MŠMT připravuje nový systém profesního a kariérního rozvoje pedagogů

Systém má zlepšit podmínky pro profesní rozvoj pedagogů, otevřít učitelům nové kariérní příležitosti a posílit pedagogické vedení škol. Změny mají přispět k lepším vzdělávacím výsledkům dětí a žáků a podpořit jejich duševní zdraví i odolnost. Cílem je proto zlepšit pracovní podmínky těch, kdo mají na žáky největší vliv – pedagogů. Konkrétní řešení nyní vznikají společně s pedagogy a dalšími aktéry ve vzdělávání a promítnou se do nového zákona o pedagogických pracovnících, který chce ministerstvo předložit vládě v září 2027. 

Ministerstvo na webových stránkách https://profesnirozvoj.msmt.gov.cz zveřejnilo základní podobu připravovaného systému profesního a kariérního rozvoje pedagogů, který je součástí priority Učitelé a ředitelé, jedné z pěti hlavních prioritních os ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy pro toto volební období. Jedná se o ucelenou reformu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a specializačních rolí pedagogů. Nový systém bude založen na rolích, do kterých pedagogové vstupují, na práci se sdílenými kritérii kvality (kompetenčními rámci), na přehledné a cílené nabídce vzdělávacích kurzů a na podpoře profesního rozvoje přímo ve škole.

„Nebudeme zavádět externí atestace ani formální kariérní stupně. Celý systém má podporovat pedagogy v jejich práci, ne jim přidávat další papírování. Proto se jedná o systém profesního a kariérního rozvoje, nikoli o kariérní řád,“ zdůrazňuje ministr Plaga.

Pedagogové mohou nyní zasílat své podněty prostřednictvím formuláře na webových stránkách https://profesnirozvoj.msmt.gov.cz. V únoru 2027 chce MŠMT zveřejnit věcné zadání zákona k připomínkám.

Profesní rozvoj přímo ve škole a nové kariérní možnosti

Dostupnější profesní rozvoj přímo ve škole má podpořit nová role „metodik vzdělávání“, která expertním učitelům s motivací podporovat kolegy umožní podílet se na rozvoji kvality vzdělávání v celé škole. Tato role bude pilotována a zavedena v mateřských, základních i středních školách. Počítá se s vyšším finančním ohodnocením a sníženou výukovou povinností, aby měli metodici dostatek času na podporu kolegů. Role tak bude představovat novou kariérní příležitost pro expertní pedagogy, kteří jinak často míří mimo školství. Hlavní náplní práce metodiků vzdělávání bude vedení učících se skupin učitelů a poskytování individuálního mentoringu, který pedagogům pomůže zvyšovat kvalitu výuky. Budou poskytovat podporu kolegům podle jejich potřeb a podle dohody s vedením školy. Zaměří se například na oblast rozvoje gramotností, které jsou nově ukotveny v rámcových vzdělávacích programech, na oblast práce se třídou nebo na oblast formativního přístupu a hodnocení. Obdobné role existují v řadě evropských zemí a tyto formy profesního rozvoje přímo na pracovišti jsou podle řady výzkumů vůbec nejúčinnější. Z dat ČŠI zároveň vyplývá, že také učitelé považují spolupráci s kolegy ve škole za zdaleka nejpřínosnější způsob profesního rozvoje.

Navrhovaný systém má posílit také další role, do kterých pedagogové vstupují, jako je třídní učitel, metodik prevence, výchovný poradce, koordinátor školního vzdělávacího programu, koordinátor informačních technologií a další. Tyto role mají mít větší váhu a lepší podmínky pro práci. Dojde k revizi rolí tak, aby měly velmi jasný účel a navazující podporu. Zvýšeny budou nárokové příplatky spojené s výkonem těchto rolí. Zavedena bude také tzv. „banka odpočtů hodin přímé pedagogické činnosti“ pro metodické a specializační role. Tato banka umožní řediteli školy, aby flexibilně snížil počet hodin přímé pedagogické činnosti těm pedagogům, kteří vykonávají podstatné specializační a metodické role. Někteří z nich, jako například metodici prevence, dnes nemají nárok na snížení výukové povinnosti. Podobný princip funguje už dnes pro snižování výukové povinnosti zástupců ředitele. Posílena má být také podpora začínajících učitelů v adaptačním období a podpora ředitelů a jejich zástupců v pedagogickém vedení škol.

Nový systém nebude znamenat zvýšení administrativní zátěže učitelů ani ředitelů škol. Kariérní ani profesní rozvoj nebude podmíněn splněním náročného byrokratického procesu, jako je plošné sbírání kreditů či certifikátů.

Kompetenční rámec učitele a ředitele

Důležitou součástí změn bude vznik Kompetenčního rámce učitele a učitelky (KRUU), který naváže na již existující Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství (KRAAU). Ten má širokou odbornou podporu a využívají ho fakulty připravující učitele i provázející a uvádějící učitelé. Popis kvality práce učitele bude oporou pro reflexi a plánování profesního rozvoje, spolupráci pedagogů i rozvoj profesionality a prestiže učitelů. Nebude nástrojem kontroly ani externího hodnocení učitelů. V oblasti vedení škol už obdobnou oporu poskytuje Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy (KRŘŠ).

Hlasy z praxe

Jak může podpora kolegů ve škole vypadat v praxi, přibližují na webu videa k připravované roli metodika vzdělávání. Jiří Müller popisuje pravidelné společné plánování a reflexi výuky, Jarmila Polomská zkušenosti s mentoringem a společnou prací na kvalitě výuky, Taťána Mikulenková podporu profesního rozvoje kolegů a vedení učící se skupiny a Petra Rakoušová přináší pohled z prostředí mateřské školy. Další samostatná série videí pak ukazuje, jak učitelé využívají KRAAU ve své praxi a co jim to přináší. Všechna videa najdete na webu profesnirozvoj.msmt.gov.cz.

Jak se mohou pedagogové zapojit

Ministerstvo nyní představuje základní směr připravovaného systému. Konkrétní podobu připravuje se zástupci pedagogů, ředitelů, profesními asociacemi, odbory, vysokými školami, zřizovateli a dalšími aktéry ve vzdělávání. Pedagogové mohou do 25. listopadu 2026 prostřednictvím zveřejněného formuláře zasílat své potřeby, otázky a podněty. Na nejčastější otázky a podněty bude reagovat ministr Plaga v navazujícím videu „Infoservis speciál” a na webu. Do 31. ledna 2027 má v odborných pracovních skupinách vzniknout věcné zadání nového zákona o pedagogických pracovnících, které bude v únoru 2027 předloženo k veřejnému připomínkování. S předložením vládě se počítá v září 2027 a předpokládaná účinnost nového zákona bude od roku 2029.

Tématu se bude věnovat také Národní konference k přípravě a profesnímu rozvoji učitelů a učitelek, která se uskuteční 27. listopadu 2026 v Národní technické knihovně. Letošní ročník propojí přípravu učitelů s jejich další profesní cestou a představí také směr připravovaných změn.

---

Odborný kontakt:
Matouš Bořkovec, matous.borkovec@msmt.gov.cz

Pro média:
press@msmt.gov.cz

Učitelé a učitelky, kteří souhlasili s předáním kontaktu médiím k tomuto tématu:

jméno	témata	organizace	kontakt
Jiří Müller	už dnes vykonává roli podobnou roli metodika vzdělávání, pracuje s KRAAU	ZŠ Třebotov	jiri.muller@zstrebotov.cz
Petra Rakoušová	už dnes vykonává v mateřské škole roli podobnou roli metodika vzdělávání, pracuje s KRAAU	MŠ Sluníčko, Turnov	petra.rakousova@sbscr.cz
Eva Matějková	pracuje s KRAAU, zakladatelka projektu triucitelky.cz	ZŠ Trnka, Dobříš,   triucitelky.cz	ematejkova2010@gmail.com, 737160 642
Pavlína Loňková	pracuje s KRAAU a už dnes vykonává roli podobnou roli metodika vzdělávání	Labyrinth, laboratorní škola, Brno	pavlina.lonkova@gmail.com, 724 677 209
Tereza Kottová	pracuje s KRAAU	ZŠ Vlásenický dvůr, studentka Ph.D.	tereza.kottova@pedf.cuni.cz 724 940 958
Tomáš Otisk	už dnes vykonává roli podobnou roli metodika vzdělávání	ZŠ a MŠ Třinec Koperníkova 696	tomas.otisk@zstrikop.cz, 605 069 772

Ředitelé a ředitelky, kteří souhlasili s předáním kontaktu médiím k tomuto tématu:

jméno	organizace	kontakt
Dagmar Škorpíková	Gymnázium Na Zatlance, Praha 5	dagmar.skorpikova@zatlanka.cz, 222 167 222
Eva Smažíková	ZŠ Ohradní, Praha 4	eva.smazikova@zs-ohradni.cz, 261 109 526
Jan Kuzebauch	ZŠ Dukelská, Kraslice, Karlovarský kraj	jan.kuzebauch@ucitelskaplatforma.cz, 774 404 974
Jiří Slavík	Základní škola Český Brod, Žitomířská 885	reditel@zszitomirska.info, 321 622 446

Zástupci profesních asociací, kteří souhlasili s předáním kontaktu médiím k tomuto tématu:

jméno	témata	organizace	kontakt
Antonín Jančařík	příprava budoucích učitelů a učitelek, proměna pedagogických praxí, KRAAU	předseda Asociace děkanů pedagogických fakult, děkan PdF UK	antonin.jancarik@pedf.cuni.cz, 725 307 557
Michal Kaderka	vše ke kvalitě, podmínkám a změnám ve vzdělávání, dopad na žáky	předseda Učitelské platformy	michal.kaderka@ucitelskaplatforma.cz, 777 879 481
Dana Ticháčková	vše ke kvalitě, podmínkám a změnám ve vzdělávání, dopad na žáky	Učitelská platforma, členka výkonného výboru, učitelka a koordinátorka ŠVP 26. ZŠ Plzeň	dana.tichackova@ucitelskaplatforma.cz, 724 076 733

Zdroje:

Systém profesního a kariérního rozvoje pedagogů – aktuální informace, harmonogram přípravy, videa a možnosti zapojení.

Národní konference k přípravě a profesnímu rozvoji učitelů a učitelek – informace k 4. ročníku konference, programu a online přenosu.

---

Pojmy a zkratky:

Priority pro vzdělávání na roky 2026–2029+ – pět priorit ministra školství Roberta Plagy, na jejichž naplňování pracuje MŠMT: Řízení, Učitelé a ředitelé, Rovné příležitosti, Střední a vyšší odborné vzdělávání a Vysoké školy a věda. Připravovaný systém profesního a kariérního rozvoje pedagogů je součástí priority Učitelé a ředitelé.

Profesní rozvoj pedagogů – průběžný rozvoj profesních kompetencí v průběhu kariéry. Probíhá prostřednictvím externích vzdělávacích programů nebo přímo ve škole, například při mentoringu, kolegiální spolupráci, společném plánování a reflexi výuky, vzájemných návštěvách ve výuce nebo v učících se skupinách.

DVPP – další vzdělávání pedagogických pracovníků – současné zákonné označení dalšího vzdělávání pedagogů. Připravovaný systém počítá s rozšířením o další formy profesního rozvoje, viz výše.

Metodik vzdělávání – připravovaná role pro expertní učitele, kteří chtějí svou odbornost využívat při podpoře kolegů a rozvoji kvality vzdělávání ve škole. Metodik bude poskytovat individuální podporu a povede učící se skupiny. Role má být podpůrná, nikoli kontrolní. Návrh počítá s vyšším finančním ohodnocením a sníženou výukovou povinností, aby měl metodik na tuto práci čas.

KRAAU – Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství – společná vize kvality přípravy učitelů v České republice a zároveň závazné zadání státu pro studijní programy připravující učitele. KRAAU pojmenovává profesní kompetence, které má mít absolvent či absolventka učitelství. Zároveň nabízí společný profesní jazyk a oporu pro reflexi i zpětnou vazbu.

KRUU – Kompetenční rámec učitele a učitelky – připravovaný rámec, který naváže na KRAAU a rozšíří společnou představu o kvalitě učitelské práce. Má zachovat strukturu a formativní pojetí KRAAU a vznikat se zapojením učitelů a dalších aktérů z praxe, nebude nástrojem kontroly.

KRŘŠ – Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy – existující rámec, který vymezuje klíčové profesní kompetence ředitele a vytváří společnou představu o kvalitním vedení školy. Je oporou pro přípravu a profesní rozvoj ředitelů, jejich sebereflexi, plánování dalšího rozvoje a poskytování zpětné vazby. Zároveň vytváří společný jazyk pro popis role a práce ředitele. Není kontrolním checklistem ani nezavádí nové zákonné povinnosti.

Kvalitní škola ČŠI – model České školní inspekce, který vymezuje společný rámec pro hodnocení a rozvoj kvality školy a vzdělávání. Sleduje šest oblastí: koncepci a rámec školy, pedagogické vedení, kvalitu pedagogického sboru, výuku, vzdělávací výsledky a podporu žáků při vzdělávání. Kritéria využívá ČŠI při hodnocení škol a mohou sloužit také jako opora pro vlastní hodnocení a další rozvoj školy.

Pedagogické vedení školy – vedení školy zaměřené především na kvalitu výuky a učení žáků, profesní rozvoj pedagogů a spolupráci ve škole. Nejde jen o práci ředitele; podílejí se na něm také zástupci ředitele a další pedagogičtí lídři ve škole.

Adaptační období – první dva roky práce začínajícího učitele, během nichž mu škola poskytuje podporu při vstupu do profese. Důležitou roli v něm má uvádějící učitel. Připravovaný systém má vytvářet lepší podmínky pro spolupráci, pravidelnou reflexi a podporu podle potřeb začínajícího učitele.

Uvádějící učitel – učitel, který podporuje začínajícího kolegu během adaptačního období. Metodicky ho vede, pravidelně s ním reflektuje jeho práci a pomáhá mu rozvíjet profesní kompetence a získávat jistotu v učitelské roli.

Provázející učitel – učitel, který provází studenty učitelství během pedagogických praxí ve škole. Spolupracuje s vysokou školou, podporuje studenty při plánování a realizaci výuky, poskytuje jim zpětnou vazbu a vede je k reflexi jejich profesního rozvoje.

Mentoring ve školství – individuální profesní podpora učitele zaměřená na zlepšování výuky a její dopad na učení žáků. Může zahrnovat společné plánování výuky, pravidelné rozhovory, návštěvy ve výuce, zpětnou vazbu a společnou reflexi. Vychází z potřeb podporovaného učitele, je založena na důvěře a není nástrojem kontroly ani hodnocení.

Nový zákon o pedagogických pracovnících – má vytvořit legislativní podmínky pro systém profesního a kariérního rozvoje pedagogů. Systém profesního a kariérního rozvoje je širší než samotný zákon.

Věcné zadání zákona – dokument, který před zpracováním paragrafového znění vymezuje cíle, principy a základní parametry připravované právní úpravy. Jeho návrh ministerstvo předloží k veřejnému připomínkování. Připomínky vyhodnotí a zveřejní, jak s nimi naložilo. Nejedná se o věcný záměr zákona v legislativním slova smyslu.