Novinky v akreditačním řízení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo termíny pro přijímání žádostí o akreditaci vzdělávacích programů akreditovaných v systému DVPP a zasedání Akreditační komise pro rok 2027.

Termíny jednání AK DVPP a přijímání žádostí pro rok 2027

V souvislosti novelou zákona o pedagogických pracovnících nelze od 1. září 2023 akreditovat vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogů.

V souvislosti s novelizací zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění účinném od 1.10.2023, dochází ke změně podmínek podávání žádostí o akreditace vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Změny, kterým je zapotřebí věnovat při podávání žádosti o akreditaci pozornost, jsou uvedeny níže:

1. Od 1.9.2023 je možné akreditovat (nové programy nebo prodloužení stávající akreditace) pouze programy vedoucí k získání kvalifikace či specializační studia. Programy průběžného vzdělávání, kterými si pedagogičtí pracovníci obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci, se nadále již neakreditují.

2. Novou přílohou žádosti o akreditaci všech vzdělávacích programů je Plán evaluace  a Zpráva z evaluace vzdělávacího programu, jimiž žadatel dokladuje nastavení a realizaci systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu.

S ohledem na zavádění systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu je potřebné nejprve zpracovat a předložit do akreditačního řízení pro všechny programy Plán evaluace, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o program nově předkládaný k akreditaci či program překládaný v režimu prodloužení akreditace.

3. Novelizace dotčených předpisů se promítla i do nově definovaných názvů akreditovaných vzdělávacích programů. Pro větší jednoznačnost a transparentnost je zpracován přehled názvů programů, které je možné předložit k akreditaci včetně odkazů na příslušná ustanovení zákona a vyhlášky. Do názvu programu se pak promítá i realizace programu formou distanční (e-learning, webinář) či kombinovanou. 

4. Vyhláška nově stanovuje hodinovou dotaci u některých kvalifikačních programů, což je nezbytné při podávání žádostí zohlednit. Tato změna se týká zejména navýšení hodinové dotace u programů:

  • Studium pedagogiky pro vychovatele – úprava na min. 120 vyučovacích hodin (studium pro zájemce s minimálně středním vzděláním s maturitní zkouškou mohou nově realizovat vyjma vysokých škol i zařízení pro další vzdělávání). 40hodinové navýšení oproti původní hodinové dotaci je potřebné vyhradit pro realizaci praxe, případně je možné zahnout alespoň 20 hodin praxe a 20 hodin věnovat metodikám jednotlivých výchov. V popisu praxe je nezbytné deklarovat, co vše a v jakém rozsahu bude do praxe zahrnuto (náslechy, samostatné výstupy, reflexe apod).    
  • Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga – navýšení na min. 120 vyučovacích hodin40hodinové navýšení oproti původní hodinové dotaci je potřebné vyhradit pro realizaci praxe. V popisu praxe je nezbytné deklarovat, co vše a v jakém rozsahu bude do praxe zahrnuto (náslechy, samostatné výstupy, reflexe apod.)   
  • Studium pro přípravu školských logopedů – navýšení na min. 350 vyučovacích hodin.

5. Pro program Studium pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy (dříve Studium v oblasti pedagogických věd k přípravě učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů ZŠ a SŠ, jinak také DPS), je nově definováno v § 1 a § 2 vyhlášky více podmínek a požadavků, a to  zejména:

  • navýšení hodinové dotace na min. 300 vyučovacích hodin.  50hodinové navýšení oproti původní hodinové dotaci je vyhrazeno pro realizaci praxe. V popisu praxe je nezbytné deklarovat, co vše a v jakém rozsahu bude do praxe zahrnuto, tedy kolik bude realizováno náslechů, samostatných výstupů, reflexe apod.   
  • nově jsou definovány kvalifikační předpoklady lektorů a garantů
  • nově je deklarován požadavek na vedení portfolia účastníkem programu a pohovor o portfoliu u závěrečné zkoušky či obhajoby závěrečné písemné práce 
  • ve složení zkušební komise je třeba zajistit účast odborníka v oblasti školství, který se nepodílí na uskutečňování příslušného vzdělávacího programu   
  • v případě, že tento program uskutečňuje zařízení pro DVPP, je podmínkou uskutečňování uzavření dohody o spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditované studijní programy zaměřené na přípravu učitelů.

6.  Doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka se nově ukončuje ústní závěrečnou zkouškou před zkušení komisí.

7. Studium pro výchovné poradce může nově realizovat i zařízení pro DVPP.

V souvislosti s novelou zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, je od 1.9.2023 nově ukotvena povinnost žadatelů o akreditaci v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nastavit a uskutečňovat systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacích programů . Pro usnadnění aplikace tohoto zákonného ustanovení byly v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), konkrétně jeho klíčové aktivity KA 05 – Kvalita, připraveny metodické materiály, jež mají za cíl představit nástroje, postupy a kroky evaluačního procesu přispívajícímu ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání.

Systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu

Pro účely naplnění zákonem o pedagogických pracovnících nově definovaného požadavku nastavení a realizace systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacích programů zpracoval Národní pedagogický institut, v jehož projektovém portfoliu je mimo jiné i projekt SYPO, Metodickou příručku k interní evaluaci akreditovaných programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tato evaluace je jedním z podkladů pro hodnocení daného vzdělávacího programu v rámci expertního posuzování žádosti akreditační komisí. Samotné instituci bude dále sloužit v procesu „učící se instituce“ a v rámci sdílení inspirativní praxe.

Organizacím, které dosud nemají zkušenosti s uskutečňováním evaluačního procesu, je určen metodický materiál Metody a nástroje pro evaluaci, jenž zahrnuje i praktický úvod do evaluace kvalifikačních a specializačních studií,  a materiál Přehled kritérií a indikátorů pro evaluaci. Zároveň se mohou inspirovat Zjednodušeným příkladem evaluačního procesu vzdělávací organizace.

Současně byl připraven vzorový formulář Plán evaluace, který je třeba zpracovat pro všechny programy předložené na jednání akreditační komise pro DVPP dne 16.11.2023 (bez ohledu na to, zda jde o program nově předkládaný či program překládaný v režimu prodloužení akreditace).  

Vzorový formulář  Zpráva z evaluace bude nezbytné zpracovat a předložit až v následujícím období (za cca 3 roky), kdy budou žadatelé předkládat žádosti o prodloužení akreditace programu akreditovaného po 1.9.2023 (od listopadové komise 2023). Zprávu z evaluace bude nezbytné předložit i v případě, že předkladatel nevyužije možnosti prodloužení akreditace a program předloží k akreditaci jako „nový program“, avšak v minulosti ho na základě udělené akreditace již realizoval.

Jako doplňující metodickou podporu k plánování a realizaci systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacích programů zveřejňuje MŠMT také materiál Jak poznám, že dělám dobrou evaluaci? (Govlab, 2025). Tento materiál nabízí praktickou oporu pro nastavování rozvojově orientované evaluace, zejména při formulaci evaluačních otázek, volbě vhodných metod sběru dat, zapojení relevantních aktérů a práci s výsledky evaluace. Zdůrazňuje pojetí evaluace jako nástroje učení a průběžného zkvalitňování vzdělávacího programu a může být využit při zpracování plánu evaluace i následné zprávy z evaluace v rámci systému vnitřního hodnocení kvality.