Popis legislativy EU
Směrnice č. 77/249/EHS (směrnice k poskytování služeb) umožňuje, aby státní příslušník některého z členských států EU a EHP, který v tomto (domovském) státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením, ovšem pouze dočasně nebo příležitostně. V platném znění zákona o advokacii je tento advokát nazývaný jako „hostující“ evropský advokát.
Směrnice č. 98/5/ES (směrnice
k usnadnění trvalého výkonu advokacie) naproti tomu umožňuje, aby státní příslušník členského státu EU a EHP,
který v domovském státě získal oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, mohl
poskytovat právní služby v jiném členském státě pod svým profesním označením soustavně. Tento advokát je
v platném znění zákona o advokacii nazývaný jako „usazený“ evropský advokát. Dále tato směrnice umožňuje, aby
usazený evropský advokát, který prokáže, že v jiném členském státě poskytoval bez podstatnějších přerušení po dobu
alespoň tří let právní služby v oblasti práva členského státu, v němž působí jako usazený evropský advokát, byl na
základě žádosti postaven na roveň "domácímu" advokátovi.
Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací je obecnou, nadoborovou směrnicí, která v sobě konsoliduje jak úpravu obecného systému uznávání odborných kvalifikací, tak systém automatického uznávání sektorových profesí. Z hlediska advokacie je podstatné, že umožňuje státnímu příslušníkovi některého z členských států EU a EHP, který prokáže, že splnil všechny profesní předpoklady k tomu, aby v domovském státě získal oprávnění k poskytování právních služeb, složit v jiném členském státě zkoušku způsobilosti. Po jejím složení, splňuje-li současně všechny ostatní předpoklady, je takový advokát postaven na roveň "domácímu" advokátovi.
Regulace profese advokáta v ČR
Úprava komunitárního práva je v ČR součástí zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, do nějž byla implementována zákonem č. 228/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb. , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) následujícím způsobem:
§ 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii v platném znění stanoví, že na území České
republiky, jsou za podmínek stanovených tímto zákonem, oprávněni poskytovat právní služby
1) advokáti a
2) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států EU nebo EHP (domovský stát) a které v tomto státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu (evropský advokát).
Jednoduše řečeno, evropský advokát je ten, kdo je oprávněn poskytovat advokátní služby v domovském státě. Profesní označení domovského státu je oznámeno ve sdělení ministerstva spravedlnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů. Toto sdělení ministerstva spravedlnosti bylo zveřejněno pod č. 253/2004 Sb.
Podmínky výkonu advokacie evropským advokátem v České republice jsou pak stanoveny v §§ 5b, 5c, 35f a
následující (hlava první) a 35l a následující (hlava druhá).
Hlavním předpokladem pro výkon advokacie je ta skutečnost, že advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (ČAK).
Směrnice č. 77/249/EHS je obsažena v § 35f a následující (hlava první) zákona č. 85/1996 Sb. – hostující evropský advokát. Tato ustanovení vymezují hostujícího evropského advokáta tak, že poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně.
Evropský hostující advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky příležitostně, nikoliv dlouhodobě, nepodléhá zápisu ani nahlášení u České advokátní komory. Pokud však poskytuje hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory.
Při poskytování právních služeb v České republice je tento evropský advokát povinen používat profesní označení svého domovského státu s uvedením příslušného orgánu domovského státu. Toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. Účelem takovéto úpravy je upozornění klienta na to, kdo je jeho právním zástupcem.
Základní ustanovení Směrnice č. 98/5/ES jsou implementována do § 5b a 35l a následující (hlava druhá) zákona
o advokacii.
§ 35l a následující stanoví práva a povinnosti usazeného evropského advokáta. Komora zapíše
evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které
musí být přiložen doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z členských států EU a
EHP, dále pak průkaz oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením státu původu,
který není starší 3 měsíce a doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb.
Zápis do seznamu evropských advokátů podléhá poplatkové povinnosti ve výši 5.000 Kč. Po zaplacení poplatku je
evropskému advokátu vydáno osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.
Povinnosti a práva usazeného evropského advokáta jsou soustředěny do § 35n . Zásadou je, že pro
tohoto advokáta se použijí přiměřeně ustanovení zákona o advokacii a stavovských předpisů.
Usazený evropský advokát je povinen, stejně jako hostující evropský advokát, používat při poskytování právních služeb profesní označení svého domovského státu, které musí být vyjádřeno taktéž v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu, k němu je ještě třeba uvést odkaz na zápis do seznamu evropských advokátů. Právem usazeného evropského advokáta je uvádět k profesnímu označení dodatek, který vyjadřuje skutečnost, že v domovském státě, popř. v jiných státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami. Na rozdíl od hostujícího evropského advokáta má usazený evropský advokát právo být v České republice členem sdružení nebo společníkem společnosti a má právo účastnit se sněmu, nemůže však být volen do orgánů Komory.
§5b stanoví podmínky, za jakých je usazený evropský advokát zapsán do seznamu advokátů a má
postavení „domácího“ advokáta. Tento evropský advokát musí prokázat, že
- má plnou způsobilost k právním úkonům (tu žadatel dokládá svým prohlášením),
- je bezúhonný (bezúhonnost žadatel dokládá dokladem vydaným státem, jehož je státním příslušníkem, jakož i státy, ve kterých se dlouhodobě, více než tři měsíce nepřetržitě, zdržoval v posledních třech letech; v České republice to je výpisem z rejstříku trestů),
- mu nebylo uloženo kárné opatření škrtnutí ze seznamu advokátů nebo ten, na kterého se hledí, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo (tento předpoklad žadatel nedokládá, neboť příslušné doklady o kárných opatřeních má ČAK sama k dispozici),
- nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů z důvodu, že vůči němu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu. Rovněž ten, kdo není společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie, vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu a ten, kdo není vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu. Dále pak ten, od jehož vyškrtnutí uplynula doba pěti let (žadatel nedokládá ze stejných důvodů jako u bodu c),
- není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie (v tomto případě se prokazuje opět prohlášením),
- poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let a tyto služby poskytoval v oblasti práva České republiky.
Pokud usazený evropský advokát nemůže prokázat tříletou dobu poskytování právních služeb v oblasti práva České republiky, tříčlenná komise jmenovaná předsedou ČAK pohovorem s ním zjistí, zda jeho znalosti práva České republiky a stavovských předpisů a jeho zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k tomu, aby advokacii v České republice vykonával. Dojde-li komise ke kladnému závěru, může zcela nebo zčásti prominout nesplnění časové podmínky a usazený evropský advokát je zapsán do seznamu advokátů.
§ 5c obsahuje úpravu vycházející ze Směrnice č. 2005/36/ES. Advokát podléhající intencím
této směrnice a ustanovení § 5c musí splňovat podmínky uvedené v bodě a) až e) uvedené výše v případě
usazeného evropského advokáta. Mimo toho musí ještě prokázat, že splnil ve svém domovském státě podmínky profesního
vzdělání a praxe nezbytné k získání oprávnění k poskytování právních služeb (toto žadatel prokazuje
dokladem příslušného orgánu domovského státu) a musí složit zkoušku způsobilosti. Po splnění těchto předpokladů je
tento evropský advokát zapsán do seznamu advokátů a tím postaven na roveň českým advokátům. Zápis do seznamu advokátů
podléhá poplatkové povinnosti ve stejné výši jako zápis do seznamu usazených evropských advokátů, tj. 5.000
Kč.
Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z členských států EU a EHP splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením svého domovského státu.
Zkoušku způsobilosti lze vykonat v Brně a v Praze pouze v jazyce českém nebo slovenském a to do devíti měsíců od doručení písemné žádosti po uhrazení poplatku za zkoušku (5.000 Kč). Podrobnosti o zkoušce způsobilosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává advokátní zkušební řád. Podle části druhé této vyhlášky vykonává uchazeč zkoušku způsobilosti ve čtyřech povinných oborech (ústavní právo, občanské právo, trestní právo, předpisy upravující poskytování právních služeb) a jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby (správní právo, obchodní právo, pracovní právo).
Zkouška způsobilosti se skládá z písemné a ústní části. Písemná část má formu písemného testu, koná se v jednom dni z povinných oborů občanské a trestní právo a ze zvoleného oboru. Ústní část zkoušky způsobilosti se koná rovněž v jednom dni ze všech povinných oborů a zvoleného oboru před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise.
Členy zkušební komise ČAK jmenuje ministr spravedlnosti, kdy nejméně jednu třetinu jejích členů navrhuje ČAK a jednu třetinu Nejvyšší soud.
