ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
Skoč na obsah Skoč na navigaci

MŠMT ČR MŠMT ČR

Navigace

  • Ministerstvo
    • Základní informace
    • Služby veřejnosti
    • Legislativa
    • Hospodaření resortu
    • Kariéra na MŠMT
    • Pro novináře
    • Ceny MŠMT
    • Genderová rovnost
    • Archiv
  • Vzdělávání
    • Školství v ČR
    • Pedagogičtí pracovníci a pracovnice
    • Společné vzdělávání
    • Předškolní vzdělávání
    • Základní a základní umělecké vzdělávání
    • Střední vzdělávání
    • Vyšší odborné vzdělávání
    • Vysoké školství
    • Spec.vzděl., prevence, inst. vých.
    • Školní stravování
    • Další vzdělávání
    • Školský rejstřík
    • Organizace školního roku
  • Mládež
    • Aktuality
    • Politika mládeže
    • Mládež v pohybu a ve zdraví
    • Finanční podpora
    • Neformální a zájmové vzdělávání
    • Mezinárodní spolupráce
    • Letní tábory
    • Odkazy
    • Kontakty
    • Archiv
  • Sport
    • Kontakty
    • Národní rada pro sport
    • Dokumenty
    • Akreditace - změna od 1. 1. 2020
    • Antidoping
    • Sport
    • Neinvestiční dotace
    • Investiční dotace
    • ARCHIV
  • Výzkum a vývoj
    • BEZPEČNOST VÝZKUMU
    • Aktuality
    • Dokumenty a legislativní předpisy
    • Podpora výzkumu a vývoje
    • Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
    • Evropský výzkumný prostor
    • Projekty sdílených činností
    • Veřejné rejstříky, registry a seznamy
    • Ceny ministra ve VaVaI
    • Ostatní
  • EU a zahraničí
    • Pomoc Ukrajině
    • Stipendijní pobyty v zahraničí
    • Financování - výzvy a peněžní dary
    • Uznávání kvalifikací a vzdělání v EU
    • Rada EU
    • Erasmus+ a Evropský sbor solidarity
    • Evropský prostor pro vzdělávání
    • Evropské školy
    • Další aktivity v oblasti politik EU
    • Studium cizinců v České republice
    • Mezinárodní smlouvy, organizace a sankce
    • Češi v zahraničí, lektoráty a krajané
    • Jazykové vzdělávání a další mezinárodní projekty
    • Archiv
  • Fondy EU
    • Národní plán obnovy
    • OP JAK (2021-2027)
    • OP VVV (2014-2020)
    • OP VaVpI (2007-2013)
    • OP VK (2007-2013)
  • Marwel seznam

    Moje menu

    Přidat stránku pod názvem:

    Naposledy čtené články

    • Jak postupovat v případě výhrůžných zpráv školám
    • Výsledky celostátního kola soutěže Zelené podnikání 2013
    • Výzva pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na aktivity v oblasti primární prevence rizikového chování a podpory duševního zdraví ve školách a školských zařízeních pro rok 2022
    • MŠMT z norských fondů podpořilo ukrajinské studenty a pedagogy
    • Aktuality

Vyhledávání

Přihlášení   Registrace
x


Poslat heslo

Přepínání jazyků

Výběr jazyka englishEN
Titulní stránka ⁄ Aktuality ⁄ Jak postupovat v případě výhrůžných zpráv školám

Jak postupovat v případě výhrůžných zpráv školám

zarovka
Stovky českých škol se v posledních dnech setkaly s výhrůžnými e-maily. Již včera zaslalo MŠMT ředitelům škol společný dopis ministrů školství a vnitra, který je informoval o součinnosti s Policií ČR a o postupu při zajištění bezpečnosti ve školách a školských zařízeních. Níže přinášíme krátké doporučení, které odpovídá principům oblasti krizových situací Ministerstva vnitra.     

