Moderátor:
Říká se, že řemeslo má zlaté dno. Platí to ale i v současné době? Jaký je zájem o učňovské obory? Mají současní
žáci základních škol zájem právě přihlásit se k učňovskému školství, nebo k učňovskému vzdělání? A na druhou
stranu, je na trhu práce dostatek příležitostí pro absolventy učňovských oborů? Jaká je budoucnost učňovského
školství? Tak nejen o tom budou hovořit hosté dnešní Kávy o čtvrté, kterými jsou inženýr Miloš Rathouský
z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Dobré odpoledne.
Moderátor:
Přišel také doktor Petr Kaplan za Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pěkné odpoledne.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Dobrý den.
Moderátor:
A jsem moc ráda, že na své cestě, na jakýsi sjezd kominíků, se zastavil ve vysílání také prezident společenstva
kominíků, pan Emil Morávek. Dobré odpoledne.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Dobré odpoledne.
Moderátor:
Pánové, já jsem v úvodu řekla jakési pořekadlo, že řemeslo má zlaté dno. Poprosím každého z Vás za váš
obor, platí to i v současné době? Tak nejprve pan inženýr Miloš Rathouský za vzdělávání, tedy za Ministerstvo
školství.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak, nechci komentovat to pořekadlo, ale rozhodně řemeslo je věc, která má budoucnost, protože školství nabízí
velkou, širokou paletu těchto oborů a i místa na těchto oborech jsou garantovaná. Takže skutečně ano, je tam
budoucnost.
Moderátor:
Doufám, že tenhle příslib bude platit ještě po dnešní vysílací hodině, až se dostaneme k některým problémům,
které Ministerstvo školství právě v tomto oboru asi musí řešit. Jak je na tom pan doktor Petr Kaplan, za
Ministerstvo práce a sociálních věcí? Má řemeslo zlaté dno? Respektive, uživí se ten, kdo se vyučí v řemeslném
oboru?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Já jsem chtěl říct, že i když ta situace na trhu práce není dvakrát růžová, protože procházíme obdobím krize a míra
nezaměstnanosti roste.
Moderátor:
A také určitě není snadné přicházet s nějakými závěry, které budou platit třeba ještě za dva, za tři měsíce,
natož pak za dva, za tři roky!
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Ale když si to potom srovnám, abych odpověděl, abych se srovnal s tím poměrem pracovních, nebo volných
pracovních míst, která tady jsou, tak vždycky v době ekonomického rozvoje byl velký zájem o kvalifikované
pracovní sily v řadě teda řemesel. Ale tento zájem přetrvává, to znamená, z těch volných pracovních míst,
které máme a můžeme obsadit, tak je to skoro 20,25 % výučních řemeslných oborů. Absolvent má šanci.
Moderátor:
Takže absolvent učňovských oborů má šanci. Čili řemeslo může mít, ne snad třeba úplně zlaté dno, ale poměrně jisté
dno jistého výdělku.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Ono to má také výhodu toho, on se trošku mění kraj od kraje pochopitelně. Ale zase na druhé straně, většinou ten
člověk potom má zaměstnání na místě a poměrně stabilní. Protože i podnikatelé dneska, i když uvolňují pracovní síly,
tak neuvolňují kvalifikované, protože očekávají, že nastane další ekonomický rozvoj, tak aby tuto zálohu měli. A
současně dochází částečně k výměně, neboť řada lidí, řada řemeslníků, odchází do důchodu. A tím pádem se
uvolňují další pracovní místa.
Moderátor:
Já doufám, že pan Emil Morávek, prezident společenstva kominíků, potvrdí to, že řemeslo má zlaté dno. A jak jsme se
už před vysíláním spolu bavili, tak Vy máte dokonce i dobré vyhlídky na to, že kominíků bude zase přibývat.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Tak já to přísloví můžu 100% potvrdit. Samozřejmě odvíjí se to od toho, jestli ten řemeslník je kvalifikovaný, jestli
svoji práci koná dobře. A nebo, pokud ji odbude samozřejmě, tak se to velice rychle rozkřikne.
Moderátor:
Takže se to projeví na zájmu.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
A projeví se to na zájmu. A pokud bych měl konkrétně mluvit k naší profesi, tak v těch 90. letech
v důsledku plošné plynofikace, se začalo rozmáhat takové mínění, že kominíků už nebude třeba. Ale my jsme pořád
věřili, že bude, protože vzhledem k tomu, že jsme členy Evropské federace kominických mistrů, tak víme, jak to
funguje v Německu, ve Švýcarsku, v Rakousku, v dalších zemích. Tak že jsme věděli, že náš čas přijde, a ten
opravdu přišel. A můžu říct, že zatím co v minulých letech jsme měli v průměru tak pět, šest učňů
v ročníku, v prvním ročníku, tak v letošním roce se přihlásilo zatím 26 učňů. Což je tedy opravdu za
dlouhé roky rekord.
Moderátor:
Tak to je možné považovat za skutečně úspěch. Vysvětlujete si to tím, že třeba se právě mnoho, nevím, rodičů, žáků
základních škol, rozhodlo pro to, jít skutečně po tom, co je podstatné a nechat dítě vyučit nějakým řemeslem, než ho
vrhnout na střední školu, kde by pak nemělo tak úplně jistotu nějakého zaměstnání?
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Já si myslím, že máte naprostou pravdu. Protože v minulých letech jsme naše školství, respektive školy,
soustřeďovali na výuku manažerů a dalších různých takových těch ne pracovních kádrů. Ale ti manažeři musí někoho
řídit. A to znamená, že prostě potřebujeme i řemeslníky. Já se domnívám, že se ta doba blíží, že Národní ústav
odborného vzdělávání zpracovává nové koncepce, kvalifikační standardy jednotlivých profesí. A jsem přesvědčen, že to
přinese svůj užitek.
Moderátor:
Tak, pan inženýr Miloš Rathouský souhlasně přikyvoval hlavou.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak to můžu potvrdit. Protože skutečně vlastně Národní ústav odborného vzdělávání jako přímo řízená organizace
Ministerstva školství, připravuje koncepci na takzvaných dílčích a úplných kvalifikacích. A je to téma, které je
vlastně otevřené nejenom žákům a studentům současným, ale i všem, kteří už tím vzděláváním prošli a mohou si získat,
nebo doplnit svoji kvalifikaci. Čili, i bez toho aniž by nutně chodili do školy a do vzdělávání. I z tohoto
směru můžeme mít kvalifikované řemeslníky a kvalifikované odborníky.
Moderátor:
Vy hovoříte o nejrůznějších rekvalifikačních kurzech třeba při Úřadech práce!
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tam je nutné říct, že právě ta vazba, aby ta rekvalifikace přinášela nějakou kvalifikaci, alespoň tu dílčí, je zcela
nutná. Protože potom ten člověk může ty kvalifikace, nebo ty části kvalifikace sbírat a spojovat dohromady, a
vytvářet si tu úplnou kvalifikaci.
Moderátor:
Můžeme vůbec zmínit, nebo shrnout to, jak se měnily trendy v učňovském školství u nás. Jak to bylo, omlouvám se
za to laické slovo, ale s učňáky v 90. letech? A jak to vypadá v současné době?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak učňovské školství prožilo dost těžkou krizi v 90. letech. Protože vlastně jejich kmenoví zaměstnavatelé
většinou zavírali. Školy zůstaly samy o sobě. Realizace odborného vzdělávání toho praktického výcviku, vlastně byla
velmi složitá. A teprve v 90. letech, v druhé polovině 90. let přesně.
Moderátor:
Že jim chyběla ta praxe. Tato vláda přestala existovat, tak bylo obtížné si najít tu praktickou výuku.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano. Nebo to školy musely realizovat ve svých vlastních tedy podmínkách. A od poloviny 90. let se ten trend obrací a
je teda vidět, zvláště od začátku nového tisíciletí, ten trend v tom, že zaměstnavatelé si uvědomují, že bez
vztahu, úzkého vztahu vzdělávacích institucí jakéhokoliv druhu, vlastně nezískají kvalifikované pracovní síly. A nebo
je získají třeba jinou cestou. Například ze zahraničí. I to je možnost. Ale myslím si, že ta cesta, kterou se dala
většina našich zaměstnavatelů, je ta, podporovat právě naše domácí pracovní síly.
Moderátor:
Takže se opět vracíme k tomu trendu, že velké podniky si takzvaně vychovávají své učně, později své zaměstnance?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Já bych řekl, že to nejsou jenom velké podniky, ale že to jsou i drobní zaměstnavatelé i řemeslníci, i třeba osoby
samostatně výdělečně činné. Protože já jsem chtěl doplnit tady pana Morávka v tom, že ten člověk nemusí
nastoupit jenom do, omlouvám se, pana Kaplana, v tom, že člověk nemusí nastoupit přímo do nějakého podniku, ale
může se stát samostatným podnikatelem a nabízet tedy to, co dokáže sám, svou práci.
Moderátor:
Svou práci sám, uplatnit se na trhu práce. Jak tedy vypadá ten současný systém vzdělávání v učňovském školství?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak, my máme na úrovni učňovského školství vlastně dva tipy oborů. Jsou to obory dvou až tříleté, většina je jich
tříletých, které jsou zakončeny výučním listem. A určitá část je potom čtyřletá, což jsou vlastně obory zakončené
maturitní zkouškou a připravují tyto své žáky a absolventy na vlastně náročná dělnická povolání. Například
programátor NC strojů je typickým příkladem toho, že musí ten člověk mít daleko vyšší úroveň, než teda jenom
s tím výučním listem.
Moderátor:
Jaké postavení je učňovských oborů ale ve společnosti? Myslím, že tady se dotýkáme třeba prestiže jednak toho
učňovského oboru samotného, ale pak uplatnění na trhu práce. Co vše pro to může udělat Ministerstvo školství, aby ta
prestiž byla vyšší, větší a tedy se do učňovských oborů hlásilo víc žáků?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
To je zajímavá otázka. My si ji klademe delší dobu. Samozřejmě to, co můžeme dělat, je propagace těch oborů. Myslím
si, že v mnoha směrech se to činí, ale není to jediná cesta. My v současné době velmi usilujeme o to, jako
jednu z aktivit, kterou podporujeme, i z evropských fondů, aby se kariéroví poradci na základních školách
vlastně vzdělávali i v tom, jak vypadá trh práce, jak vypadají zaměstnavatelé, reálná výroba. Protože oni jsou
většinou absolventi, nemůžeme jim to zazlívat, humanitního vzdělávání. A tudíž při práci s těmi svými žáky,
samozřejmě i toto vědomě, či nevědomě preferují. Takže různé programy. Myslím, že pan Kaplan tady zmínil také, že
Ministerstvo práce a sociálních věcí má podobné aktivity a ty vedou k tomu, aby tedy kariéroví poradci, nebo
tito poradci, kteří se starají o budoucí tedy uplatnění a zaměstnání, nebo tedy studium svých žáků na základních
školách, tak aby byli v tomto vzděláni. Je to důležité.
Moderátor:
Pan doktor Petr Kaplan, my jsme si tady před vysíláním už povídali o tom, co všechno Ministerstvo práce a sociálních
věcí dělá pro to, aby se zvýšila prestiž, zájem o učňovské obory mezi žáky základních škol. Jak to tedy vypadá
skutečně v té praxi?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Ono je to trošku složitější. Ale my máme také náš internetový portál, kde děláme národní soustavu povolání. Protože v
té národní soustavě povolání jsou popsána všechna povolání i kvalifikační požadavky na toto povolání kladené.
Samozřejmě, že kooperujeme s Ministerstvem školství, aby to bylo jako jednotné, pokud možno, a nebyly v tom
velké rozdíly.
Moderátor:
To ale předpokládá už ten zájem. Že já si sednu k internetu a budu hledat skutečně učňovský obor. Ale jak to
změnit, abych já měla zájem jít hledat ten učňovský obor?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Tak máme ještě jeden integrovaný systém typových pozic. Tam je job tip, to znamená poradenský program, kde si každý
na základě některých otázek, tak ten systém mu nabídne možné povolání, na které se hodí, nebo které by byly na
základě těch odpovědí, že jo, jemu jako přijatelné, nebo by byly absolvovatelné pro něho. A ten systém mu nabídne ten
seznam povolání a on si může po jednom si je všechny projít. Současně ovšem, abychom to povzbudili přímo na těch
krajích, to znamená na místě, kde se to dělá, tak máme na každém úřadu práce informační a poradenské střediska,
takzvané ipske tomu říkáme, takový lidový název, které byly vytvořeny pro poradenství pro povolání pro žáky osmých a
devátých tříd. Spíš teda devátých tříd, kdy se lidi rozhodují. My vydáváme publikaci Atlasy školství, kde je vlastně
nabídka středních škol, jaké obory učební, tak studijní otevírají. A současně úvodem je vždycky napsáno vývoj toho
kraje, co očekává, jaké má potřeby, včetně teda řemeslnických potřeb. A je to jednak na těch úřadech práce, pak to
dáváme do všech škol. Vyjde asi jedna knížka na sedm žáků. A současně je to na internetu, každý si to může jako tam
najít. To je jedna věc.
Moderátor:
Jenomže, já se omlouvám, ale to je pořád o tom zájmu, kde já už mám zájem, aby třeba moje dítě šlo na nějaký učňovský
obor, a tak si začnu hledat informace o tom. Nefungovalo by to třeba obráceně? Jako to bylo u kominíků, omlouvám se.
Pan Emil Morávek hovořil o nějakých bilboardech, které propagovaly kominické povolání. A to si myslím, že třeba na
takové 14, 15leté děti, možná ten termín není úplně vhodný, ale na mladé lidi, působí daleko víc.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Tak já bych dokončil, jaké další úlohy teda mají informační a poradenská střediska. Oni zvou většinou poradce, nebo
krajové poradce na školách, na Úřady práce, a vysvětlují jim, jaká je situace na trhu práce. Co je potřeba, co není
potřeba, jaké jsou požadavky.
Moderátor:
Jaké možnosti uplatnění budou.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Ano, jaké možnosti uplatnění. Současně navštěvují třídní schůzky na školách a zvou si celé třídy na Úřady práce, do
tady těch středisek, kde jim ukazují, jako opět jim říkají o jaké situace práce je třeba. A jsou tam videoklipy, je
to všechno tou formou, že každý může to řemeslo prohlédnout, jaký je obsah té práce, aby ty děti měly představu.
Moderátor:
Aby měly konkrétní představu o tom, co ten jednotlivý řemeslník dělá.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
A můžou tam chodit samostatně, s rodičema, celé třídy, prostě mají to k dispozici celé. Jsou tam ještě dva
poradci většinou, od doby teda, kdy je potřeba se rozhodnout, které jim jako pomáhají.
Moderátor:
Pomáhají při tom rozhodování. Máte nějaká data o tom, jak fungují právě tyto ipsky? Sám jste použil tu zkratku.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Jak fungují? Dobře!
Moderátor:
Zda jsou potom úspěšní tedy ti poradci a zda ten program v těch ipskách je natolik úspěšný, že po návštěvě té
třídy, nebo několika tříd, jak vysoké procento dětí se rozhodne pro volbu právě učňovského oboru?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Tohle to se dá velmi těžko zjistit. Ale asi význam mají, protože tam potom často chodí rodiče s těmi dětmi a
opět si to znova prohlíží. A my neustále, i když jsou potom výběrová řízení ve školách, tak mi zjišťujeme, která
volná místa tam jsou. A ti, kteří se nám tam objeví z devátých tříd, tak těmto žákům to nabízíme tyto místa na
učňáku, nebo na učňovských zařízeních, na středních školách, které jsou jako volné k dispozici. A také jim
vysvětlujeme, proč to nabízíme.
Moderátor:
Dá se alespoň ten počet dětí, které se přihlásí do učňovských oborů, nějak zhodnotit právě z těch přihlášek? Už
z těch skutečně přihlášených do učňovských oborů. Jaký je vůbec počet dětí v současné době
v učňovských oborech v letošním školním roce?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ty čísla budou hrubá, ale v současné době na těch oborech, které jsem jmenoval, ty tříleté a výučním listem a
čtyřleté s maturitou, je kolem 40 tisíc. Ale co je trošičku problémem, Vy jste to na začátku zmínila, je, že
dochází krize, ale ne ta krize výrobní, nebo ta krize ekonomická, ale krize demografická. A my máme propočty, že
v úrovni pěti let nám vlastně zasáhne nejplněji právě učňovské obory, které budou naplňovány asi tak
z poloviny.
Moderátor:
Polovina současného stavu?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Polovina současného stavu. Tudíž z hlediska, samozřejmě ta čísla nejsou úplně přesná, jsou různé varianty toho
vývoje, ale to, co je důležité, že ta volná místa budou existovat a za těch tři, čtyři roky vlastně na trhu práce
bude nedostatek absolventů.
Moderátor:
Pracovních sil.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano. A to je věc, kterou my chceme změnit nejenom tou podporou toho takzvaného počátečního odborného vzdělávání, ale
také podporou dalšího vzdělávání. To znamená vzdělávání dospělých. Protože ono se nám ten trend obrátí v nějakém
rytmu pěti, deseti let. A potom samozřejmě ty místa budou scházet a je velmi neekonomické a není to ani logické, tyto
místa tedy rušit. Samozřejmě v okamžiku, kdy jde obory, které zanikají doslova organicky, tak jak se vyvíjí trh
práce, tak tam je to jasné, tam není potřeba vyrábět a třeba připravovat horníky, protože tam je úplně jiná
kvalifikace požadována. Také není možné je vlastně v tom věku připravit mezi těmi 15, 18 lety ani dokonce jako
do toho provozu začlenit. Čili tam je to zcela přirozené a logické. Ale tam kde je to nutné a kde to jsou obory
službové, kde to jsou takové obory, které mají budoucnost a bude potřeba stále kvalifikovaných řemeslníků, odborníků,
pracovníků, tak tam bude snaha maximální tato místa udržet a ty školy nerušit. Protože tento trend už tady jednou
proběhlo.
Moderátor:
A vyplatilo se nerušit ta místa! Přesto, že k tomu docházelo.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Vyplatilo se nerušit. Já to dám na příkladu základních škol, nebo mateřských škol. Teď je složité do mateřských škol
sehnat volné místo, protože mateřské školy byly hromadně rušeny a rozprodávány objekty a teď je opačný trend, opačný
stav. To znamená, obdobně bychom na tom byly za těch deset let třeba v tom odborném školství.
Moderátor:
Takže trend, který bude Ministerstvo školství razit, je udržet školy, respektive učňovské obory tam, kde se vyučují
učňovské obory, tak udržet tu kontinuitu přesto, že počet žáků klesne třeba na polovinu? Budeme pak hovořit třeba o
několika tisícových oborech pouze.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano, to je nutné říct. Samozřejmě, my s touto variantou musíme počítat. Nic jiného proto neuděláme, ale můžou
tady ty školy to řešit slučováním optimalizací na úrovni kraje. Protože ta nabídka někde roztříštěná. Ale pořád
bychom velmi stáli za to, aby ta většina těch učebních míst byla zachována. Je to cesta do budoucna a my bychom
nechtěli si slepě podřezávat větev pro budoucí vývoj a pro vlastně budoucí potřebu pracovních sil.
Moderátor:
Naplnění pracovního trhu. Jak vůbec bude tedy přes Ministerstvo práce a sociálních věcí se řešit tenhle problém?
Přesto, že jsme zmínili, že teď v době krize je velmi obtížné samozřejmě najít uplatnění na trhu práce. Ale také
asi musíme říci, že ten trend bude, aspoň doufejme pozitivní, že prostě po té krizi zase nastane rozvoj a vývoj. A
budou chybět pracovní místa, nebo respektive pracovní síly a budou chybět také studenti v těch oborech. Tak, jak
bude se řešit ta situace?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Bylo by báječné, kdyby se to naplnilo ty učební obory a nebyl by takový problém. Ale budeme to řešit pravděpodobně
tím, že budeme ty dělníky rekvalifikovat. Ty, kteří třeba léta už pracovali v jednotlivých oborech a nemají
výuční listy, takže bychom je jako rekvalifikovali dál.
Moderátor:
Takže to je možná dobrá zpráva pro naše posluchače, kteří možná mají strach o budoucí zaměstnání. Že právě
v této sekci bude asi dostatek pracovních míst pro ty, kdo podstoupí rekvalifikaci.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Ano. A potom ještě je zde možnost teda vzít zahraniční pracovníky, kteří by toto doplnili. Ale to bereme jako spíš to
další řešení, které by bylo, že bychom to dali z vlastních zdrojů.
Moderátor:
Ano, náhradní řešení. Pan Emil Morávek chtěl ještě doplnit?
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Ano, já bych to doplnil, že my právě tyto problémy jsme řešili asi před šesti, sedmi lety, kdy vzhledem
k nedostatku těch učňů jsme zahájili tady ve spolupráci se stavebním učilištěm v Praze rekvalifikaci
pracovníků, kteří v oboru pracovali, ale neměli, jak se říká, na to ten úřední papír. Takže ta rekvalifikace,
ročně tam projde těmi rekvalifikačními kurzy 18 těch pracovníků, z kapacitních důvodů nelze víc. Máme trvale
zájem, takže my už jsme zhruba asi 130, 140 pracovníků rekvalifikovali. Takže oni prostě získali výuční list a mají
otevřené pole působnosti. Tam je ta výhoda, že ti lidé vědí, do čeho jdou už, protož to zkusili. Protože pravdu, já
můžu, jestli nezdržuji, říct, že ta společenská prestiž řemesel je všeobecně nízká. A dá hodně práce ji zvednout,
protože určitě si dovedete představit, že když přijde chlapec ze školy domů a řekne „Tati, mami, já bych chtěl být
kominíkem, nebo zedníkem." Takže rodiče zrovna neskáčí radostí. Protože nevědí, do čeho jde. Ale dneska prostě ta
naše technická úroveň naší profese, je opravdu už někde jinde, než bylo před dvaceti lety. Měli možnost se o tom
přesvědčit. Loni jsme tady organizovali přímo v Praze kongres Evropské federace kominických mistrů, kde
s prezidentem Evropské federace jsme byli přímo ve vysílání na Kavčích horách v televizi a kde jsme se
snažili tedy podat ten obraz. Možná, že i to se pozitivně projevilo v zájmu o učební obor.
Moderátor:
V tom počtu, co ještě tam podle Vás zahrálo tu důležitou roli kromě billboardů, které jsme jmenovali. Možná i ta
pozitivní presentace náplně Vaší práce. Že to není skutečně jenom o trošičku té špíně.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Snažíme se. Myslím si, že ta naše prestiž byla tak podtržena i tím, že primátor Prahy, pan doktor Bém, převzal pod
kongresem záštitu. Proběhla tisková konference v hotelu Olympic za účasti tolika novinářů, že jsme měli strach,
že se nám do té místnosti pro tiskovku nevejdou. Protože jsme na to nebyli zvyklí.
Moderátor:
Takže i to mohlo tak jakoby zahrát důležitou roli.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Trvale prostě dáváme příspěvky do denního tisku, do magazínů. Prostě snažíme se naše řemeslo zviditelnit. Protože
ekologie na prvním místě, jak jistě všichni vidí, nebo naprostá většina lidí ví.
Moderátor:
Tak ještě krátce doplní pan inženýr Miloš Rathouský.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Já jenom stručně. To je typický příklad toho, kde funguje spolupráce zaměstnavatelů a školy a Ministerstvo školství
se snaží tuto spolupráci podporovat, rozvíjet a asi jednou z těch forem je, nebo důvodů, pro tu spolupráci, aby
to bylo oboustranně výhodné. To znamená, snažíme se například, aby podnikatelé, kteří nabízejí praxi na svých
pracovištích, dostávali příspěvek od státu na tu praxi. Aby i příspěvky pro vzdělávání směřující od podnikatelů, byly
daňově zvýhodněny. Aby ti, kteří vlastně jsou vzděláváni, tak aby měli možnost se dostat do reálného pracovního
prostředí a vidět tedy jak je to.
Moderátor:
A také měli možná nějakou perspektivu budoucího zaměstnání.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano. Ještě jsem chtěl dodat jednu věc. Že se snažíme, pokud zaměstnavatel bude ochoten a bude chtít tedy nabízet
jakýsi motivační příspěvek studentům, nebo žákům, připravujícím se na ten obor, tak aby to bylo možné, aby to bylo
prostě reálné i z hlediska právního a z hlediska finančních pravidel.
Moderátor:
Zkrátka průchozí.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Já bych jenom dodal k tomu předchozímu, protože u nás je běžná spolupráce zaměstnavatele, je to vlastně běžný
denní chleba, že jo, kde jednáme jak s klienty Úřadu práce, tak mezi které patří zaměstnavatelé. Jak jste se mě
ptala na ty zdroje, tak ještě jeden takový zdroj teď začíná trošku teďka víc se projevovat. Dobře víme, že řada žáků,
kteří byli vyučeni, tak nešli na to svoje povolání, ale vlastně dělali něco úplně jiného. V době krize se to
trošku mění. Takže tito lidé se opět často registrují na Úřadech práce a my pro ně připravujeme, nebo děláme různé
projekty takzvané obnovovací kurzy. To znamená, vracíme je k jejich původnímu řemeslu. Kde jim dáme ty poslední
poznatky, které současně s nimi zopakujeme.
Moderátor:
Protože možná mají strach, že za deset, patnáct let, kdy nejsou v oboru, tak jim unikla celá řada informací,
znalostí. Tak i to je další cesta, jak naplnit trh práce.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Já myslím, že jsme to dost úspěšně použili, když se vlastně snižovaly počty pracovníků v hornictví, tak tam bylo
řadu jiných řemesel, které jsme opět vraceli zpátky ke svým původním povoláním. Když to lze žíct takto.
Moderátor:
O budoucnosti učňovského školství a také uplatnění na trhu práce, si povídáme v dnešní Kávě o čtvrté, do které
se můžete zapojit také vy. Stačí, když nám pošlete sms ve tvaru R2 mezera Káva mezera a text vašeho dotazu. Posílejte
na číslo 90 777 04. Můžete také využít telefonního čísla k nám do studia, které je 22 155 25 25. Šestnáct
hodin třicet jedna minuta, je s Vámi Český rozhlas 2 Praha, Káva o čtvrté, v které si povídáme nejenom o
tom, jaká je budoucnost učňovského školství u nás, ale také, jak se řemeslníci mohou uplatnit a uplatňují na trhu
práce. Na telefonní číslo 22 155 25 25 se dovolal první dnešní posluchač. Vítáme Vás, dobré odpoledne.
Telefonát:
Dobrý den. Tady posluchač z jižních Čech. Tisíce dětí končí základní školy a bez kvalifikace jdou do
života. Přednostně se to týká romské mládeže. Státní orgány a romské organizace by měly zajistit učňovskou
výchovu. Velmi účelné by bylo, kdyby stavební profese to byly, aby ta mládež by byla schopna si eventuelně postavit
vlastní bydlení.
Moderátor:
Tak, děkujeme za Váš vstup do vysílání. Mějte se hezky, na slyšenou.
Moderátor:
Pan inženýr Miloš Rathouský ovšem nesouhlasně vrtěl hlavou. Ono to tak asi s těmi tisícovkami dětí, které
odcházejí ze základní školy bez dalšího vzdělání, nebude.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Opravdu ty čísla jsou velmi malá. Pokud ti studenti, nebo žáci, končí základní školu, tak nastupují na určitý
jakýkoli tip střední školy a minimálně dosáhnou nějakého neúplného středního vzdělání. Čili, nemluvil bych o tisících
dětí, které opouštějí základní školy, to opravdu není přesné číslo a to, co jim ty střední školy, nebo ty učňovské
obory mohou dát, je právě nějaká kvalifikace. Druhou cestou, o které jsme mluvili, je získání určité dílčí
kvalifikace vlastně mimo tento systém vzdělávání. Čili pokud je zájem na straně studentů, žáků, mladých lidí, není
problém se uplatnit zvláště v těch oborech, které jsou tedy učňovské, kde se tedy vzdělávají pro normální a
řemeslné práce.
Moderátor:
Telefonní číslo do studia Kávy o čtvrté Českého rozhlasu 2 Praha vytočil opět pan posluchač. Dobré odpoledne.
Telefonát:
Dobrý den. Je mi 71 let a jsem absolventem kdysi dávno státních pracovních záloh. Bylo to v letech 53, 55. Bylo
to v internátním ubytování a pražský kluk se dostal až do severních Čech. Ale chci se zeptat právě na tohle to.
Tam jsme měli kvalitní učitele. To, co bylo potřeba jako technické znalosti a podobně, tedy technologie, to nás učili
třeba kantoři, kteří docházeli ze středních škol. A tu praxi, tu nás učili mistři. Ale skutečně mistři, kteří měli
zlatý český ruce. Má dneska tato praxe, nebo kterou tu praxi, kterou chtějí tam pánové, jak říkají, uvést do provozu,
má zásobu takovýchto lidí, kteří budou schopni ty mladý vůbec něco naučit? To je otázka. Děkuji Vám.
Moderátor:
Moc děkujeme za tenhle Váš vstup. My jsme se tady vůbec ještě nedotkli toho, kdo bude učit vlastně ty studenty, kteří
se přihlásí do učebních oborů? Hovořili jsme o uplatnění, hovořili jsme o tom, že klesá počet obecně dětí a potom i
zájem o učňovské obory. Ale jak je to s těmi kádry učitelskými a mistrovskými v tomto případě?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak samozřejmě, otázka jde rozdělit na dvě části. Na učitele, kteří budou učit přímo na těch učňovských, tedy
středních odborných učilištích, na těch školách a na učitele, nebo tedy spíše učitele odborné praxe, nebo instruktory
v té dané praxi, tak z hlediska těch vlastních kmenových učitelů tam jsou to běžní učitelé s tím, že
musí mít pedagogické vzdělání, oni většinou učí ty odborné předměty. Vy jste zmiňoval i tedy docházení odborníků ze
středních škol, tedy ze středních odborných škol na ty učňovské. I to je běžné v současné době. Protože i
střední odborné školy nemají naplněné stavy. A z hlediska toho odborného výcviku, tam si myslím právě, že je
velmi důležité dostat ty žáky do reálného pracoviště. Protože tam se setkají s těmi mistry, o kterých jste
mluvil. To znamená těmi, kteří jsou opravdu mistry svého oboru. A ti jim můžou dát to nejlepší ze sebe. Proto je ta
naše snaha dostat žáky těchto oborů na reálná pracoviště.
Moderátor:
Do skutečné praxe. Jak to funguje u kominíků? Kde získáváte odborníky mistry, kteří budou učit. Ať už v těch
běžných žákovských oborech, nebo pak v těch rekvalifikačních kurzech. Ono to není tak úplně snadné.
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Naprosto s Vámi souhlasím. Snadné to není. Já totiž vidím jako jeden podstatný nedostatek. To, že dřív nábor
učňů prováděl podnik, který měl odborníky, který zajišťoval praktickou výuku a učni potom určitý čas, buď čtyři
měsíce v roce, nebo každý druhý den, trávili teoretickou výukou na učilištích. Dneska prostě ta škola má velice
ztíženou pozici tím, že praktickou výuku zajišťuje většinou s velkými problémy.
Moderátor:
Jak to může řešit Ministerstvo školství? Můžete do toho nějakým způsobem vstoupit?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Samozřejmě, já se vracím pořád k tomu, co říkám, jako řešení, pokud budou vyučovat ty žáky na reálných
pracovištích skuteční odborníci, skuteční dělníci a pracovníci odborní, tak to je cesta, jak právě to, co říkal pan
Morávek, zvrátí ten stav. To znamená, nenutit učitele, respektive nerealizovat tu odbornou přípravu někde
v nějakých podmínkách, které neodpovídají skutečnosti.
Moderátor:
V pracovních podmínkách. Telefonní číslo k nám do studia opět vytočil posluchač, kterého tu vítáme. Dobré
odpoledne.
Telefonát:
Haló!
Moderátor:
Haló, slyšíme se?
Telefonát:
Dobrý den. Tady je posluchač z Prahy. Já bych se chtěl zeptat, zda je ještě zřizován obor zahradník, protože je
mi divné, proč se sem vozí okurky z Holandska a ze Španělska, jo. To je jedna věc. Potom bych se chtěl zeptat,
na tento obor z dřívějších zvláštních škol šli žáci, kteří měli sníženou neschopnost, teda jako i zdravotní, po
té stránce psychické a měli přednost při vyučování. Tak na to se taky jako určitá sociální část, teda romská sociální
část, jako dostávala. Protože jako chodili na ty zvláštní školy často oni. I když dneska je to jako diskriminace a
chtějí odškodnění. Ale tady jde o to, že tady se zbytečně podporuje už již nadměrně, například automobilový průmysl,
zaměstnance některé podniky nemohli překvalifikovat na zahradnictví. Děkuji, nashledanou.
Moderátor:
Tak děkujeme. Byl to poměrně obsáhlý dotaz. Tak já bych začala prosím tím velmi konkrétním. Funguje u nás ještě
učební obor zahradník?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
100% funguje. Učební obor zahradník školy nabízejí. Jsou to desítky škol v celé republice a těch míst je
dostatek. To, o čem mluví posluchač, je trošku jiná situace. To je podpora vzájemné konkurence, nebo nekonkurence
v rámci EU a to opravdu školství nedokáže vyřešit. A já Vám mohu slíbit, že tyto obory budou otevírány nadále a
budou tedy nabízet možnost vyučit se v oborech zahradník a jemu příbuzných oborech dalších.
Moderátor:
Jaký je zájem. Vy jste říkal, fungují 100%, ale jaká je naplněnost těchto oborů? Daří se získávat studenty do oboru
zahradník?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Například zahradník je jeden z těch oborů, které tady mám před sebou. Kde jsou volná místa po prvních kolech
přijímacích řízení a skutečně ten problém není až tak v těch kapacitách, ale v zájmu o odborné vzdělávání,
nebo o učňovské vzdělávání například v tomto oboru. Co jde proto dělat? Já si myslím, že to tady naznačil pan
Morávek. Jednoznačně podpora, ukázka toho, jak ta práce vypadá a já si myslím, že práce zahradníka není jenom o tom,
o té těžké práci, ale i o té kráse, o té práci s tou krásou.
Moderátor:
Jak je to s uplatněním třeba právě konkrétně zahradníků na trhu práce?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Tak já přesná čísla nemám, co se týká zahradníků. Ale dá se říct, že i mi děláme rekvalifikační kurzy na zahradníky.
Takže pravděpodobně bude zájem.
Moderátor:
Ten zájem tady bude a pořád tady existuje ta soukromá sféra, kterou už jsme ne tak úplně zmiňovali, že zkrátka nebudu
hledat zaměstnání, ale sám svoji práci nabídnu na trhu práce.
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Může být drobným živnostníkem, nebo řemeslníkem samostatným, nebo osoba výdělečně činná. Tady jako u nás to nehraje
roli.
Moderátor:
Telefonní číslo tentokrát vytočila paní posluchačka. Vítáme první dámu v dnešní Kávě o čtvrté. Dobré odpoledne.
Slyšíme se? Haló, haló.
Telefonát:
Haló!
Moderátor:
Už Vás posloucháme. Můžete povídat.
Telefonát:
Ano, prosím Vás pěkně, já bych se chtěla zeptat, existuje ještě ta stupnice taková,
jak byl učedník, tovaryš a mistr? A potom si myslím, že je malá propagace jako těchhle těch oborů. Například já
odebírám denní tisk, jo. Ale tam se píše většinou o vysokých školách, velký nábor na vysoké školy, seznamy vysokých
škol. Ale o učních tam prostě není nic, o tomhle tom učňovském školství. Myslím si, že právě chybí taková ta
propagace, aby se zvýšila ta prestiž jako těchhle těch řemesel. A vím, co to je za nedostatek, protože bydlím
v domku a vím, co je nás jako takhle víc, když sháníme někoho na nějakou menší opravu, nebo něco takového, jo.
Moderátor:
Nějakou odbornou práci.
Telefonát:
Přijede firma a to se nedoplatíte. Kdežto když by třeba pan mistr poslal učně, potom to zkontroloval, tak by to bylo
daleko veselejší všecko.
Moderátor:
Moc děkujeme za tenhle Váš vstup do vysílání. Mnoho zajímavých dotazů, podnětů zaznělo. Tak, poprosím pana Emila
Morávka, za tu praktickou výuku, třeba právě v tom oboru kominík, rozdělují se ještě na učně, tovaryše,
mistry?
Emil Morávek, prezident společenstva kominíků:
Tak u nás, v našem společenství to funguje a samozřejmě v naší profesi jsou učni, jsou potom tovaryši, de
facto, dá se říct, že to jsou zaměstnanci. A potom jsou taková ta nástavba, jsou kominičtí mistři. Je to tedy prostě
titul v podstatě, který je, do získání jeho není předepsán žádným odborným předpisem. Ale je to takové
dobrovolné zvýšení kvalifikace, zvýšení i své osobní prestiže. Na Institutu výchovy bezpečnosti práce v Brně
děláme tedy ty kurzy revizních techniků komínů. Ten člověk potom, to je myslím orgán Ministerstva školství, ten
institut, tudíž to není nějaká taková legrační ta. Ale má to něco do sebe a můžu říct, že opravdu ty instituce
stavební, a tak dále, čím dál častěji vyžadují prostě razítko, které bylo vydáno tím institutem.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Já bych reagoval. Potvrdil bych, že skutečně v současné době a to má asi zkušenost každý, je velký problém
sehnat řemeslníka. A to ještě navíc kvalitního. Čili, to je přesně ten moment, kdy mohou nejenom státní orgány, ale i
škola, rodiče, nebo škola, říkat rodičům, dejte toho žáka na učení, protože, pokud bude šikovný, tak si vydělá daleko
víc peněz, než vysokoškolák v mnoha oborech.
Moderátor:
Tady ovšem trošičku popíráte slova, která ne třeba přímo z vašich úst, ale obecně zaznívají, že se tedy klade
důraz na zvyšování, obecně zvyšování kvalifikace. Dokonce tuším, že existovaly nějaké ne snad příkazy, ale doporučení
z EU, abychom zvýšili procento vysokoškoláků. Jenomže kde je vzít, abychom je neubírali zase v jiných
stupních vzdělání.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak to je jasné. Skutečně tyto doporučení jsou. Nejsou to příkazy, jsou to doporučení a je to logické, protože ta
vysokoškolská populace byla ve srovnání s celoevropským měřítkem velmi úzká. Nicméně to, co je v současné
době trend, není trend podpory všeobecného vzdělávání, ale podpory vzdělávání, které dává kvalifikaci. A pokud možno,
dává kvalifikaci širší. To znamená, ne jenom úzkou pro jeden konkrétní tip činnosti, protože pak je velké nebezpečí,
a dneska to vidíme v okamžiku ekonomické krize, že pokud na trhu práce nastane nějaká změna, tak tito lidé jsou
nejvíce ohroženi. Čili my se snažíme, tím, že vyrábíme, připravujeme vzdělávací programy takzvané rámcové, do kterých
je propojeno více podobných oborů, tady těch příbuzných. Samozřejmě nemůžeme následně spojovat zedníka třeba.
