1. Z nové Vyhlášky č. 27, §23 - Přezkoumání podmínek, odst. 1) - vyplývá, že i žáci s LMP (i ti ostatní dle §16 odst. 9) jsou vyhodnocování (vyšetřeni) rok po zařazení nebo převedení a další vyhodnocení nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení. Na setkání s PhDr. Zapletalovou na NÚV 26. 1. vyplynulo, že by žáci s LMP měli být každý rok přešetřeni /každoroční rediagnostika/. Z výše uvedeného paragrafu však toto nevyplývá. Prosím tedy o objasnění - s odkazem na paragraf vyhlášky - jak toto tedy v praxi realizovat.
Je třeba vycházet z §20, doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše na dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením. Tam platí doporučení dva roky. Z toho tedy vyplývá platnost doporučení = 1 rok a následně po roce se vyhodnocuje, nakolik jsou zvolená podpůrná opatření pro žáka vhodná, případně, zda bude třeba zvolit jiná.
2. Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016?Máte-li doporučení vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 2 roky, s výjimkou doporučení ke vzdělávání žáka v základní škole praktické. Zde je platnost doporučení 1 rok. Přesto však můžete po 1. září 2016 požádat školské poradenské zařízení o novou diagnostiku, která již bude odpovídat možnostem podpůrných opatření dle školského zákona účinného po 1. září 2016, pokud máte pro přešetření svého dítěte závažný důvod, protože jinak platí původní navržená podpůrná opatření.
3. Co když rodič nebude chtít jít s dítětem do školského poradenského zařízení či nebude souhlasit s poskytováním jakýchkoli podpůrných opatření?Pokud rodič nebude spolupracovat se školským poradenským zařízením nebo se školou, a to i přesto, že u žáka (dítěte) je k naplnění jeho vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, bude postupováno shodným způsobem, jako v současné době. Prvním opatřením by vždy měla být snaha o vysvětlení a dohodu mezi rodiči, školou a poradenským zařízením. Pokud by snahy o dohodu nebyly reflektovány tak, jelikož se jedná o situaci, kdy rodič brání naplňování práv dítěte, lze využít také standardních mechanismů ochrany dítěte, tedy je možné se obrátit na orgán sociálně právní ochrany dětí.
4. Pokud žák projde rediagnostikou a nebude indikován pro školu dle § 16, odst. 9 ŠZ, ale rodič bude trvat na setrvání ve škole dle § 16, odst. 9, jak dále má škola postupovat?Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí speciální vzdělávací potřeby žáka tak, že není nezbytné, aby se nadále vzdělával žák podle §16, odstavec 9 ve škole, třídě, oddělení nebo skupině (podle stupně vzdělávání žáka), budou navržena podpůrná opatření pro vzdělávání žáka v běžné škole. Zde by měla proběhnout dohoda mezi ŠPZ a zákonným zástupcem žáka, pokud rodič bude trvat na setrvání žáka ve škole podle §16, odstavec 9 a bylo-li by to v rozporu se zájmem žáka pak je povinností ŠPZ, případně školy, požádat o součinnost OSPOD. Cílem ale je, aby se strany domluvily právě v zájmu kvalitního vzdělávání žáka, a tato varianta byla skutečně mezní.
5. Jak získají ŠPZ údaje ze školních matrik?(Cit. § 11 odst. 4 písm. c) vyhlášky 27/2016 Sb. ŠPZ při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka vychází z c) informací o dosavadním průběhu vzdělávání žáka ve škole, zejména údajů uvedených ve školní matrice.)
Údaje, které jsou uváděny ve školní matrice, jsou současně povinnými údaji o žákovi, které získává ŠPZ od rodičů, případně od školy prostřednictvím Plánu pedagogické podpory. Jinak ŠPZ samo navrhuje údaje, které jsou pak obsahem matriky z doporučení ke vzdělávání žáka. Obsah toho co je v matrice, uvádí školský zákon v §28 Dokumentace a toho se týká zejména odstavec 2
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,
d) datum zahájení vzdělávání ve škole,
e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,
g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno.
6. Je splněna tato povinnost, když při vydání doporučení se do doporučení rovnou napíše, kdy bude nové posouzení (přímo konkrétní termín či např. jaro 2018)?(Cit. § 15 odst. 3 vyhlášky 27/2016 Sb. Školské poradenské zařízení v doporučení stanoví dobu, po kterou je poskytování podpůrného opatření nezbytné; tato doba zpravidla nepřesáhne 2 roky. Před skončením doby podle věty první školské poradenské zařízení vyrozumí zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o potřebě nového posouzení speciálních vzdělávacích potřeb.)
Ano je to dostačující. Ostatně často bude doporučení spojeno s IVP, kde je kontrola po 1 roce, takže se může stále aktualizovat.
