetku delší než 10 let). Příjemce dotace / partner projektu je povinen uchovávat podklady nutné pro případnou kontrolu dodržování této podmínky, nemusí jej však už ŘO každoročně předkládat. V případě, že by hrozilo riziko překročení limitu možného doplňkového hospodářského využití podpořené infrastruktury, je příjemce o této skutečnosti povinen ŘO neprodleně informovat.
Poslední Přehled hospodářského využití podpořených kapacit je nutné ŘO doložit u všech projektů, jejichž udržitelnost běžela ještě v roce předešlém, tj. i u projektů, kde udržitelnost během roku 2020 skončila a letos už nebude předložena žádná zpráva o udržitelnosti. Přehled hospodářského využití podpořených kapacit je předkládán vždy zpětně za celý předchozí kalendářní (hospodářský) rok, v němž alespoň po nějakou dobu udržitelnost běžela.
Příjemce/partner je povinen předložit ŘO informace o dodržování podmínek doplňkovosti hospodářského využití podpořené infrastruktury a vyplněný Přehled hospodářského využití podpořených kapacit za rok 2020 (příloha č. 50 k Příručce pro příjemce OP VaVpI – aktualizovaný vzor tohoto formuláře ve verzi 2.1, účinný od 1. 7. 2020) nejpozději do 31.července 2021, a to datovou schránkou, případně poštou.
V případě dotazů se prosím obraťte na e-mail opjak@msmt
govcz.