Moderátor:
Cukrářku a zedníka.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Třeba takto. Tak právě těm absolventům těchto oborů, kteří budou, od 1. září v těchto oborech vzděláváni, podle
rámcových vzdělávacích programů, tak dát jim širší kvalifikaci. To je to, co může dostat do života.
Moderátor:
Lepší možnosti uplatnění později na trhu práce.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Ano.
Moderátor:
Opět se dovolal pan posluchač. Vítáme ho. Omlouvám se za trošičku delší zdržení. Doufám, že jste ještě vydržel na
telefonu. Dobré odpoledne.
Telefonát:
Dobré odpoledne. Vydržel jsem a Jezus Kriste, já jsem chtěl navázat na to, co jste teďka řekli. Já jsem učitelem na
druhém stupni základní školy a mám tento dotaz. Chci předeslat, že si kominíka výborného vážím daleko víc, než
někoho, kdo škrábe na Ministerstvu nesmysly.
Moderátor:
Já bych chtěla jenom říct, že obě profese jsou prospěšné.
Telefonát:
No, na tom Ministerstvu, to mám docela pochyby. Ale jdu dál. Mám tedy tento dotaz. Spousty učňů, kteří teda jdou na
nějaké to učňovské zařízení, tak někdy prostě tak říkajíc kopnou do vrtule a nastartují mimořádnou inteligenci a
chtějí na vysokou školu. Já jsem před lety v 80. letech vedl přípravku v ČKD na vysokou školu. Protože i
když to byl maturitní obor, tak přeci jenom na tu strojárnu, nebo elektro ta matematika tam nestačí. Já bych se chtěl
zeptat, jaké mají teďka možnosti ti učni, kteří, jak jsem říkal takříkajíc kopnou do vrtule. Protože ta matematická
přípravka tam musí být. To ani v tom jaksi maturitním ročníku to nestačí na ty, na strojárnu, nebo.
Moderátor:
Rozumíme Vašemu dotazu. Zkrátka, jaké možnosti v současné době učňové s maturitou mají.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
To je téma, které jsme trošičku přešli, ale které je velmi podstatné. Říká se tomu prostupnost vzdělávacího systému.
Prostě ti, kteří by si zvolili cestu, která jim po čase nevyhovuje. A rozumím tomu, že v 15 letech prostě člověk
nedokáže říct, co ho baví a jestli je studijní tip, nebo je naopak tady člověk, který se bude živit řemeslem a bude
ho to bavit. Tak tito lidé samozřejmě nemají uzavřenou cestu, protože existuje celá soustava nástavbových oborů,
které jsou dvouleté a které toto, co ty obory nemají, to znamená právě to všeobecné vzdělávání, matematiku, český
jazyk, rozvíjejí. A na konci tohoto vzdělávání je potom maturitní zkouška.
Moderátor:
Takže u učebního oboru s maturitou existuje nějaká přípravka, v tom smyslu, jak ji nazýval pan posluchač,
že i ten člověk, který se jde vyučit, končí s maturitou, tak může i v tom maturitním ročníku přímo jít na
Vysokou školu?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tak to jsou možná dvě věci. Ten, který má maturitní zkoušku, tak samozřejmě se může přihlásit na vysokou školu a
současná situace je taková, že i vysoké školy jsou nenaplněny. To znamená i takovýto uchazeč může být přijat. Otázka
je, jaké bude jeho setrvání, nebo jaké bude mít možnosti.
Moderátor:
Také je tady míra individuální přípravy.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
To, co říká pan posluchač je jasné. Tito lidé z těch čtyřletých maturitních oborů, nemají takovou přípravu. A
v tomto případě já jim doporučuji takzvané pomaturitní studium. To znamená druhou maturitu, která toto nabízí.
Moderátor:
Telefonní číslo 22 155 25 25 je opět obsazené. Vítáme dalšího pana posluchače. Pěkné odpoledne.
Telefonát:
Tady je Hlaváček Brno. Dobrý den. Já bych navázal na toho Vašeho posluchače, co mluvil o těch pracovních zálohách. Já
si myslím, že pokud někdo jako já strávil celý život ve školství, tak ví, že jsme měli po stránce těch učebních
oborů, jeden z nejlepších systémů na světě jak fungoval. Řada oborů nějakým způsobem zanikla, svým způsobem jsme
to dotáhli tak dalece, že dneska už vyučení lidé takřka nejsou. A zejména, protože jsem strojař, tak to vím,
v strojírenství jsou velké problémy. Byl jsem nedávno v jedné fabrice, kde potřebují také strojaře. A tam
to dělají tak, že sem dováží lidi prakticky z celého světa, z východu, z Asie a tak dále. A světe div
se, za 9 tisíc korun jim dělají takové jakoby závodní školení práce, jak jsme to kdysi pamatovali, kde je učí
základům fyziky, mechaniky, technického kreslení a tak dále, atak dále. Já si myslím, že jsme zase vylili
s vaničkou dítě a měli bysme se nad tím zamyslet a tyto takovéhle extrémy nedělat, protože opravdu to bylo
nekonfekční, bylo to krátkodobé, nadělali jsme po sametové revoluci řadu gymnázií, někdy i soukromých, které nemají
tu úroveň, kterou by měly mít. A dneska máme prostě řadu nezaměstnaných mladých lidí, kteří by se jinak mohli třeba
uplatnit ve svých oborech, kde by měli daleko lepší možnosti, než mají dneska a mají to omezené.
Moderátor:
Tak děkujeme, zdravíme do Brna. Poslechněme si odpověď i pana inženýra Miloše Rathouského za Ministerstvo školství.
Ale také poprosím pana doktora Petra Kaplana. Vy jste také souhlasně přikyvoval. Zejména v té části, kdy chybí
lidé ve strojírenství. Tak nejprve prosím.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Já řeknu vlastně jenom začátek toho dotazu. To, že existovalo něco kolem 700 oborů odborného vzdělávání a že my je se
snažíme redukovat asi na zhruba 300, neznamená, že ty obory rušíme. Já se vracím k tomu, co jsem říkal před tím.
Prostě to, že se vytvořila sada oborů, které mají podobné názvy, několik tipů prodavačů specializovaných, to je právě
ten nebezpečný trend, kdy ten člověk je připraven pro jednu jedinou práci. My se snažíme tyto lidi vychovávat a
vlastně v rámci celého odborného vzdělávání vychovávat žáky k širší kvalifikaci, aby byli i po ztrátě
jednoho zaměstnání uplatnitelní na trhu práce. Proto říkám, redukce počtu oborů je jenom optická, obsah zůstal.
Moderátor:
Já myslím, že pan posluchač hovořil zejména o vztahu v 90. letech. Teď ta náprava bude asi trošičku bolestnější.
Ale důležité je, že probíhá.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
To je právě to číslo, o kterém mluvím v současnosti. V současnosti máme cirka plánovaných asi 300 oborů,
které jsou širší a rámcovější.
Moderátor:
Jak je to právě s těmi chybějícími silami ve strojírenství a ten trend přivážení si pracovníků ze zahraničí?
Nemohou oni pak posléze odebírat práci absolventům učebních oborů od nás?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Já se domnívám, že ne. Ale to strojírenství mělo trošku zvláštní vývoj učňovství, teda učňové ve strojírenství.
Protože někdy v 90. letech nastala určitá krize. Řada učilišť zanikla, nebo se transformovalo na jiné učební
obory. A nikdo nepočítal s tím, že bude takový požadavek pro strojaře. Takže máme obrovský dluh vůči tomu.
Vlastně máme takové dvě velké oblasti, to znamená jak stavební obory, tak strojírenské obory, které jsou nejvíce
požadované na trhu práce. Samozřejmě když zaměstnavatel nemá tyto pracovníky, tak samozřejmě, že si je musí nějakým
způsobem zabezpečit. Tak to jsou zahraniční pracovníci. Jestli budeme schopni to doplnit z vlastních zdrojů,
včetně teda rekvalifikace a podobně, tak taky budeme rádi. Ale zatím není jiné řešení, než, že se to řeší tak, jak se
to řešilo do teďka. Ale tou současnou krizí, která nastává, tak začíná být odliv zahraničních pracovníků, takže se
zde vytváří prostor pro větší zaměstnání těchto lidí. Ale také záleží na jejich zájmu.
Moderátor:
22 155 25 25, to je číslo k nám do studia, které vytočila opět paní posluchačka. Druhou dámu vítáme
v dnešní Kávě o čtvrté. A já musím říci, že už je to možná poslední telefonický vstup. Dobré odpoledne.
Telefonát:
Dobré odpoledne. Tady posluchačka z Olomoucka. Já víc jak deset let učím jako učitelka odborných předmětů na
strojírenské škole. Máme učební obory i maturitní obory. Můj dotaz asi zní tak. Co hodlá Ministerstvo školství
konkrétně, kromě propagované podpory, dělat proto, aby vlastně zvýšilo zájem. A nejenom Ministerstvo školství,
protože v podstatě o počtech žáků, které povoluje školám, rozhoduje kraj. Čili, jakým způsobem hodlá
Ministerstvo vlastně nějakým způsobem tlačit na kraje, na zřizovatele těchto škol, aby vlastně podporovali učební
obory, aby se neotvíraly další a další třídy gymnázií, ale aby naopak přesun byl tady do téhle oblasti. A jinak navíc
jsem chtěla říci, že ten, kdo si to už dlouhou dobu uvědomuje, jsou Hospodářská komora, především Hospodářské komory
v kraji, které se snaží tlačit společně se zaměstnavateli na kraje, aby tedy podporovalo učňovské školství.
Děkuji.
Moderátor:
Já také moc děkuji, že jste vydržela a dovolala jste se k nám. Mějte se hezky. Ať se daří zejména v tom
učňovském školství. Ale nejen v něm. Pan inženýr Miloš Rathouský, tak to byla výzva pro Vás. Jak tedy hodlá
Ministerstvo školství podporovat ten zájem?
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Je to jenom jedna strana mince ta nabídka. A můžu paní posluchačku ubezpečit v tom, že pokud Ministerstvo
povoluje nové školy, nové obory a nebo rozšíření nabídky a kapacit, tak je to vždycky na základě žádosti, nebo
informace vyjádření Krajského úřadu a Hospodářské komory. Pokud tito se shodnou, že tento kraj potřebuje, tak
Ministerstvo školství nemá ani ve své podstatě příliš možností toto zamítnout. Čili jednoznačně vliv na otvírání
nových oborů a rozšiřování kapacit, mají v první řadě kraje, krajské úřady a Hospodářská komora.
Moderátor:
A opačným směrem to nemůže fungovat? Že Vy byste naopak na kraje, pokud budete mít ty informace, že tam chybějí
zaměstnanci právě v těchhle oborech, že byste jim nabídli zřízení jiného oboru, nového oboru.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Tohle je zcela v kompetenci krajů. Já si myslím, že kraje jsou dostatečně autonomní, aby věděly, které obory my
můžeme na té úrovni státní nabídnout. Statistiky oni mají jistě přesnější a konkrétnější i v tom oborovém
myšlení.
Moderátor:
Tak a ještě poslední, velmi krátký sms dotaz. Která řemesla, které obory jsou v současné době atraktivní? Možná
pan posluchač, nebo paní posluchačka se rozhodují o tom, kam umístit dítě a nebo sám prodělat nějaký rekvalifikační
kurz. Takže v kterých oborech je právě teď zájem o pracovníky?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
V jakýchkoliv, dalo by se říct, v jakýchkoliv řemeslných oborech, které jsou. To znamená, největší, jak
jsem už říkal, ve stavebnictví, ve strojírenství, nebo bytový fond, jako jsou malíři, kominíci, natěrači, lakýrníci.
Ale také v oblasti potravinářství.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
A já bych doplnil ještě službové obory. Třeba v gastronomii to určitě, ano, to jsou určitě také požadovaní
pracovníci.
Moderátor:
Pokud se budu chtít orientovat v tom, v jakém místě právě je nedostatek a nebo zájem o některé obory,
protože jsme hovořili o tom, že je to velmi rozdílné region od regionu. Kam se mohu podívat? Kde dostanu skutečně
platné informace?
Petr Kaplan, Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Tak nejlepší by bylo, kdyby se šli podívat na Úřad práce, kde každý týden se dává nabídka volných pracovních míst
v kraji. Anebo si přímo promluvili s odbornými pracovníky, kteří by je mohli orientovat v jejich další
cestě.
Moderátor:
To byl doktor Petr Kaplan. Inženýr Miloš Rathouský. Poslední krátké slovo.
Miloš Rathouský, Ministerstvo školství:
Velmi stručně. Pokud chtějí rodiče se podívat na nabídku vzdělávání a obsahy práce, ukázky webové, video ukázky,
prosím www.infoabsolvent.cz.
Moderátor:
Poslední slovo za dnešní Kávou o čtvrté a já ještě moc děkuji za návštěvu panu Emilu Morávkovi, no a příznačné za
kominíky, hodně štěstí. Ať se tedy daří všem.
