Na základě Lisabonské strategie schválené v roce 2000 přijali v první polovině roku 2002 ministři členských států EU odpovídající za vzdělávání a odbornou přípravu strategické směry a cíle v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které v průběhu let 2002 až 2010 měly Evropskou unii vést ve směru nejvyspělejší znalostní ekonomiky světa. Tento postup získal název pracovní program "Vzdělávání a odborná příprava 2010" (odtud zkratka ET 2010 reprezentující název programu Education and Training 2010).
Protože se platnost tohoto programu blížila již ke svému konci, v průběhu českého předsednictví – konkrétně v květnu 2009 – byl přijat ministry školství všech EU států navazující dokument Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (ET 2020 – resp. Education and Training 2020).
Rámec ET 2020 dospěl ke svému konci, proto bylo dne 18. února 2021 přijato Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030), kterým se ustavuje nový rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravy na další desetileté období do roku 2030.
Dle Usnesení bude zastřešujícím politickým cílem nového evropského rámce spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě především dobudování Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 a jeho další rozvoj, jehož časový horizont je ohraničen rokem 2030. Hlavními strategickými prioritami nového rámce, na jejichž rozvoj by se členské státy měly zaměřit, jsou: 1) Zlepšení kvality, rovnosti, inkluze a úspěchu pro všechny ve vzdělávání a odborné přípravě; 2) Celoživotní učení a mobilita realitou pro všechny; 3) Posilování kompetencí a motivace v pedagogických povoláních; 4) Posílení evropského vysokoškolského vzdělávání; 5) Podpora ekologické a digitální transformace ve vzdělávání a odborné přípravě a jejich prostřednictvím.
Jako prostředek sledování pokroku a identifikace výzev jsou v příloze II Usnesení stanoveny následující kvantitativní cíle, kterých by mělo být dosaženo.
Do roku 2030:
- Podíl 15letých žáků se slabými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách by měl být nižší než 15 %.
- Podíl žáků osmé třídy se slabými výsledky v počítačové a informační gramotnosti by měl být nižší než 15 %.
- Předškolního vzdělávání by se mělo účastnit alespoň 96 % dětí ve věku od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky.
- Podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy by měl být nižší než 9 %.
- Podíl osob ve věku 25–34 let s dosaženým terciárním vzděláním by měl činit alespoň 45 %.
Do roku 2025:
- Alespoň 60 % čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy by mělo mít zkušenosti s učením se prací.
- Nejméně 47 % dospělých ve věku 25-64 let by se mělo účastnit učení během posledních 12 měsíců.
Přijatý dokument publikovaný v úředním věstníku EU naleznete v českém jazyce zde a v anglickém jazyce zde.
Instituce
Oblastí vzdělávání a odborné přípravy se v rámci Evropské
komise zabývá Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu. Vytvořeny byly i
dvě specializované agentury: Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy (Soluň)
a Evropská vzdělávací nadace (Turín).
V Evropském parlamentu se oblasti vzdělávání zabývá Výbor pro kulturu a vzdělávání, který zpracoval celou řadu zpráv na základě vlastní iniciativy. Oblastí odborné přípravy se vedle toho zabývá též Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti.
V rámci Rady EU se oblastí vzdělávání zabývá Výbor pro vzdělávání,
který připravuje podklady/dokumenty především pro jednání Rady EU scházející se ve formaci vzdělávání, mládež a
kultura.
Legislativní proces
Při přijímání právních předpisů v Radě se uplatňuje podle čl. 149 a 150
Smlouvy kvalifikovaná většina a spolurozhodovací procedura s EP. Zde jsou využívány především Rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady a Doporučení Evropského parlamentu a Rady.
Zapojení ČR
ČR se do evropské spolupráce ve vzdělávání zapojuje především výměnou a získáváním
informací, zkušeností a příklady dobré praxe (Otevřená metoda koordinace), získáváním inspirace pro tvorbu národní
politiky v příslušných legislativních aktech a zejména aktivním zapojením do implementace komunitárních
programů. Gestorem této politiky je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.