ČRo 6: Potřeba propojení průmyslu a vysokých škol, MŠMT ČR

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Co máme dělat, abychom byli bohatí? Odpověď na tuto otázku není zřejmá ani v případě jednotlivých občanů, ani u společnosti jako celku. Přední odborníci a podnikatelé proto dnes přicházejí s návrhem, jak prosperity a jistého výdělku pro všechny dosáhnout. Recept na novou průmyslovou velmoc s názve Česká republika si poslechněte a magazínu Zaostřeno na finance, který připravují Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Od mikrofonu zdraví Petr Holub. Musíme vytvořit novou ekonomickou politiku českého státu, navrhli experti a podnikatelé, kteří se sešli v pracovní skupině POPR. Základní směr vytyčila odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová.

Miroslava KOPICOVÁ, odcházející ministryně školství
--------------------
Naše budoucnost je i nadále v průmyslu. My jsme a zůstaneme průmyslovou zemí. Jdeme velmi silně proti evropskému trendu. Samozřejmě, že i průmysl se mění, že tam nabývají na rozsahu všechny ty přidané služby, hodnoty, logistika a tak dále, nicméně pořád to znamená, že se musíme vyrovnat s tím, abychom měli dostatek technické inteligence. Znalostní ekonomika je samozřejmě tažená především těmi nejvyššími úrovněmi co se týká i vysokého i školství, to znamená vysokého školství. Je pravdou, že jsme se pokusili, že se zvyšuje počet vysokých škol, respektive počet vysokoškoláků, a to až do míry, která devastuje kvalitu vysokého školství a nyní hledáme zpět cestu, jak bychom vlastně zviditelnili a ošetřili ten model, v kterém vychováváme naši elitu, to znamená ty nejvíce nadané a talentované lidi v rámci vysokých škol, ale pořád, i když zvyšujeme počty technických, absolventů technických škol, je jich pořád nesmírně málo. Víte, že žádná ze soukromých škol nemá, ani jedna není profilu technického nebo přírodovědného, ale ten problém je ještě horší v tom, že i ta čísla, která vnímáme, to znamená kolik vlastně máme technické inteligence, jsou zavádějící v tom, že dnes se školy přizpůsobují určitému lehčímu stylu života studentů a tyto obory už nejsou čistě technické, nejsou tak přísně náročné, obsahují v sobě celou řadu změkčených parametrů, oblastí, předmětů, které samozřejmě trošku ponižují ten profil absolventů technických škol v některých oborech. Budeme tedy muset projít náročnou reformou. Samozřejmě ty věci jsou nastartovány velmi zásadně. Víte, že nám prošla finanční pomoc studentům na této vládě, ale to zásadní, co se musí udělat, je skutečně diversifikace vysokého školství, zajištění kvality absolventů, nový způsob akreditace, který souvisí s kvalitou vysokých škol.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ministryně Kopicová upozorňuje, že především vysoké školy musí dodávat kvalitní pracovní sílu pro průmysl. Proto také zahájila reformu vysokých škol. Jak konkrétně toho chce reforma dosáhnout vysvětlil na konferenci skupiny POPR rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.

Karel RAIS, rektor Vysokého učení technického v Brně
--------------------
Máme společný strategický cíl, a to je v podstatě podpora přechodu české společnosti na znalostní společnost. To je strategický cíl, který nás nutí taky k tomu, aby se prováděla reforma terciárního vzdělávání. Ty operativní cíle, těch je celá řada, protože z mého pohledu je v podstatě ten zákon zastaralý, některé věci vůbec neřeší, je potřeba přerozdělit pravomoci a zodpovědnosti mezi stakeholdery na univerzitách. Jaké doporučení vlastně dáváme? Je jich celá řada, ale já bych vypíchl 3 základní věci. Za prvé je potřeba změnit model řízení vysokých škol. Je to o přerozdělení pravomocí a zodpovědnosti mezi správní radu, management univerzity a akademický senát. To je první věc a ona to je první balík problémů, který je potřeba řešit. Nám se líbí rakouský zákon v té radě a zjistili jsme, že řada věcí by se dala aplikovat, takže to je jakýsi model prostě, z kterého bychom chtěli vyjít. Mělo by to přispět k flexibilitě, osobní zodpovědnosti za univerzitní rozhodování a taky by to mělo přispět k větší vazbě na zaměstnavatele. To je první takový balík. Druhý balík je, zase to tíží univerzity poměrně hodně, je to dlouhodobý kontrakt mezi ministerstvem školství, čili státem a financováním univerzit. Dneska nabíráme studenty a nevíme v podstatě za kolik. To z podnikatelského pohledu je absurdní situace. Třetí věc, o které tady byla zmínka a já bych to chtěl podtrhnout, vazba financování na kvalitu univerzity. Vytváříme tým lidí, který průřezově přes resort by se měl zabývat kvalitou a měl by být navázán na další projekty z operačních programů. Tyhle ty 3 body, si myslím, že by bylo ideální, kdyby si novináři odnesli. Úprava modelu systému řízení univerzity, chceme dlouhodobý kontrakt mezi státem a univerzitami o financování a kvalita. Je potřeba tlačit na kvalitu. Jinak je tam řada zajímavých věcí. Jmenování profesorů a docentů z praxe v Anglii, v Americe, všude je zřejmé, že můžou být profesoři i z praxe, tady u nás ty bariéry jsou tak velké, že je problém prostě, aby se lidi k tomu dostali. Tak, jak tady zaznělo, otázka akreditace. Dneska se akreditují studijní programy, jsou to tisíce programů, je potřeba akreditovat studijní obory.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Rektor Rais doporučuje větší účast průmyslových firem ve vedení univerzit a také změnu oborů, které budou vysoké školy nabízet. Tento směr ještě podtrhl prorektor Vysoké školy ekonomické Jiří Voříšek.

Jiří VOŘÍŠEK, prorektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Na začátku tohoto tisíciletí vláda začala realizovat pobídky i do ICT sektoru, které se zrealizovaly, máme tady příklady IBM, DHL a další. Důsledek tady těch reforem byl, že se zvýšil počet investic poměrně velmi několikanásobně, ale současně se stalo, že vysoké školství nebylo schopné vůbec dodávat odborníky v této oblasti, kdy jsme to měřili v roce 2007, tak v roce 2007 vysoké školy vyprodukovaly 2600 informatiků a požadavek byl na 4000. Přitom nám ale počet vysokoškoláků roste, jenže protože to nebylo koordinováno s financováním vysokých škol, vysoké školy do té doby a do současné doby jsou pořád placeny za studující hlavu, nikoliv za to, co ta hlava umí a jestli najde na trhu práce vůbec nějaké uplatnění, takže to je ten zpětný pohled. A do budoucna, když se teďkon podíváte, jak se připravují některé reformy a snižování dluhů, tak možná nepostupujeme dosti sofistikovaně, a sice snižovat dluh tím, že procentně snížíme finance jednotlivých ministerstev nebo počet lidí, víme vůbec, jaké dopady na služby státu to bude mít? Neměli bychom jít obráceně, že bychom měli přesně zmapovat kolik která služba stojí, kolik je tam lidí, jaké efekty přináší a jít tak, že budeme redukovat některé služby nebo některé posilovat a z toho pohledu taky financovat stát?

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jinými slovy prorektor Voříšek doporučuje, ať stát nepodporuje studijní obory, které nejsou žádány na pracovním trhu. Prosperita České republiky závisí na spojení vzdělanosti a průmyslu, tvrdí zástupci vysokých škol. Jak jejich nabídku přijímají představitelé firem uslyšíme vzápětí. Ředitel marketingu společnosti Škoda Auto Radek Špicar prohlásil, že prohloubit spolupráci je nejvyšší čas.

Radek ŠPICAR, ředitel marketingu Škoda Auto
--------------------
My jako poměrně velká průmyslová firma, myslím, že můžu hovořit za celý svaz průmyslu, vidím jednu z největších bariér dalšího rozvoje českého průmyslu ve vzdělávacím systému a ten problém spočívá v tom, že, kdybych to měl shrnout do 1 věty, nabídka vzdělávacího systému se ne úplně potkává s poptávkou u zaměstnavatelů. To je dlouhodobý problém, v období před krizí byl velmi palčivý, během krize se ta situace z pochopitelných důvodů celkem stabilizovala. My očekáváme, že po odeznění krize to opět bude jeden z největších problémů české ekonomiky. Jak to vypadá v praxi? V praxi to alespoň podle naší zkušenosti vypadá tak, že se nám nedostává absolventů s nízkou kvalifikací, které ale česká ekonomika a český průmysl stále potřebuje. Vy asi víte, že my jsme v uvozovkách jakýmsi, jakousi průmyslovou velmocí v rámci evropské sedmadvacítky. Podíl průmyslu na českém HDP je velmi vysoký, jeden z nejvyšších v evropské sedmadvacítce. Zda je to dobře nebo ne je asi na jinou diskuzi, ale tak to stále je a myslím, že ještě několik let to tak bude a průmysl potřebuje nízko kvalifikovanou pracovní sílu. Té se ale bohužel nedostává. Naše firma to vyřešila tak, že si založila vlastní učňovské středisko, protože ta poptávka, která v našem případě je několik stovek absolventů s nízkou kvalifikací každý rok, prostě nebylo možné zajistit na trhu práce. To si můžeme dovolit my, ale asi těžko je to systémové řešení, které by si mohly dovolit další firmy. Ten problém je ale ještě mnohem hlubší, a to z toho důvodu, že nám chybí zároveň také odborníci s vysokou kvalifikací. Česká ekonomika se musí změnit v ekonomiku zaměřenou na vyšší přidanou hodnotu, na export, na inovace, výzkum a vývoj, musí se změnit i průmysl. Průmysl to ví, snaží se o to, ale, jak říkám, jedním z největších problémů je právě nedostatek absolventů s vysokou kvalifikací. Opět, jak to vypadá praxi. V praxi to vypadá tak, že když se Škodě Auto podaří vydělat miliardu a půl, kterou potom investuje do rozšíření svého technologického centra, které se tím stane třetím největším technologickým centrem v rámci celého koncertu Volkswagen, tak se ukáže, že tím největším problémem není získat ty peníze, kterých je poměrně hodně, ale tím největším problémem je naplnit to technologické centrum odborníky, inženýry, kteří by tam pracovali na projektech nejenom pro Škodu Auto, ale pro celý koncern v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. A já jsem měl nedávno příležitost sedět s obchodními rady všech členských států Evropské unie, s obchodními rady velvyslanectví členských států Evropské unie, kteří za námi přijeli do Škody Auto a ti mi potvrdili to, co my vidíme už několik let, že je to i obrovský problém pro získávání zahraničních investic do České republiky, protože oni stále říkají, že navzdory krizi by jejich firmy, italské firmy, francouzské firmy, německé, rády v České republice investovali a že jeden z největších problémů, které oni vidí, je právě nedostatek kvalitní pracovní síly, kterou by mohli do svých center sdílených služeb, technologických center, vývojových center, center najímat. Takže skutečně se zdá, že je to velký problém. Druhá věc, to procesní hledisko, které se týká reformního úsilí v České republice. My máme dlouhodobě problém, že v České republice chybí nebo České republice chybí vize a chybí strategie. Já si myslím, že tak malá země, v uvozovkách malá země, jako je Česká republika, potřebuje vizi, potřebuje strategii, potřebuje vědět, na to se má zaměřit, co jsou ty růstové faktory, na které je potřeba se soustředit.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Říká marketingový ředitel Škodovky Špicar. Personální ředitelka společnosti ČEZ Hana Krbcová dokonce vyzývá reformátory, ať změny ve školství co nejvíc urychlí.

Hana KRBCOVÁ, personální ředitelka ČEZ
--------------------
Naše společnost potřebuje zaměstnance zaměstnané a ne nezaměstnané a energetika, to je obor, který může přinést nebo přispět k tomu řešení, ale opravdu cítím hrůzu, když se zpomalují reformy školství a když by ty věci neměly běžet tak rychle, jak je potřeba. Odkud bychom potom ty zaměstnance vzali? Ty naše čísla jsou zjevné, my je píšeme stále dokola, 12 000 zaměstnanců do roku 2020, to je obrovské množství. Ty reformy musí být zásadní, masivní, musí vystoupit z těch škol do společnosti, protože nestačí pouze ty reformy uvnitř škol, ale ta společnost se musí zreformovat, naše děti musí do těch škol nastupovat. Pokud ty děti do těch škol nenastoupí, tak my nebudeme mít odkud vlastně ty zaměstnance zaměstnávat, takže ty reformy školské já vidím jako klíčové, to jsou ty věci, které my chceme podpořit.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Uvádí Hana Krbcová ze společnosti ČEZ. Poptávku své firmy po kvalitních lidech potvrdil také generální ředitel české pobočky IBM Vladek Šlezingr.

Vladek ŠLEZINGR, generální ředitel české pobočky IBM
--------------------
My jako zaměstnavatel zaměstnáváme, přes 90% našich zaměstnanců jsou absolventy vysokých škol, to znamená pro nás je naprosto klíčové, aby vysoké školy produkovaly odborníky, kteří jsou schopni se orientovat v tom, kam se ten svět dneska ubírá. To je jedna rovina. Druhá rovina, která je neméně důležitá, my potřebujeme mít taky odborníky, se kterými ten dialog můžeme vést na straně našich zákazníků, na straně průmyslu, na straně vůbec té společnosti. I tam dneska velice pokulháváme, to znamená my jsme, a proto říkám, že tu nejsme náhodou, my jsme připraveni se velice výrazně podílet na těchto reformách, být velice blízko, spolupráce s vysokými školami, ale zároveň investujeme velké prostředky do vědy a výzkumu a považujeme to opravdu na naprosto klíčové pro další vývoj této společnosti. Jedna z věcí, která mi tady nezazněla příliš nebo kterou jsem tady nezaznamenal je i samotný trh práce a vlastně dopad reforem na to, jakým způsobem dneska trh práce funguje a jakým způsobem by vůbec reforma trhu práce měla být nějakým způsobem součástí té propojenosti, o které se tady hovoří, protože jsou odvětví, které, dá se říct, upadají, jsou odvětví, které nastupují a které nějakým způsobem výrazně půjdou dopředu a i reforma trhu práce dle mého názoru s tímhle tím velice výrazně souvisí.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Víc vysokoškoláků a liberální poměry na trhu práce žádá šéf IBM Šlezingr. Majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík, který vyrábí nemocniční lůžka, zase žádá vyšší státní podporu pro firemní výzkum.

