Vzdělávání poskytované na Evropských školách
Na Evropských školách jsou vzdělávány děti pracovníků institucí EU a také děti pracovníků ze stálých reprezentací a dalších zastoupení. Pro tyto děti (začleněné do tzv. kategorie I) je vzdělávání na Evropských školách bezplatné. To platí i pro děti učitelů a administrativních pracovníků školy. Evropské školy mohou navštěvovat také děti pracovníků soukromých společností, a to na základě smluv uzavřených s Nejvyšší radou Evropských škol. V tomto případě tyto soukromé společnosti hradí školné, jehož výše je dohodnuta ve smlouvě. Na Evropských školách mohou být vzdělávány i děti ostatních osob, které však mohou navštěvovat Evropské školy jen v případě volných kapacit. Rodiče těchto dětí pak platí školné v plné výši.
Evropské školy poskytují 5leté primární (ekvivalent 1. stupně ZŠ) a 7leté sekundární vzdělávání (ekvivalent 2. stupně ZŠ a úplného středního vzdělání ukončeného úspěšným vykonáním maturitní zkoušky). Děti, které ještě nedosáhly věku požadovaného při vstupu do školy (tzn. 6 let), mohou od 4 let navštěvovat mateřskou školu. Každá škola zahrnuje několik oddělených jazykových sekcí, ve kterých jsou žáci vyučováni ve svém mateřském jazyce. Pokud není ve školách pro některé děti vytvořena jazyková sekce, je těmto žákům zajišťováno vyučování mateřského jazyka. Pokud tito žáci navíc přicházejí do školy s nedostatečnou znalostí základního jazyka (tzn. jazyka příslušné jazykové sekce), může těmto žákům škola – má-li tuto možnost, nabídnout krátkodobé intenzivní doučování, které jim umožní lepší začlenění mezi ostatní žáky.
Od školního roku 2004/2005 byly otevřeny české jazykové sekce na primárním stupni Evropské školy Brusel III a Lucemburk II. Na sekundárním stupni Evropských škol je českým žákům zajišťována výuka českého jazyka. Vzhledem k narůstajícímu počtu žáků se předpokládá v blízké budoucnosti otevření české sekce i na sekundárním stupni Evropské školy Brusel III.
Kurikulum a osnovy jsou stejné pro všechny sekce (kromě osnov výuky mateřského jazyka). Sestavuje je Rada inspektorů a schvaluje je Nejvyšší rada Evropských škol. Jsou vytvářeny na základě podrobného porovnávání jednotlivých národních kurikulárních dokumentů, a to tak, aby umožňovaly plynulý přechod žáků do národních škol. Jednou z oblastí, na které se vzdělávání v Evropských školách zaměřuje, je výuka jazyků. Kromě mateřského jazyka se žáci již od prvního ročníku primárního cyklu učí první cizí jazyk a od druhého ročníku sekundárního cyklu se učí druhý cizí jazyk. Od třetího ročníku sekundárního cyklu jsou žáci vyučováni dějepisu a zeměpisu v prvním cizím jazyce, který je nazýván také jako pracovní jazyk.
Po ukončení sekundárního cyklu mohou žáci získat diplom tzv. Evropské maturity (European Baccalaureate), která je uznávána jako vstupní kvalifikace pro studium na vysoké škole ve všech členských státech Evropské unie, ale i v několika dalších zemích Evropy i mimo Evropu. Kurikulum a osnovy Evropských škol jsou proto uspořádány tak, aby odpovídaly minimálním požadavkům primárního a sekundárního stupně vzdělávání v jednotlivých členských státech. Na zkoušky vedoucí k Evropské maturitě dohlížejí ve všech školách zkušební komise, kterým předsedá univerzitní profesor (z členské země aktuálně předsedající Nejvyšší radě Evropských škol) a jejichž členové zastupují všechny státy EU. Zkouška je písemná i ústní a ověřuje znalosti žáků v předmětech vyučovaných v 6. a 7. ročníku sekundárního cyklu. Ve výsledné známce jsou zohledněny i průběžné výsledky žáků v 7. ročníku sekundárního cyklu.
Orgány a fungování Evropských škol
Řízení Evropských škol probíhá podle pravidel popsaných v Úmluvě. Evropské školy řídí Nejvyšší rada Evropských škol, ve které jsou zastoupeny všechny členské státy na úrovni ministrů školství (resp. jejich zástupců), Evropská komise a Evropský patentový úřad, který je zřizovatelem Evropské školy v Mnichově. Nejvyšší rada se schází dvakrát ročně (obvykle v dubnu a prosinci) a odpovídá za vzdělávací, administrativní a rozpočtové otázky Evropských škol.
Každá smluvní strana má možnost jmenovat svého zástupce do Rozpočtového výboru a rovněž inspektora do Rady inspektorů pro předškolní a primární stupeň a Rady inspektorů pro sekundární stupeň. Rady inspektorů dohlížejí na obsah a kvalitu vzdělávání, které je poskytováno na Evropských školách; scházejí se pravidelně dvakrát ročně.
Ředitelé a jejich zástupci jsou na Evropských školách obsazováni na základě jmenování Nejvyšší radou na návrhy smluvních stran. Výběr provádí výběrová komise (ad hoc orgán), a to bez ohledu na státní příslušnost navrhovaného kandidáta. Přesto se Nejvyšší rada snaží zohlednit rovnoměrné rozdělení výkonných míst mezi členskými státy.
Učitele vysílají a platí členské státy. Plat je stanoven dle platových předpisů vysílající země, z rozpočtu Evropských škol je pak učitelům vyplácen tzv. evropský přídavek, který vyrovnává jejich národní plat na úroveň země, ve které je Evropská škola situována. Učitele může členská země vybírat ze státní i soukromé sféry. Učitelé, ředitelé a jejich zástupci nemohou v Evropských školách zůstávat déle než devět let. Pracovní smlouva se sjednává na dva roky s možností prodloužení o tři roky na základě doporučení ředitele školy a národního inspektora, v případě dalšího kladného zhodnocení jejich práce ještě o další čtyři roky.
Rozpočet Evropských škol se skládá z příspěvku Evropské komise, který činí zhruba 60% z celkového rozpočtu, z národních platů učitelů a školného od společností a od ostatních osob.
Systém Evropských škol se v posledních letech otevírá. V některých členských státech poskytují vzdělání školy, které získaly akreditaci Nejvyšší rady, tzv. školy typu II a III. Poskytované vzdělávání vychází z principů a kurikula Evropských škol.
Více informací o systému Evropských škol, včetně seznamu Evropských škol typu I a akreditovaných Evropských škol, naleznete na webových stránkách sekretariátu Evropských škol, odkud se dostanete také na adresy všech Evropských škol:
