Současný ředitel Mateřské školy Zlín, jejímž mottem je „Dobré místo pro Vaše děti.“ David Bělůnek absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a téměř patnáct let pracoval u dětí s mentálním a kombinovaným postižením. I to přispělo k tomu, že je dodnes vášnivým podporovatelem hledání přístupů k dětem jako individualitě a k posílení jejich kompetencí k sociální sounáležitosti. David Bělůnek je také mentorem v rámci projektu České školní inspekce pro vzájemnou podporu ředitelů a ředitelek škol. V roce 2019 obdržel za svou vynikající práci ocenění MŠMT.
Dva roky poté se stal lektorem programu Řízení a evaluace pedagogického procesu jako nutná součást kvality školy určeného pro mateřské školy na Ukrajině, přičemž jeho aktivity neustávají, spíše se zintenzivňují. Od roku 2003 pracuje také v Českém hnutí Speciálních olympiád, které se věnuje rozvoji sportu dětí, mládeže a dospělých osob s mentálním postižením. Tato organizace má celosvětovou působnost a založila ji rodina prezidenta Kennedyho. David je zde aktuálně na pozici sportovního ředitele, který má na starosti rozvoj takřka dvacítky sportů i přípravu mezinárodní reprezentace. V České republice má toto hnutí více než 2.500 členů a celosvětově se jedná dokonce o 3 miliony sportovců.
David Bělůnek je podporovatelem hledání přístupů k dětem jako individualitě.
1. Jak jste si vybral práci, kterou děláte? Směřoval jste k práci s dětmi ve školství odjakživa?
Moje cesta ke školství nebyla mojí první volbou. Na začátku mé pedagogické cesty byl kroužek country tanců, který jsem vedl v rámci domu dětí a mládeže. Následně jsem byl osloven paní ředitelkou, že má možnost nabídnout mi místo vychovatele za mateřskou dovolenou, a tak jsem si postupně dodělal patřičné vzdělání. Následně jsem takřka 15 let působil ve speciálním školství a pak přišla výzva v podobě prvního konkurzu na místo ředitele klasické jednotřídní vesnické MŠ. A jak to tak bývá, u toho nezůstalo, a v tuto chvíli jsem již šestým rokem ředitelem jedné z největších mateřských škol uprostřed zlínského sídliště Jižní Svahy.
Jako ředitel mateřské školy nese David odpovědnost nejen za nastavení kvality vzdělávání, ale také za dobré školní klima, o které je potřeba pečovat.
2. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?
Odpověď na obě otázky je stejná – děti. Je mojí velkou výsadou, že můžu stát na počátku cesty dětí za poznáním, podporovat jejich první kroky ve školském systému, sledovat jak se formují jako osobnosti a hledat cesty k řešení jejích problémů. Nejtěžší je to v ten moment, když se něco z výše zmíněného nedaří. Pocit odpovědnosti za to, že právě často formujeme pohled dítěte i rodiny na školství jako na místo, které je vůči jejich potřebám přátelské a podporující. Zvlášť obtížné je to tehdy, když jsem ředitelem školy a nesu odpovědnost za nastavení kvality vzdělávání, za dobré školní klima a za mnohé další, které by jistě každý z kolegyň a kolegů ředitelů tady doplnil..
3. Čím to podle vás je, že v předškolním vzdělávání a na 1. stupni základních škol učí tak málo mužů?
Určitě je to dáno mnoha faktory. Jedním z nich, a to i přes snahu o zlepšení, je menší platové ohodnocení. Dalším faktorem je určitě i to, že tato práce není mezi muži na pedagogických fakultách jejich první volbou, ale pohled na to může být různý, protože zrovna v naší mateřské škole tvoří pedagogický sbor 23 % právě muži – celkově 3. Já jako ředitel chápu jejich významný přínos pro školu a snažím se je maximálně podporovat. Zároveň však jde především o to, jestli je zaměstnanec kvalitní a dětem prospěšný, a ne zda-li je to muž nebo žena.
Pro děti je důležitý jak ženský, tak mužský vzor či pohled na svět.
4. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem, než jaký mají Vaše kolegyně?
Určitě je to tak, že pro děti je důležité poznávat svět očima mužů i žen. Čím dál více se setkáváme s rodinami, kde nejsou tatínci buď trvale, nebo dočasně - z důvodu práce, přítomni, a v té chvíli je právě důležité, že děti vidí mužské vzory i jinde, například právě ve škole. Mužský vzor jim může poskytnout jiný pohled na svět, podporovat jejich samostatnost, odpovědnost a hlavně být dobrým příkladem.
Podle Davida Bělůnka by bylo prospěšné, kdyby ve školství pracovalo více mužů.
5. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?
Určitě by bylo dětem prospěšné, kdyby v tomto sektoru školství pracovalo více mužů. Zároveň je však důležité říct, že je stejně tak důležité, aby dětem pohled na svět zprostředkovávaly jak ženy, tak i muži. Při volbě povolání muži často tuto možnost pro svoji profesní cestu přehlížejí. Určitě by pomohla větší propagace práce v oboru. Věřím, že snad i tento cyklus rozhovorů tomu napomůže.
Foto: Archiv D. Bělůnka
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
