Nový ministr školství lépe komunikuje, shodují se politici. Diskusím o školství nyní dominuje debata o odloženém školném.
Nejmladší člen vlády, ministr školství, Ondřej Liška (SZ), zastává úřad pověstných sto dní, která bývá vymezena takzvané době hájení. Co se ministrovi za tři měsíce ve funkci podařilo dokázat? Není toho zatím příliš hmatatelného, ale nejvíce rozruchu vyvolala informace, že v pracovním materiálu ministerstva se hovoří o zavedení školného. Sice až od příštího volebního období, tedy od roku 2010, přesto je to průlom.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) opakovaně hovoří o prioritě vzdělanostní společnosti, která bude konkurenceschopnou v 21. století. Bez zavedení nějaké formy školného to však nepůjde. Šance, že dítě chudých nevysokoškolsky vzdělaných rodičů vystuduje vysokou školu je v České republice daleko menší, než ve vyspělých zemích OECD.
Přitom zpráva OECD za minulý rok uvádí, že příjmy vysokoškoláků jsou vyšší, než u lidí s nižší kvalifikací a jeden z největších rozdílů v příjmech mezi vysokoškoláky a ostatními je právě v České republice hned po Maďarsku (rozdíl v příjmech středoškoláka a vysokoškoláka je v ČR 82 procent, v Maďarsku 117 procent).
Špatná kvalita studentů
Stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel však nabízí odlišnou interpretaci statistických údajů. Tím, že je v ČR méně vysokoškoláků, než je průměr v zemích OECD, tím je také rozdíl v platech tolik markantní a postupně se bude snižovat. „U nás je v populaci pracujících vysokoškoláků asi 15 procent, v Británii to je však 40 procent. Většina vysokoškoláků patří do nejvyšší příjmové skupiny a proto vám vyjde takovýto rozdíl. Srovnáváte jiné kvantily," vysvětlil Havel.
Podle něj rovněž argument o malé prostupnosti elit rovněž neobstojí. Domnívá se, že dnes se může „dostat" na nějakou vysokou školu každý, kdo chce a má maturitu. „VŠE, ČVUT, VŠCHT by mohly přijímat více studentů," uvedl pro Respekt.cz. Potíž je podle něj v kvalitě maturantů. (Více v článku Kdo nesmí na vysokou)
Petr Matějů, který se problematikou dostupnosti terciárního vzdělání dlouhodobě věnuje a podílí se na přípravě ministerské reformy však namítá: „My jsme na tom v rámci OECD s nerovnostmi tak špatně proto, že nemáme nic, ani školné (což omezuje nabídku studijních příležitostí reagující na poptávku po oborech), nemáme ani studijní granty, nemáme nízkoúročené půčky a sociální podporu studentů máme tak roztříštěnou a převážně nepřímou, že na dostupnost VŠ studia nemá prakticky žádný vliv. Jinými slovy, horší systém z hlediska studenta i škol si skoro nelze představit."
Školné ano, ale v jaké formě?
Může být tedy školné v nějaké formě přijatelné pro ČSSD? „Jako akademik jsem ochoten diskutovat o čemkoliv," odpověděl Respektu.cz Havel. Odmítá však australský model takzvaného odloženého školného (stát zaplatí univerzitě okamžitě a po ukončení studia splácí úspěšní studenti státu) a spíše se kloní k rakouskému modelu, kdy studenti platí na začátku každého semestru určitý poplatek, nyní 300 eur (podobný systém funguje i řadě spolkových zemí Německa). (Více o školném v Evropě v článku Kdo to zaplatí?) Sociální demokraté obecně podporují progresivní zdanění občanů a v této progresi ti úspěšnější na daních zaplatí více i za případný vysokoškolský diplom.
Matějů zavedení odloženého školného jednoznačně obhajuje. „Pokud jde o školné, všechny moje studie i studie jiných, kteří se tímto tématem zabývají, jasně ukazují, že odložené školné, pokud bylo zavedeno společně s půjčkami na pokrytí životních nákladů, se systémem sociálních stipendií pro studenty z nízkopříjmových rodin a se studijními granty pro všechny studenty, nikdy k růstu nerovností nevedlo," uvedl pro Respekt.cz.
Se zavedením školného souhlasí předseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Walter Bartoš (ODS). Ostatně ODS dlouhodobě o zavedení školného hovoří. „Je dobře, že se o školném vede debata. Dokonce si myslím, že už mohou být přijaty zákony, které budou mít účinnost po roce 2010," řekl pro Respekt.cz dlouholetý stínový ministr školství Bartoš.
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) vítá, že se otevírá diskuse o zavedení školného. „Odložené školné by mohlo být součástí zavedení školného," řekla pro Respekt.cz. Lidovci však nesouhlasí s jeho výší. Podle ministerského materiálu se počítá s maximální výší třiceti tisíc korun ročně. „KDU-ČSL má strop deset tisíc," zdůraznila.
Liška sám na tiskové konferenci ke sto dnům v úřadě připomenul, že školné je pouze jedním z mnoha jeho návrhů: „Chtěl bych zdůraznit, že tato vláda školné v souladu se svým programovým prohlášením nezavede. Bílá kniha terciárního vzdělávání je v té podobě, v jaké ji někteří aktivní lidé předali tisku, zatím pouze interním pracovním materiálem určeným k připomínkám. Od května bude definitivní návrh široce diskutován s veřejností."
Lepší komunikace
Liška se podle Bartoše po sto dnech v úřadě nedopustil výraznějších chyb, zlepšila se komunikace. Ohledně změny v přístupu přípravy operačních programů z Unie, za kterou byla kritizována Dana Kuchtová, nechtěl spekulovat. „Co se týká fondů, to je věc technická a dlouhodobá. Nedá se říci, že se za sto dnů všechno zlepšilo, nebo vše fatálně zhoršilo."
Šojdrová, která tvrdě kritizovala Kuchtovou v úřadě, je s Liškou také spokojena. Zlepšil komunikaci a odstranil nedostatky v přípravě operačních programů. „Jsme schopni velmi operativně řešit problémové otázky," pochvaluje si mladého ministra Šojdrová. Jako příklad uvedla společné pořádání semináře o vzdělávání romských dětí. „Naplňuje naděje na dobrou práci tohoto resortu," dodala.
