Výsledky ukazují na zvyšující se spokojenost českých učitelů i jejich silné postavení v oblasti využívání umělé inteligence ve výuce. Na druhé straně se však snižuje atraktivita učitelského povolání pro mladou generaci a vnímaná společenská prestiž této profese.
Se svými pracovními podmínkami je spokojeno 84 % českých učitelů. Výrazný posun nastal také v oblasti spokojenosti s finančním ohodnocením - 47 % učitelů je nyní spokojeno se svým platem, zatímco v roce 2018 to bylo pouze 28 %. Přesto pouze 22 % učitelů vnímá, že si společnost jejich práce váží, a uznání ze strany politické reprezentace cítí jen 15 %.
Profese zároveň ztrácí přitažlivost pro mladé stává méně atraktivní volbou – jen 46 % začínajících učitelů uvádí, že jde o jejich první kariérní volbu. Mladí učitelé také čelí vyšší míře stresu a problémům s kázní ve třídách. Naopak zkušení pedagogové uvádějí jako hlavní výzvu rostoucí administrativní zátěž.
Čeští učitelé patří v Evropě k lídrům v práci s umělou inteligencí
Téměř 54 % českých učitelů absolvovalo v posledních letech vzdělávání zaměřené na využívání umělé inteligence ve výuce, což je v porovnání s evropským průměrem (30 %) významně více. Většina učitelů přínosy digitálních nástrojů oceňuje, zároveň však upozorňuje na rizika spojená s jejich využíváním žáky – zejména možnost, že výsledky práce AI budou žáci vydávat za vlastní.
Ministr školství Mikuláš Bek zdůraznil význam podpory učitelů v digitálních kompetencích a etickém využívání umělé inteligence: “Čeští učitelé v této oblasti patří k evropské špičce. Je důležité tento náskok udržet a využít.”
Výsledky TALIS 2024 byly v ČR prezentovány ve stejný den jako v dalších zúčastněných zemích OECD. Představení se na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zúčastnili ministr školství Mikuláš Bek, ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a velvyslanec ČR při OECD Aleš Chmelař.
„Výsledky ukazují, že čeští učitelé jsou profesně motivovaní a technologicky napřed, ale zároveň se potýkají s nízkou prestiží a klesající atraktivitou povolání pro mladé,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Pokud chceme udržet kvalitu vzdělávání, musíme posílit společenské uznání učitelů, vytvořit jasný kariérní řád a systematicky podporovat začínající pedagogy,“ dodal.
“TALIS je patrně ještě více než jiné průzkumy OECD příkladem dobré praxe, ve které státní správa v čele s MŠMT a Českou školní inspekcí bere její výsledky a mezinárodní srovnání vážně a aktivně je využívá v tvorbě veřejných politik. Jedná se o jednu z vlajkových lodí spolupráce českých a mezinárodních expertů v oblasti vzdělávání s významných dopadem a zároveň s širokou, časově i regionálně srovnatelnou datovou základnou,” zhodnotil šetření velvyslanec ČR při OECD Aleš Chmelař.
Další kroky: podpora kariérního růstu a omezování administrativní zátěže
Na základě výše uvedených zjištění budou i nadále rozvíjena opatření směřující k podpoře začínajících učitelů prostřednictvím mentoringu, metodické pomoci a sdílení dobré praxe. MŠMT zároveň plánuje omezit administrativní zátěž pedagogů a posílit jejich kariérní rozvoj v návaznosti na Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+
„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dlouhodobě usiluje o to, aby učitelé a ředitelé škol měli podmínky pro kvalitní práci a profesní rozvoj. Výsledky šetření TALIS nám poskytují cennou zpětnou vazbu a inspiraci pro další kroky. V posledních letech jsme přijali řadu zásadních opatření – od systémové podpory ředitelů škol, přes legislativní změny, které umožňují lepší financování a rozvoj podpůrných profesí, až po inovace v přípravě a podpoře začínajících učitelů,“ říká ministr Bek.
TALIS (Teaching and Learning International Survey) je mezinárodní výzkum OECD zaměřený na postoje a pracovní podmínky učitelů a ředitelů. Probíhá každých pět let a účastní se jej více než 60 zemí. Česká republika se zapojuje od roku 2013. Do zatím posledního šetření TALIS 2024 se v Česku zapojilo více než 7 000 učitelů a 368 škol.