V případě, že škola obdrží výhrůžný telefonát:

1. Zapište si ihned detaily rozhovoru.
2. Pokud se Vám zobrazuje číslo volajícího, zapište je.
3. Nikdy nezavěšujte! Snažte se volající/volajícího udržet na telefonu, ptejte se na detaily a sdělení si zapisujte.
4. Informujte ředitele školy a odpovědné osoby.
5. Informujte Policii ČR a domluvte se na dalším postupu.
6. V případě potřeby iniciujte evakuaci podle svých interně stanovených postupů.
7. Policii a jednotkám IZS asistujte. Pomoci můžete např. s vhodným informováním přítomných osob, zabráněním vstupu do objektu apod.

Pokud jde o výhrůžnou zprávu elektronickou formou (e-mail, SMS, zpráva na sociálních sítích):

1. Neotevírejte žádné přílohy a neklikejte na žádné odkazy.
2. Informujte ředitele školy a odpovědné osoby.
3. Informujte Policii ČR a domluvte se na dalším postupu.
4. V případě potřeby iniciujte evakuaci podle svých interně stanovených postupů.
5. Policii a jednotkám IZS asistujte. Pomoci můžete např. s vhodným informováním přítomných osob, zabráněním vstupu do objektu apod.

Ke stažení: 

4


Doporučení školám, jak komunikovat s veřejností

Podklad je určen především ředitelům škol, aby měli základní kontury a návody, jak události komunikovat směrem k rodičům a veřejnosti. Cílem doporučení je předcházet panice, zbytečnému šíření strachu a zároveň poskytnout rodičům i veřejnosti relevantní a pravdivé informace. Podklad má školám pomoci efektivně informovat o opatřeních, která jsou přijímána k zajištění bezpečnosti dětí, a vysvětlit kroky, které jsou podnikány v souvislosti s aktuálními hrozbami.

1. Koordinujte komunikaci školy a zřizovatele. Připravte si a odsouhlaste společně hlavní sdělení pro veřejnost, aby byly předávány stejné, nerozporuplné informace srozumitelnou formou.

2. Komunikujte aktivně skrze všechny dostupné kanály - veřejné i interní. Veřejnost to od školy či zřizovatele očekává.

3. Informujte alespoň o krocích, které škola podniká, a s kým spolupracuje, i když momentálně nemusíte mít dostatek ověřených informací. Příklad vyjádření města Teplice je k dispozici zde.

4. Uvádějte aktivně na pravou míru fámy a neověřené informace, které se o situaci ve škole šíří (například na sociálních sítích).

5. Sdělujte informace o změnách ve výuce především rodičům přímými kanály, které škola běžně používá.

6. Ujistěte veřejnost, že situaci berete vážně a máte ji pod kontrolou ve spolupráci s dalšími aktéry. Zdůrazněte, že dle dostupných informací není důvod k nepřiměřeným obavám a panice.

Ke stažení: 


Rady, jak mluvit s dětmi, které cítí ohrožení

Podklad je určen především učitelům, pedagogickým pracovníkům a ředitelům škol, kteří mají za úkol podpořit děti v těžkých a stresujících situacích spojených s pocity ohrožení, například při bombových hrozbách nebo jiných bezpečnostních incidentech. Jeho cílem je poskytnout jim konkrétní návod, jak s dětmi komunikovat, jak podpořit jejich psychickou pohodu a jak zajistit, aby se děti cítily bezpečně a stabilně i v nejistých situacích.

1. Posilte pocit bezpečí u sebe, druhých i celkově ve škole. Mějte potřebné a ověřené informace. Omezte nezbytné změny v rozvrhu a dalších oblastech na minimum. Omezte stresující události, jako je např. zkoušení. Vytvořte i pro sebe podpůrnou síť, je důležité mít s kým mluvit, vědět na koho se obrátit, více odpočívat.

2. Dejte dětem prostor vyjádřit své pocity a myšlenky: Umožněte dětem mluvit o tom, co prožívají v souvislosti s bombovou hrozbou. Každé dítě může situaci prožívat jinak – některé děti mohou cítit úzkost nebo vztek, jiné mohou být naopak zamlklé a na první pohled vypadat klidné.

