Ministři školství EU v Dublinu řešili, jaké dovednosti budou žáci potřebovat v budoucnu
Na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie v Dublinu jednali zástupci členských států o tom, jak připravit vzdělávací systémy na proměny trhu práce i rostoucí vliv umělé inteligence a digitálních technologií. Mezi hlavní témata patřilo předvídání budoucích potřeb dovedností, využívání nových technologií ve vzdělávání a zlepšování výsledků žáků v základních dovednostech. Českou republiku na jednání vedeném irským předsednictvím zastupoval vrchní ředitel sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jindřich Fryč.
Významnou část diskuse tvořily výsledky mezinárodního šetření PISA 2025, které potvrdily pokračující pokles výsledků žáků v řadě evropských zemí. Na úrovni EU nedosáhlo základní úrovně 34 % patnáctiletých v matematice a 31 % ve čtení. Česká republika si nadále udržuje výsledky nad průměrem OECD ve všech sledovaných oblastech, zároveň však čelí dlouhodobému poklesu výsledků, zejména v matematické gramotnosti.
Vrchní ředitel Jindřich Fryč upozornil, že data a predikce mají smysl jen tehdy, pokud vedou ke konkrétním změnám ve školách. Současně zdůraznil, že zlepšování výsledků žáků nelze postavit pouze na modernizaci vzdělávacího obsahu. Stejně důležitá je podpora učitelů a ředitelů, sdílení dobré praxe i cílená pomoc školám a žákům, kteří ji nejvíce potřebují.
Součástí jednání byla také debata o budoucnosti programu Erasmus+ po roce 2027. Členské státy přivítaly návrat Spojeného království a Švýcarska do programu od roku 2027. Erasmus+ patří k nejúspěšnějším evropským programům a významně přispívá k mobilitě žáků, studentů, učitelů i vzdělávacích institucí. Česká republika podporuje silný a otevřený Erasmus+, který dává všem mladým lidem příležitost získávat zkušenosti v zahraničí, rozvíjet jazykové i odborné kompetence a navazovat mezinárodní kontakty bez ohledu na jejich sociální či ekonomické zázemí.
„Nikdo dnes nedokáže s jistotou říci, jaká povolání budou za deset let nejžádanější. Víme ale, jaké schopnosti budou potřebné vždy: schopnost učit se, kriticky myslet, pracovat s informacemi a přizpůsobovat se změnám. Úkolem vzdělávací politiky proto není pouze reagovat na dnešní potřeby trhu práce, ale připravit mladé lidi na svět, který se bude dále rychle měnit. Evropská spolupráce, sdílení zkušeností mezi státy i program Erasmus+ nám v tom významně pomáhají,“ uvedl Jindřich Fryč.
Neformální zasedání potvrdilo, že evropské země čelí obdobným výzvám: potřebě zlepšovat základní dovednosti žáků, využívat data pro strategické řízení vzdělávání a zároveň připravovat mladé lidi na svět ovlivněný digitalizací, technologickými změnami a zelenou transformací. Česká republika v těchto oblastech prosazuje propojení evropské spolupráce s konkrétními reformami na národní i regionální úrovni.
