1. Prosím o správný a naprosto jednoznačný výklad § 20 a 23 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Týkající se zařazení žáka do třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.
(Cit. § 20 a 23 vyhlášky 27/2016 Sb. Dle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. doporučení o zařazení žáka do třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona platí 2 roky od nabytí účinnosti vyhlášky, přičemž u žáků s lehkým ment. postižením pouze 1 rok. Následně ovšem § 23 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. říká, že ŠPZ vyhodnocuje, zda vzdělávání odpovídá spec. vzděl. potřebám žáka nejpozději do 1 roku od zařazení nebo převedení, dále pak do 2 let od předešlého vyhodnocení.)
Výklad: Doporučení ke vzdělávání žáků, kteří jsou žáky ze skupiny uvedené v §16 odst. 9, říká v odstavci 2, že se vydává zpravidla na 2 roky (tedy nejen), protože u žáků s LMP se dělá kontrola zařazení po 1 roce. Tam kde se bude jednat o žáky se středním a těžkým mentálním postižením, tak je opět lhůta zpravidla 2 letá, pokud je zřejmé, že se stav žáka nemůže změnit, může být v těchto případech i delší.
§23 se pak věnuje přezkumu podmínek do 1 roku po zařazení žáka nebo jeho převedení z jiného vzdělávacího programu. Další vyhodnocení se pak koná v souladu s předchozím ustanovením v §20, tedy u LMP po 1 roce, u dalších druhů postižení zpravidla po 2 letech – zpravidla dává možnost i tuto lhůtu v opodstatněných případech prodloužit.
Je tedy třeba oddělovat délku trvání doporučení a zohlednit to, že při přeřazení a vřazení je na začátku kontrola vždy po 1 roce u všech nově zařazených a přeřazených.
Děti/žáci/studenti již zařazení do „systému“ vzdělávání:
U všech musí být přezkoumány podmínky do 1 roku od počátečního vřazení nebo přeřazení.
Poté další přezkum následuje u LMP vždy po 1 roce a u „ostatních“ zpravidla do 2 let (tedy je možné, že i později, pokud je jasné, že stav žáka je neměnný-slepota, hluchota, tělesné postižení, těžké mentální postižení….).
Děti/žáci/studenti zařazovaní od 1. 9. 2016:
U všech musí být přezkum po 1 roce.
Poté u LMP dále vždy po 1 roce a u „ostatních“ nejpozději do 2 let.
2. Chci se zeptat, zda ve třídě podle § 16 odst. 9 mohou být i žáci s poruchami chování a učení?Ve třídě zřízené dle §16 odst. 9 mohou být žáci se závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování.
3. Můžeme do třídy s žáky s mentálním postižením zřízené podle § 16 odst. 9 integrovat např. žáka s poruchami chování, který ale nemá mentální postižení?Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení, tzn., že ve třídě pro žáky mentálním postižením nelze vzdělávat žáky bez mentálního postižení! Př. Pokud se jedná o žáka, u kterého je LMP jedním z řady postižení, pak výše uvedená věta neplatí. Dle § 19 odst. 3 vyhlášky č.27/2016 Sb. jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v §16 odst. 9 zákona, v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiný znevýhodněním uvedeným v §16 odst. 9 zákona. Jejich počet nesmí přesáhnout ¼ nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo skupině. Pokud by to byla třída vytvořená pro děti s mentálním postižením, pak by v ní mohli být pouze žáci s mentálním postižením a případně s kombinacemi jiných druhů postižení u stejných žáků.
4. Může být součástí třídy dle §16 odst. 9 pouze jen jeden žák s kombinovaným postižením, který hlavně má i diagnostikované LMP, ostatní by byli bez LMP.Pokud se jedná o žáka, u kterého je LMP jedním z řady postižení, pak ano. Pokud má pouze LMP a žádnou kombinaci, měla byste dodržet ustanovení §19 odst. 5 vyhlášky č. 27/20016 Sb.
5. V jedné běžné ZŠ by chtěli založit od nového školního roku speciální třídu, hlavně by chtěli pomoci holčičce ve 3. třídě, u které bylo diagnostikováno LMP, má kombinované postižení (ADHD, poruchy spánku, celiakie). Do současné doby byla vzdělávána dle RVP-ZV, s IVP a s AP, ale počet dětí 29 je šílený. Snížení počtu dětí ve třídě nejde zatím realizovat, jelikož škola nemá zatím prostory a ani organizačně by se to zatím nedalo udělat, ale jediné, co by mohla a nebyl by problém založit právě onu speciální třídu. Rodiče by tuto variantu i velmi přivítali, jelikož by v té třídě bylo méně dětí a holčičce by to hodně prospělo. Jaké žáky by mělo vedení školy shromáždit, tedy jaké poruchy a postižení mohou společně ve třídě být? Tedy, co proto má škola udělat?Dle § 19 odst. 3 Vyhlášky č.27/2016 Sb. jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v §16 odst. 9 zákona; a v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v §16 odst. 9 zákona. Jejich počet nesmí přesáhnout ¼ nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo skupině. Pokud by to byla třída vytvořená pro děti s mentálním postižením, pak by v ní mohli být pouze žáci s MP a případně s kombinacemi jiných druhů postižení u žáků s LMP. Počty žáků ve třídě uvádí §25 vyhlášky č.27/2016Sb.
6. Prosím o zodpovězení dotazu, případně navržení cesty k řešení. Maminka má dvě postižené děti (dvojčata), která v současné době navštěvují speciální školu. Jsou po odkladu. Podle poslední zprávy bylo matce sděleno, že musí se synem do běžné základní školy, neboť se jeví, že by ji zvládl. Dítě je na vozíku s lehkým mentálním postižením. Rodiče, ale do běžné školy nechtějí. Dítěti se v současné škole daří, a prokazuje to i svými pokrok. Co má tedy matka udělat, když jde k zápisu? Může rovnou k zápisu do speciální školy?Pokud budete chtít pokračovat ve vzdělávání dětí ve speciální škole, musíte navštívit ŠPZ, pravděpodobně speciálně pedagogické centrum. To by mělo posoudit potřeby dětí ve vztahu ke vzdělávání a ve spolupráci s Vámi navrhnout, kde se budou děti vzdělávat. Následně se doporučení projedná se školou, kde byste chtěla nechat vzdělávat Vaše děti, požádáte si v souladu s vyhláškou č. 27/2016Sb., o zařazení do školy, třídy podle §16 odst. 9. Pokud by ŠPZ nesouhlasilo z vážných důvodů s Vaším návrhem a doporučovalo běžnou ZŠ, tak se rozhodujte vždy v zájmu svého dítěte. Můžete také zvážit, zda by podpůrná opatření nepostačovala k zařazení do „běžné“ základní školy.
7. Mohou se v jedné třídě středního odborného učiliště kombinovat žáci s mentálním postižením s žáky s jinou vývojovou poruchou? Zajímá mě, jestli mohou být dva žáci s mentálním postižením a 4 žáci s vývojovou poruchou v jedné třídě podle nové vyhlášky? Vztahuje se § 19 odst. 4 vyhlášky i na třídu středního odborného učiliště?V §19 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se říká: „Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle §16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.“
Toto ustanovení současně předpokládá, že žáci s lehkým mentálním postižením mohou mít v kombinaci i jiné postižení, a pak toto ustanovení neplatí pro tyto kombinace.
§19 odst. 4 vyhlášky platí i pro žáky středních škol a vyplývá z něho, že žádná další omezení ve vztahu ke kombinování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zdravotním postižením pro žáky středních škol neplatí.
8. Dobrý den, Jsme škola zřízená podle § 16, odst. 9. Vzděláváme pouze žáky s lehkým mentálním postižením. Můj dotaz směřuje k možnosti zařazení disponibilních hodin v učebním plánu školy. Zdůrazňuji, že dosud nemáme pro žádného žáka k dispozici nové doporučení ŠPZ k poskytování podpůrných opatření, tak jak požaduje část textu v RVPZV 7.1, ale pouze starší doporučení k zařazení do našeho typu školy. Je tedy možné se řídit textem v části 7.2 a disponibilní dotaci využít pro všechny žáky k posílení hodin v učebním plánu např. ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, Člověk a zdraví atd. Nebo je striktně dáno, že disponibilní hodiny lze využít pouze pro vyjmenované předměty speciálně pedagogické péče v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Je možné si v tomto případě vytvořit vlastní, jiný předmět?Hodiny z disponibilní časové dotace je možné využít na účely uvedené v kapitole 7 RVP ZV. Jejich využití je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy. Disponibilní časová dotace je, mimo jiné, určena k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávací oblastí/oborů (VO). Je tedy možné posílit vybrané VO ve školním učebním plánu. Tato možnost se týká i VO Člověk a svět práce.
9. Škola má po podání žádosti 7 dní na vypracování informace, která už ovšem má být nedílnou součástí podané žádosti. Jak toto řešit v praxi? Bude se za datum podání žádosti považovat okamžik, kdy byla podána žádost žákem/zákonným zástupcem žáka nebo až okamžik, kdy byla žádost doplněna o písemné poučení dle § 21 odst. 2 písm. a)?
(Cit. § 21 vyhlášky 27/2016 Sb. – Žádost o zařazení do školy/třídy dle § 16 odst. 9 - Odst. 1 Při podání žádosti podle § 20 odst. 1, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o tento způsob vzdělávání, je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o...; Odst. 2 Přílohou žádosti podle odstavce 1 je a) písemné vyhotovení poučení obsahující informace uvedené v odstavci 1 a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl, a …….)
Žádost může rodič podat a škola má 7 dnů maximálně na to, aby se s žadatelem domluvila na procesu vyřízení žádosti, zde se pak předpokládá, že škola informuje rodiče (obvykle ústně, některé školy mají tuto informaci již v písemné podobě), při podpisu žádosti s rodičem vyřizuje formální náležitosti, kdy přílohou je i písemný dokument tedy poučení, že rodič porozuměl všem informacím, se kterými byl ve škole povinně seznámen.
10. ŠPZ budou rozhodovat o tom, jestli žák bude ve třídě „4-6“ nebo „6-14“? Bude ředitel povinen vytvořit třídu dle doporučení ŠPZ (může se stát, že doporučení do třídy „4-6“ budou mít např. jen 2 žáci)?(Cit. § 25 vyhlášky 27/2016 Sb. Odst. (1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená podle § 16 odst. 9 zákona má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků podle věty první nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída, oddělení a studijní skupina nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.)
ŠPZ nebude rozhodovat, bude navrhovat a následně domlouvat se školou možnosti, rozhodovat bude stav speciální vzdělávací potřeby- například děti s vážnou poruchou chování- těch určitě nemůže být 14, ani u jiných kombinací by to nebylo vhodné. Jedná se tedy o domluvu ŠPZ a školy, ve spolupráci případně s lékařem, rodičem atd.
ŠPZ a škola musí zajistit vytvoření optimálních podmínek, pokud to z nějakého důvodu není možné, pak následují varianty řešení- například jiná škola, zesílení podpůrných opatření atd.
11. Jsme školou samostatně zřízenou podle §16, odst. 9 určenou pro vzdělávání žáků s mentálním postižením. Pro zajištění výuky od školního roku 2016/2017 potřebujeme vyjasnit několik otázek. Je nutné všechny žáky na 1. stupni vyučovat dle IVP zpracovaného na základě upraveného RVP ZV? (Žáci 2. – 5. ročníku započali školní výuku dle ŠVP zpracovaného dle přílohy RVP ZV, ŠVP zatím zůstává v platnosti.).Od 1. 9. 2016 se žáci vzdělávaní v 1. - 5. ročníku budou vzdělávají podle upraveného RVP ZV. Jejich původní vyšetření může platit nejpozději dva roky od vystavení doporučení ke vzdělávání, do té doby při vzdělávání těchto žáků bude vycházet z jejich speciálních vzdělávacích potřeb stanovených v doporučení ke vzdělávání žáka a z upraveného RVP ZV. Noví žáci mají už také IVP.