Zbyněk FROLÍK, majitel společnosti Linet
--------------------
My v té vědě máme trošku problém, že si myslíme, že ne úplně zcela nás veřejnost dobře chápe. Je to o tom, že musíme umět i vysvětlit, jaký je význam základního aplikovanýho výzkumu a vývoje v tom smyslu, že základní výzkum je především příspěvek českých vědců a daňových poplatníků, který to platí, ke světovému poznání jako odraz civilizační úrovně České republiky a aplikovaný výzkum slouží především ke kapitalizaci investic v reálných produktech, k tvorbě nových pracovních míst a tím pádem přispívání do rozpočtu a de facto i zajištění financování budoucích důchodů tak, jak již tady bylo řečeno. Oblast inovací, které na rozdíl od klasické vědy většinou vedou k nějakému pozitivnímu skoku a k podstatě větší přidané hodnotě. Naše zkušenost je, že vyrábíme-li nebo poskytneme-li třeba i zahraničních investicím prostor pro zaměstnání, tak se zbavíme problému platit nezaměstnané. Ovšem otázka je, kolik zahraničních investic přináší reálně daňové výnosy, pokud je to jenom montovna třeba. Druhá úroveň je, že vyrábíme nějakou komoditu, ale komodita nebo to, co je srovnatelný s čímkoliv ve světě, přináší zhruba čtyř až osmiprocentní ziskovou, průměrnou ziskovou marži, což není žádný zázrak. V okamžiku, kdy přinesete inovovanej produkt s nějakou myšlenkou, ať už je to v oblasti designu nebo vlastnosti a podobně, automaticky ta marže letí ke 20% a z toho si už můžeme přesně spočítat ten obrovskej rozdíl, ten příspěvek, co to zpětně může přinést potom do státního rozpočtu, pokud budeme na inovace orientovaný.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Doporučuje podnikatel Frolík. Za akademický sektor ještě odpověděl profesor Karlovy univerzity Michal Mejstřík, který nabídl konkrétní možnost, jak se už dnes mohou firmy podílet na výchově svých budoucích kvalitních zaměstnanců.

Michal MEJSTŘÍK, profesor Karlovy univerzity
--------------------
Těsně spolupracujeme různou formou s praxí. Jednou tou formou je například stále ještě ojedinělý způsob takzvaných CZERs, kdy vlastně 7 českých firem dlouhodobě podporuje nejrůznějším způsobem sponzoruje výuku a bádání našich studentů, takže ty czerholders, to je docela ojedinělá praxe a já si myslím, že je zodpovědností průmyslu, že prostě nemůžeme očekávat pravidelně zdroje pouze ze strany státu. My musíme očekávat zdroje v oblasti vysokého školství i v oblasti možná i středního školství, aby přicházeli i z oblasti průmyslu. Průmysl prostě nemůže tunelovat školy jenom tím, že by čekal s nataženou rukou, že dostane ty absolventy hotové. On se na tom musí aktivně podílet nejenom svým úsilím, ale dokonce i svými prostředky, například tou formou těch zmíněných CZERs a já to velice oceňuju, nebudu tady zmiňovat ta konkrétní jména, ale považuju to za velmi perspektivní cestu. Na druhé straně i ty sami studenti musí být vtahováni do řešení smysluplných úkolů.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Kdo chce vydělávat, musí pracovat, vychází z porady expertů celkem očekávaný výsledek. Předtím ale musí najít vhodný průmyslový obor, získat v něm co nejlepší znalosti a pak už zamířit do výroby moderních technologií. Pokud se tak rozhodne většina lidí, prosperita nemůže minout ani celou Českou republiku. Plán nových pracovních míst a nové prosperity představený pracovní skupinou POPR dnes reprodukoval magazín Zaostřeno na finance, který připravili Český rozhlas 6 s Aktuálně.cz. Techniku měla na starosti Markéta Bydžovská, pořadem provázel Petr Holub.

MŠMT ČR

Navigace

Moje menu

Naposledy čtené články

Vyhledávání

Přepínání jazyků

ČRo 6: Potřeba propojení průmyslu a vysokých škol

Navigace v sekci

Důležité odkazy

Kontakt pro veřejnost

Podatelna pro veřejnost: