Uznání odborné kvalifikace je nezbytným předpokladem pro výkon regulovaného povolání v případě, že tato kvalifikace byla získána v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarsku. Je založeno na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby, přičemž tyto znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také mohou být doloženy dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jiným dokladem. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost.
Oblast uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání nebyla do 1. května 2004 v České republice upravena. Zejména potřeba důsledné úpravy zásady volného pohybu osob v souladu s požadavky Evropského společenství s cílem volného uplatnění na pracovním trhu Evropského společenství vedla k přijetí zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), který nabyl účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie.
Problematika vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání, se v České republice týká cca 330 povolání a odborných činností, u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky přístupu k těmto povoláním a odborným činnostem a podmínky jejich výkonu. Jedná se o tzv. regulovaná povolání a činnosti.
V této sekci naleznete obecné informace týkající se uznávání regulovaných profesí občanů EU, EHP a Švýcarska, popř. jejich rodinných příslušníků.
Obecným předpisem je zákon 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace, ke stáhnutí v sekci Dokumenty, kontakty a formuláře), a který implementuje směrnici 2005/36/ES a všechny zásady volného pohybu pracovníků vyplývající z primárního práva EU.
Regulované povolání nebo činnost je takové povolání nebo činnost, pro jejichž výkon jsou v České republice předepsány právními předpisy požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat (kvalifikační požadavky, případně bezúhonnost, zdravotní způsobilost a další).
Není-li povolání nebo činnost, kterou zamýšlí žadatel vykonávat na území České republiky, regulovaná, je oprávněn toto povolání nebo činnost na území České republiky vykonávat, aniž by mu musela být uznána odborná kvalifikace. Zda bude toto povolání nebo činnost vykonávat závisí pouze na domluvě s potenciálním zaměstnavatelem.
Je-li povolání nebo činnost, kterou zamýšlí žadatel vykonávat na území České republiky, regulovaná, musí požádat o uznání své odborné kvalifikace u příslušného uznávacího orgánu v České republice.
Uznávacím orgánem oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace je ústřední správní orgán České republiky, do jehož působnosti regulované povolání náleží nebo jehož působnost je regulovanému povolání nejbližší (jednotlivá ministerstva, komory aj.). V případě, že žadatel hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora.
Seznam všech regulovaných povolání a činností je v Databázi regulovaných profesí s uvedením příslušného uznávacího orgánu. Pro přehled o všech regulovaných profesích v EU, EHP a Švýcarsku se můžete podívat do evropské databáze regulovaných profesí.
Státní příslušník jakéhokoliv členského státu EU, dalších států EHP (tj. Islandu, Lichtenštejnska, Norska) a Švýcarska, který svou odbornou kvalifikaci získal mimo Českou republiku na území jakéhokoliv členského státu EU, EHP a Švýcarska.
Některý příslušník jiného státu – viz.§ 1 odst. 2 zákona č.18/2004 Sb.
Vývoj legislativy týkající se uznávání odborných kvalifikací přinesl několik způsobů, jak umožnit občanům EU vykonávat v jiném členském státě profesi, pro kterou jsou kvalifikovaní. Nejčastějším způsobem uznání kvalifikace je obecný systém uznávání odborné kvalifikace. Výjimku z tohoto systému tvoří uznání profesní praxe (týká se nejčastěji řemesel), sektorové profese a advokáti. O uznání odborné kvalifikace je od 18. ledna 2016 možné žádat prostřednictvím Evropského profesního průkazu (viz sekce Co je Evropský profesní průkaz).
V tomto případě si tedy žadatel ověří, jakou činnost chce v České republice vykonávat. Pokud je činnost regulovaná, z Databáze regulovaných profesí zjistí požadavky pro výkon a vyplní žádost o uznání odborné kvalifikace a se kterou se obrátí na příslušný uznávací orgán, který má v gesci tuto profesi. Žádost by měla být doložena i s průkazem totožnosti a doklady o odborné kvalifikaci či jiné způsobilosti a dokladem o zaplacení správního poplatku.
Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace může být,
Profesní praxi je možné uznat u činností, které jsou taxativně vypsané v příloze IV směrnice 2005/36/ES. Platí pro ně jiné podmínky než u obecného systému, a to podle §18 zákona 18/2004/Sb, obecně se jedná spíše o řemesla, například z oblasti stavebnictví, dopravy aj. Zákon v §18 odst. 1 rozlišuje jednotlivé seznamy přílohy IV směrnice. Podle toho se liší kombinace i doba, jak dlouho musel uchazeč v domovském státě pracovat v příslušné profesi jako OSVČ, ve vedoucím postavení nebo v pracovně-právním vztahu, aby mu byla kvalifikace uznána.
Pracovníci v oblasti sektorových profesí mohou těžit z nejvyššího stupně harmonizace požadovaných studijních programů a praxe, které připravují na výkon těchto profesí. Jedná se o tyto profese:
Minimální požadavky pro výkon nejsou stanoveny vnitřními předpisy členských zemí, nýbrž jsou přímo v dokumentech na evropské úrovni. Směrnice 2005/36/ES v příloze V konkrétně jmenuje jednotlivé obory a fakulty, která jsou všemi členskými zeměmi akceptována a uznávána, stejně jako tzv. referenční datum, tedy datum, od kdy jsou studijní programy v té které zemi harmonizované s evropskými standardy (např. referenční datum ČR je 1. 5. 2004). Pokud tedy absolvent programu přípravy na jednu ze sedmi ze sektorových profesí absolvoval fakultu či má doklad (titul) zmíněný v této příloze a započal studium po referenčním datu, měla by být jeho kvalifikace bez dalšího uznána, aby mohl svou profesi legálně vykonávat.
Regulace této profese se řídí zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii a tzv. „oborovou směrnicí“ 98/5/ES, směrnice 2005/36/ES se zde použije subsidiárně. Advokát, který je oprávněn pracovat ve své domovské zemi, může poskytovat právnické služby v jiné členské zemi, avšak používá označení ze své země (např. abogado nebo solicitor). Je na seznamu tzv. evropských právníků. Avšak pokud by se chtěl stát advokátem řešící české právo, je třeba absolvovat 3 roky koncipientské praxe a také složit advokátské zkoušky, stejně jako čeští občané, s komplexní znalostí českého práva.
Regulace této profese se řídí zákonem 254/2000 Sb., o auditorech, Směrnice 2006/43/ES.
Zde platí zásada, že pokud uchazeč vykonával během předešlých 10ti let 1 rok příslušnou regulovanou činnost a je držitelem kvalifikace z domovské země, mělo by být žádosti vyhověno, přičemž v případě velkých rozdílů v požadované a nabyté kvalifikaci, může uznávací orgán uložit kompenzační opatření
Zda je profese regulovaná či nikoliv můžete zjistit v evropské databázi regulovaných profesí.
Ano. Správní poplatek za přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace činí 2000,- Kč. Pokud jsou uznávacím orgánem profesní komory, je stanovena výše poplatku za uznání odborné kvalifikace předpisem této komory. Správní poplatek je hrazen na bankovní účty jednotlivých uznávacích orgánů.
Ano, proti rozhodnutí ve věci uznání odborné kvalifikace vydaným ústředním orgánem státní správy jako prvoinstančním uznávacím orgánem, lze podat rozklad podle § 152 správního řádu. O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy na základě návrhu jím ustanovené zvláštní komise – „stálé rozkladové komise“. Lhůta pro podání rozkladu vyplývá z § 83 správního řádu a činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (s výjimkou, kdy účastník řízení v důsledku chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podal opravný prostředek po lhůtě – viz § 83 odst. 2 správního řádu a s výjimkou, kdy osobě, která byla účastníkem řízení, nebylo rozhodnutí správním orgánem oznámeno – viz § 84 správního řádu). Lhůta pro vyřízení rozkladu, tj. pro vydání rozhodnutí se řídí ustanovením § 71 správního řádu.
V některých případech jsou rozhodnutí napadnutelná a přezkoumatelná soudně buď správní žalobou (§ 65 zák. č. 150/2002 Sb., správní řád soudní) nebo civilní žalobou (§ 246 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Správní žalobu lze podat tehdy, když uznávací orgán poruší svým rozhodnutím práva žadatele, když rozhodne nekompetentně, či protizákonně. Civilní žalobu lze podat tehdy, když uznávací orgán jakožto správní orgán rozhodne v mezích své zákonné pravomoci, avšak v soukromoprávní věci (§ 68 písm. b) zák. č. 150/2002 Sb.). Podle povahy žaloby jsou stanoveny i odvolací a pořádkové lhůty, platné buď pro soudní správní řízení nebo soudní civilní řízení (§ 72 zák. č. 150/2002 Sb. a § 247 zák. č. 99/1963 Sb.: „Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu.“
Osvědčení je upraveno v § 29a zákona č. 18/2004 Sb. a je určeno občanům České republiky, jiné země Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska, kteří získali odbornou kvalifikaci (vzdělání, praxi atd.) v České republice a hodlají tuto kvalifikaci uplatnit prostřednictvím regulované činnosti v jiné členské zemi.
Toto osvědčení pak slouží jako jeden z podkladů pro žádost o uznání odborné kvalifikace, kterou je nutné předložit kompetentnímu uznávacímu orgánu v jiné členské zemi, tak aby žadatel mohl vykonávat regulovanou činnost, ke které je kvalifikován. Osvědčení je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 1.000 Kč (viz § 5 odst. 2 položka 22 písm. b) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích).
Uznávací orgán v ČR vydá osvědčení na základě žádosti, kterou spolu s osvědčením samotným upravuje každý svým specifickým způsobem. Na následujících webových odkazech lze najít nejčastěji používaná osvědčení i žádosti o jejich vydání.
Ministerstvo průmyslu a obchodu: http://www.mpo.cz/dokument46454.html
Ministerstvo zdravotnictví: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/osvedceni-k-vykonu-zdravotnickeho-povolani-v-clenskych-statech-eu-a-svycarske-konfederaci_1776_2050_3.html
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/osvedceni-o-pedagogicke-kvalifikaci-ziskane-v-ceske
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků: http://www.ckait.cz/content/autorizace-ckait
Hlava VIII zákona 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace upravuje institut oznámení dočasného či příležitostného poskytování služeb, které poskytovatel služeb podá na příslušný uznávací orgán. Za předpokladu doložení všech potřebných dokladů, je mu umožněno bez dalšího přeshraničně poskytovat své služby. Výjimku tvoří profese, které mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a zároveň nevyužívají automatického uznávání, v tomto případě je uznávací orgán oprávněn zkontrolovat uchazečovu kvalifikaci před prvním poskytnutím služby (viz čl. 7.4 Směrnice 2005/36/ES nebo §36b zákona 18/2004 Sb.).
Oznámení o dočasném či příležitostném poskytování služeb je institut na základě Hlavy VIII zákona 18/2004 sb., kdy poskytovatel služeb odešle příslušnému uznávacímu orgánu (viz Databáze regulovaných profesí), společně s příslušnými dokumenty (§36a odst. 4, popř. sekce Poskytování služeb – oznámení) toto oznámení a je bez dalšího oprávněn k poskytování služeb po dobu 12 měsíců. Oznámení je obnovitelné a je proto třeba uchovat si kopii dodaného oznámení. Oznámení o dočasném či příležitostném poskytování služeb je možné podat také elektronicky prostřednictvím Evropského profesního průkazu (viz sekce Co je Evropský profesí průkaz?). V případě odeslání oznámení prostřednictvím Evropského profesního průkazu je platnost oznámení 18 měsíců.
Nebude-li oznámení splňovat podmínky pro podání podle správního řádu (§ 36a) nebo nebudou-li k němu přiloženy doklady podle §36a odstavce 4, oprávnění poskytovat služby na území nevznikne. O tom je uznávací orgán povinen uvědomit uchazeče. Pokud nebudou splněny tyto podmínky, půjde o neoprávněný výkon činnosti, který bude potrestán dle úpravy přestupků v hlavě X. zákona o uznávání odborné kvalifikace (§ 38a). Ustanovení § 36a však nebrání poskytovateli služeb, aby si v České republice nechal uznat svou odbornou kvalifikaci i podle ustanovení § 6 až 18 zákona.
Ustanovení § 36b zákona 18/2004 sb. upravuje institut ověření odborné kvalifikace (či předběžná kontrola kvalifikace), které je implementací čl. 7.4 směrnice 2005/36/ES. Dle směrnice je možné, aby uznávací orgán ověřil odbornou kvalifikaci před prvním poskytnutí služeb, pouze pokud má výkon profese důsledky na veřejné zdraví nebo bezpečnost a zároveň nevyužívá automatického uznávání. §36b je v tomto přísnější a umožňuje toto ověření uznávacímu orgánu, pouze pokud tak stanoví zvláštní předpis. Požadavek ověření odborné kvalifikace nepřichází v úvahu, pokud byla uchazeči v České republice kvalifikace v minulosti již uznána nebo ověřena (avšak pouze na základě rozhodnutí). To samozřejmě neplatí v případě, že mezitím zákon stanovil vyšší požadavky na odbornou kvalifikaci pro výkon příslušné činnosti, pokud účinky již vydaných rozhodnutí o uznání nejsou výslovně upraveny přechodnými ustanoveními.
Výsledek ověření odborné kvalifikace před prvním poskytováním služeb může být
Zde platí zásada, že pokud uchazeč vykonával během předešlých 10ti let 1 rok příslušnou regulovanou činnost a je držitelem kvalifikace z domovské země, mělo by být žádosti vyhověno, přičemž v případě velkých rozdílů v požadované a nabyté kvalifikaci, může uznávací orgán uložit kompenzační opatření
Evropský profesní průkaz (European Professional Card, EPC) je elektronický postup, díky kterému si můžete nechat uznat svou odbornou kvalifikaci v jiné zemi EU. Tento postup je jednodušší, rychlejší a transparentnější než tradiční postupy uznávání kvalifikace. Stav své žádosti můžete totiž sledovat online a dokumenty, které si v systému uložíte, můžete znovu použít v případě, že byste o uznání své kvalifikace žádali i v jiné zemi.
Evropský profesní průkaz není průkaz v pravém slova smyslu. Nemá fyzickou podobu. Jde o elektronický doklad o dokončeném administrativním postupu, na jehož základě vám byla uznána vaše odborná kvalifikace v zemi, ve které chcete pracovat (tzv. hostitelská země), nebo doklad o tom, že jste splnili podmínky pro poskytování dočasných služeb v této zemi.
Jakmile bude žádost schválena, budete si moci vytvořit ve formátu PDF osvědčení o evropském profesním průkazu, které obsahuje referenční číslo, na jehož základě si může potenciální zaměstnavatel ověřit platnost vašeho průkazu on-line.
O Evropský profesní průkaz můžete zažádat, pokud máte kvalifikaci následujících profesí:
Evropský profesní průkaz se aplikuje v případě
Více informací o Evropském profesním průkazu můžete najít zde.
Právní postavení advokáta upravují Směrnice č. 77/249/EHS o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů a Směrnice č. 98/5/ES o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace. Na ně pak navazuje Směrnice č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.
Směrnice č. 77/249/EHS (směrnice k poskytování služeb) umožňuje, aby státní příslušník některého z členských států EU a EHP, který v tomto (domovském) státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením, ovšem pouze dočasně nebo příležitostně. V platném znění zákona o advokacii je tento advokát nazývaný jako „hostující“ evropský advokát.
Směrnice č. 98/5/ES (směrnice k usnadnění trvalého výkonu advokacie) naproti tomu umožňuje, aby státní příslušník členského státu EU a EHP, který v domovském státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením soustavně. Tento advokát je v platném znění zákona o advokacii nazývaný jako „usazený“ evropský advokát. Dále tato směrnice umožňuje, aby usazený evropský advokát, který prokáže, že v jiném členském státě poskytoval bez podstatnějších přerušení po dobu alespoň tří let právní služby v oblasti práva členského státu, v němž působí jako usazený evropský advokát, byl na základě žádosti postaven na roveň „domácímu“ advokátovi.
Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací je obecnou, nadoborovou směrnicí, která v sobě konsoliduje jak úpravu obecného systému uznávání odborných kvalifikací, tak systém automatického uznávání sektorových profesí. Z hlediska advokacie je podstatné, že umožňuje státnímu příslušníkovi některého z členských států EU a EHP, který prokáže, že splnil všechny profesní předpoklady k tomu, aby v domovském státě získal oprávnění k poskytování právních služeb, složit v jiném členském státě zkoušku způsobilosti. Po jejím složení, splňuje-li současně všechny ostatní předpoklady, je takový advokát postaven na roveň „domácímu“ advokátovi.
Úprava komunitárního práva je v ČR součástí zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, do nějž byla implementována zákonem č. 228/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb. , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) následujícím způsobem:
§ 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii v platném znění stanoví, že na území České republiky, jsou za podmínek stanovených tímto zákonem, oprávněni poskytovat právní služby
1) advokáti a
2) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států EU nebo EHP (domovský stát) a které v tomto státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu (evropský advokát).
Jednoduše řečeno, evropský advokát je ten, kdo je oprávněn poskytovat advokátní služby v domovském státě. Profesní označení domovského státu je oznámeno ve sdělení ministerstva spravedlnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů. Toto sdělení ministerstva spravedlnosti bylo zveřejněno pod č. 253/2004 Sb.
Podmínky výkonu advokacie evropským advokátem v České republice jsou pak stanoveny v §§ 5b, 5c, 35f a následující (hlava první) a 35l a následující (hlava druhá).
Hlavním předpokladem pro výkon advokacie je ta skutečnost, že advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (ČAK).
Směrnice č. 77/249/EHS je obsažena v § 35f a následující (hlava první) zákona č. 85/1996 Sb. – hostující evropský advokát. Tato ustanovení vymezují hostujícího evropského advokáta tak, že poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně.
Evropský hostující advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky příležitostně, nikoliv dlouhodobě, nepodléhá zápisu ani nahlášení u České advokátní komory. Pokud však poskytuje hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory.
Při poskytování právních služeb v České republice je tento evropský advokát povinen používat profesní označení svého domovského státu s uvedením příslušného orgánu domovského státu. Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. Účelem takovéto úpravy je upozornění klienta na to, kdo je jeho právním zástupcem.
Základní ustanovení Směrnice č. 98/5/ES jsou implementována do § 5b a 35l a následující (hlava druhá) zákona o advokacii.
§ 35l a následující stanoví práva a povinnosti usazeného evropského advokáta. Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiložen doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z členských států EU a EHP, dále pak průkaz oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením státu původu, který není starší 3 měsíce a doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb. Zápis do seznamu evropských advokátů podléhá poplatkové povinnosti ve výši 5.000 Kč. Po zaplacení poplatku je evropskému advokátu vydáno osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.
Povinnosti a práva usazeného evropského advokáta jsou soustředěny do § 35n . Zásadou je, že pro tohoto advokáta se použijí přiměřeně ustanovení zákona o advokacii a stavovských předpisů.
Usazený evropský advokát je povinen, stejně jako hostující evropský advokát, používat při poskytování právních služeb profesní označení svého domovského státu, které musí být vyjádřeno taktéž v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu, k němu je ještě třeba uvést odkaz na zápis do seznamu evropských advokátů. Právem usazeného evropského advokáta je uvádět k profesnímu označení dodatek, který vyjadřuje skutečnost, že v domovském státě, popř. v jiných státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami. Na rozdíl od hostujícího evropského advokáta má usazený evropský advokát právo být v České republice členem sdružení nebo společníkem společnosti a má právo účastnit se sněmu, nemůže však být volen do orgánů Komory.