3. Mějte pochopení pro jejich emoce a různé reakce: Je důležité akceptovat, že různé reakce jsou přirozené. Dítě se může bát, plakat nebo naopak být nervózní a rozesmáté. Tyto emoce nejsou špatné, jsou jen vyjádřením nadměrné zátěže, kterou zažívají.

4. Podpora a řád: Udržování běžných denních rutin, na které jsou děti dlouhodobě zvyklé, jako je škola, koníčky a zájmové aktivity, může dětem pomoci zůstat v klidu a získat pocit stability i v nejistých situacích.

5. Uklidňující rozhovory: Ptejte se dětí na jejich pocity a myšlenky související s hrozbou, nejen povrchně, ale hluboce se zajímejte o to, jak se ve škole a na veřejnosti cítí. Umožněte jim sdílet jejich obavy. Vysvětlete jim také, že situaci řeší profesionálové a že jsou nastavena bezpečnostní opatření, která je mají chránit.

6. Komunikujte i s dětmi, které nebyly přímo ohroženy: I děti, které nebyly v přímém nebezpečí, mohou mít strach nebo obavy. Ujistěte je, že je normální cítit nejistotu či úzkost, i když byly mimo bezprostřední ohrožení.

7. Podpora při návratu do školy: Pokud se děti cítí nejistě, mohou potřebovat doprovod do školy nebo jinou formu podpory.

8. Komunikace mezi rodiči a školou: Ujistěte se, že rodiče a škola spolupracují a vzájemně se informují o potřebách dětí. Je důležité, aby škola věděla o případných obavách dítěte a mohla na ně reagovat a naopak.

9. Všímejte si změn v chování: Sledujte případné změny v chování dětí, jako jsou zvýšená nervozita, uzavřenost nebo nepřiměřené reakce na situace spojené s bezpečností. Tyto signály mohou naznačovat, že dítě potřebuje větší pozornost a podporu.

10. Krizové linky: Připomeňte dětem, že mohou kdykoliv využít Linku bezpečí, pokud se potřebují s někým poradit nebo svěřit se svými pocity. Mohou také využít chat Dětství bez násilí Centra LOCIKA. Rodiče a pedagogové mohou volat na Rodičovskou linku, nebo Linku pro rodinu a školu, aby získali podporu a rady pro práci s dětmi v těchto situacích.

11. Odborná pomoc: Pokud dítě i po delší době stále pociťuje strach nebo úzkost, která narušuje jeho běžné fungování, je vhodné vyhledat odbornou psychologickou pomoc.

Ke stažení: 

5


Ke společnému dopisu ministrů školství a vnitra více zde.

Nahoru

Navigace v sekci

Patička

small-logo.png Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

mapa stránek | novinky e-mailem | prohlášení o přístupnosti | RSS 


Rejstříky, databáze
  • Statistika školství
  • Pro veřejnost
  • O školské statistice
  • Sběry statistických dat
  • Statistické výstupy a analýzy
  • Číselníky a klasifikace
  • Adresáře školských institucí
  • Důležité odkazy
  • Školský rejstřík
  • Přehled vysokých škol
  • Plán veřejných zakázek 2024
  • Otevřená data
  • PORTÁL YOUR EUROPE
Kontakt pro veřejnost

Karmelitská 529/5
118 12 Praha 1
tel. ústředna:
+420 234 811 111

Podatelna pro veřejnost:

pondělí a středa - 7:30-17:00
úterý a čtvrtek - 7:30-15:30
pátek - 7:30-14:00


8:30 - 9:30 - bezpečnostní přestávka
(více informací ZDE)

Elektronická podatelna:
posta@msmt_gov_cz

ID datové schránky: vidaawt

Snadné čtení

1Snadne cteni

© 2013 – 2025  MŠMT

Nastavení soubrů cookies

Tvorba webových stránek a aplikací Tvorba webových stránek a aplikací