Sedmatřicetiletý Jan Novotný žije ve Vítanově u Hlinska a v mateřské škole působí 12 let, z toho pět let jako
učitel v Pardubicích – Dražkovicích a sedm let jako ředitel mateřské školy Hlinsko,
Rubešova.
Jan sice už od gymnázia věděl, že ve školství pracovat chce,
myslel spíš ale na druhý stupeň základní školy, kterého učitelství v Hradci Králově vystudoval, vůbec ho nenapadlo,
že bude někdy pracovat ve škole mateřské. Když po ukončení studií hledal práci, v té době nenašel se svojí aprobací
vhodné uplatnění, tak spíše z recese zareagoval na inzerát v Pardubicích – Dražkovicích. Ředitelce se
představa, že v mateřské škole bude pracovat muž, natolik zalíbila, že mu dala šanci a Jan Novotný se po několika
týdnech utvrdil v tom, že mateřská škola nebude pouze přechodnou štací, ale že chce
zde pracovat natrvalo.
Jana Novotného v mládí vůbec nenapadlo, že bude někdy pracovat v mateřské škole. Tato práce ho nyní naplňuje a obohacuje.
1. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?
Velmi se mi zalíbila upřímnost, spontánnost a prostořekost u malých dětí. Prakticky každý den zažijete s dětmi mnoho nenadálých a zábavných situací. Navíc za poměrně krátkou dobu vidím u dětí v mnoha ohledech velký posun a pokrok, to mě těší a motivuje k další práci.
Bohužel, teď už trávím ve třídě minimum času, protože pracovní záběr ředitele je poměrně obsáhlý a zasahuje do spousty oblastí. Když mám ale náročný den, nebo jsem bez energie, uteču k dětem do třídy, dobiju si u nich baterky a zapomenu na spoustu starostí. Navíc máme v současné době ve školce skvělý kolektiv, o to víc si práci mimo kancelář užívám. A co je nejnáročnější? Často zbytečná administrativa.
Když má Jan jako ředitel náročný den, uteče k dětem do třídy, kde si dobije baterky a zapomene na spoustu starostí.
2. Čím to podle vás je, že v předškolním vzdělávání a na 1. stupni základních škol učí tak málo mužů?
Velkou roli zde určitě hrají určité předsudky a stereotypy, které se ještě pořád drží v povědomí, že „to přece není práce pro chlapa“. Pak si myslím, že práce v předškolním školství je obecně hodně podceňovaná. Opravdu je náročné postarat se o děti a zvládnout všechno, co je s tím spojené. A v neposlední řadě jde o to, že sami muži raději preferují jinou variantu - i přes rostoucí počty mužů v mateřských školách je muž ve školce stále něco netradičního, a proto spousta mužů, kteří chtějí pracovat ve školství zvolí raději první nebo druhý stupeň základní školy.
S dětmi z "jeho" školky podnikají spoustu dobrodružství.
3. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem než jaký mají Vaše kolegyně?
Každopádně. Opravdu si myslím, že je přístup muže a ženy jiný. Neříkám lepší nebo horší, ale jiný. A myslím si, že se vhodně ve třídě doplňujeme a působíme na děti jako náhradní táta s mámou. Kolegyně jsou samozřejmě celkově pečlivější, já jsem spíše „na kravinky“. Musím podotknout, že kolegyně to se mnou nemají jednoduché, často děti „rozblázním“ a uteču do kanceláře…:)
Jan s nadsázkou říká, že to kolegyně s ním občas nemají jednoduché, často totiž ve třídě děti rozblázní, a pak uteče do své kanceláře:)
4. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?
To jednoznačně. Děti mužský faktor potřebují. Je hodně dětí, které jsou z neúplných rodin, nežijí s tátou nebo dědou, tak se setkají s mužem alespoň takto. Co se týče zvýšení počtu mužů ve školkách – myslím si, že to půjde pomalu, souvisí to podle mne s už výše zmiňovanými stereotypy a také s tím, že předškolní školství má ve společnosti nízkou prestiž. Ale i v tomto ohledu si myslím, že se situace pomalu, ale jistě k lepšímu obrací.
Foto: Archiv J. Novotného
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