§5b stanoví podmínky, za jakých je usazený evropský advokát zapsán do seznamu advokátů a má postavení „domácího“ advokáta. Tento evropský advokát musí prokázat, že
Pokud usazený evropský advokát nemůže prokázat tříletou dobu poskytování právních služeb v oblasti práva České republiky, tříčlenná komise jmenovaná předsedou ČAK pohovorem s ním zjistí, zda jeho znalosti práva České republiky a stavovských předpisů a jeho zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k tomu, aby advokacii v České republice vykonával. Dojde-li komise ke kladnému závěru, může zcela nebo zčásti prominout nesplnění časové podmínky a usazený evropský advokát je zapsán do seznamu advokátů.
§ 5c obsahuje úpravu vycházející ze Směrnice č. 2005/36/ES. Advokát podléhající intencím této směrnice a ustanovení § 5c musí splňovat podmínky uvedené v bodě a) až e) uvedené výše v případě usazeného evropského advokáta. Mimo toho musí ještě prokázat, že splnil ve svém domovském státě podmínky profesního vzdělání a praxe nezbytné k získání oprávnění k poskytování právních služeb (toto žadatel prokazuje dokladem příslušného orgánu domovského státu) a musí složit zkoušku způsobilosti. Po splnění těchto předpokladů je tento evropský advokát zapsán do seznamu advokátů a tím postaven na roveň českým advokátům. Zápis do seznamu advokátů podléhá poplatkové povinnosti ve stejné výši jako zápis do seznamu usazených evropských advokátů, tj. 5.000 Kč.
Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z členských států EU a EHP splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením svého domovského státu.
Zkoušku způsobilosti lze vykonat v Brně a v Praze pouze v jazyce českém nebo slovenském a to do devíti měsíců od doručení písemné žádosti po uhrazení poplatku za zkoušku (5.000 Kč). Podrobnosti o zkoušce způsobilosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává advokátní zkušební řád. Podle části druhé této vyhlášky vykonává uchazeč zkoušku způsobilosti ve čtyřech povinných oborech (ústavní právo, občanské právo, trestní právo, předpisy upravující poskytování právních služeb) a jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby (správní právo, obchodní právo, pracovní právo).
Zkouška způsobilosti se skládá z písemné a ústní části. Písemná část má formu písemného testu, koná se v jednom dni z povinných oborů občanské a trestní právo a ze zvoleného oboru. Ústní část zkoušky způsobilosti se koná rovněž v jednom dni ze všech povinných oborů a zvoleného oboru před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise.
Členy zkušební komise ČAK jmenuje ministr spravedlnosti, kdy nejméně jednu třetinu jejích členů navrhuje ČAK a jednu třetinu Nejvyšší soud.
Uznávacím orgánem pro vyřizování žádostí o uznání kvalifikace k poskytování auditorských služeb státními příslušníky jiných členských států Evropské unie v ČR je dle § 2 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace Komora auditorů ČR (dále jen KA ČR). KA ČR v případě posouzení kvalifikačních předpokladů postupuje dle § 13 zákona č. 169/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb. o auditorech (dále jen zákona o auditorech).
Existují dva typy auditora, který může poskytovat své služby na území ČR a zároveň získal kvalifikaci v jiném členském státě
a) soustavně jako usazený auditor, kterého KA ČR zapsala do seznamu auditorů a který složil slib do rukou prezidenta nebo viceprezidenta KA ČR, nebo
b) dočasně nebo příležitostně jako hostující auditor, kterého KA ČR zaregistrovala v seznamu auditorů.
Činnost usazeného i hostujícího auditora na území v ČR se řídí právními předpisy ČR. Na usazené i hostující auditory se též vztahují profesní předpisy a auditorské směrnice.
Usazený auditor opatřuje dokumenty vydávané v souvislosti s poskytováním auditorských služeb vlastnoručním podpisem a číslem osvědčení o zápisu do seznamu auditorů.
O zápis do seznamu auditorů a o uznání odborné kvalifikace jako usazený auditor může požádat státní příslušník členského státu EU, pokud:
a) získal odbornou kvalifikaci k poskytování auditorských služeb v jiném členském státě, pokud tento stát požaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci, nebo
b) poskytoval po dobu 1 roku během bezprostředně předcházejících 10 let auditorské služby v jiném státě, pokud tento stát nepožaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci.
Aby mohl auditor, který získal kvalifikaci v jiném členském státě, vykonávat auditorské služby na území ČR trvale, musí požádat o uznání odborné kvalifikace.
1. Žadatel vyplní a doručí na KA ČR žádost o uznání odborné kvalifikace, která je k dispozici zde. Lze také použít formulář Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v sekci Dokumenty, kontakty a formuláře.
Žádost podává žadatel v českém jazyce a obsahuje:
Žadatel rovněž dokládá:
Žádost a přiložené dokumenty se dokládají v češtině.
2. Rozdílová zkouška
Pokud není doklady o formální kvalifikaci prokázána znalost všech požadovaných oblastí, je jako kompenzační opatření stanovena rozdílová zkouška. Informace o rozsahu a formě rozdílové zkoušky jsou k dispozici zde. Rozdílová zkouška je zpravidla prováděna v češtině.
3. Rozhodnutí
Žádosti o uznání kvalifikace prověřuje tříčlenná komise jmenovaná Radou KA ČR. Komise je povinna o žádosti rozhodnout ve lhůtě do 90 dnů ode dne předložení úplné žádosti, včetně všech dokladů nezbytných k posouzení žádosti. Ve zvlášť složitých případech, nebo v případech, kdy komise musí zjistit nebo ověřit skutečnost u příslušného orgánu jiného členského státu, rozhodne komise o žádosti ve lhůtě do 120 dnů. V případě, že komise bude mít odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladů, požádá příslušný orgán členského státu, ve kterém doklady byly vydány, o potvrzení jejich pravosti.
Pokud žadatel splnil kvalifikační požadavky, vydá žadateli osvědčení o zápisu a žadatel je zároveň zapsán do seznamu auditorů.
V případě, že žadatel řádně nedoloží své kvalifikační předpoklady, a to ani ve stanovené náhradní lhůtě, která nesmí být kratší šedesáti dnů, nebo v případě usazeného auditora nesloží auditorskou rozdílovou zkoušku, rozhodne komise o odmítnutí zápisu, registrace do seznamu auditorů a zároveň žadateli, oznamovateli sdělí důvody tohoto odmítnutí a poučí jej o právu podat opravný prostředek. Proti rozhodnutí lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení u uznávacího orgánu odvolání podle zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád ve znění pozdějších předpisů.
4. Poplatek
Správní poplatek za přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace činí 5000,- Kč a je splatný na účet KAČR, bližší informace zde.
Hostující auditor opatřuje dokumenty vydávané v souvislosti s poskytování auditorských služeb vlastnoručním podpisem a číslem osvědčení o registraci v seznamu auditorů.
Hostujícím auditorem se rozumí státní příslušník členského státu, který:
a) získal odbornou kvalifikaci k poskytování auditorských služeb v jiném členském státě, pokud tento stát požaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci, nebo
b) poskytoval po dobu 1 roku během bezprostředně předcházejících 10 let auditorské služby v jiném státě, pokud tento stát nepožaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci, a který má v úmyslu dočasně nebo příležitostně poskytovat auditorské služby na území ČR.
Oznámení podává oznamovatel v českém jazyce a obsahuje:
K oznámení se současně předkládá:
Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí; postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Výsledek ověření odborné kvalifikace před prvním poskytováním služeb může být
