Podívejte se na videozáznam
pořadu
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Česká školní inspekce dnes zveřejnila šokující zprávu. Více než 30 zvláštních škol vyučovalo naprosto
zdravé děti podle směrnic určených pro lehce mentálně handicapované žáky. Důvodem byla pravděpodobně snaha získat víc
peněz. Na dítě, které je vzděláváno podle speciálních programů, totiž může škola dostat od státu až o 50 procent
vyšší příspěvek. Začaly páteční Události, komentáře. Skandál se týká více než stovky zdravých žáků. Nejvíc škol,
které takto postupovaly, jsou ve Středočeském a Pardubickém kraji. Hrozí jim pokuty a mluví se i o jejich možném
zániku.
Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Inspekce prověřila 171 z více než 600 bývalých zvláštních škol. Chodit do nich mají jen děti, které jsou lehce
mentálně retardované. Inspektoři ale našli sto deset žáků, kteří žádný handicap nemají, čtvrtina z nich jsou
Romové.
Olga HOFMANNOVÁ, ústřední školní inspektorka
--------------------
Někdy o to stojí sami rodiče a trvají na tom, protože ta škola je jim nejznámější, je nejblíže jejich sídla.
Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Jindy ale chybují samotné školy.
Veronika VAŇKOVÁ, IQ Roma servis, Brno
--------------------
To byly děti, které jsou úplně bez diagnózy, setkala jsem se s případem, kdy doporučení
pedagogicko-psychologické poradny bylo, aby dítě nastoupilo na běžnou základní školu, a přesto nastoupilo na základní
školu praktickou.
Arnošt VÍTEK, ředitel Základní školy praktické
--------------------
Vím, že jsou případy, kdy ředitel se ustrne a opravdu tý žádosti těch rodičů nakonec podlehne a to dítě vezme, aniž
má ještě v ruce doporučení poradny.
Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Diagnostika dětí v poradnách je navíc podle inspekce nekvalitní. Třeba v Ústeckém kraji má v bývalých zvláštních
školách diagnózu lehké mentální postižení přes padesát procent romských dětí.
Olga HOFMANNOVÁ, ústřední školní inspektorka
--------------------
Je to velmi významná odchylka od běžné statistiky.
Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
To by se ale mělo změnit. Ministerstvo už chystá novely vyhlášek.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, MŠMT
--------------------
Mimo jiné počítá s návrhem takovým, aby tu diagnózu lehkého mentálního postižení musel diagnostikovat také
lékař.
Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Bývalým zvláštním školám, na kterých inspektoři objevili žáky, kteří tam nepatří, hrozí minimálně pokuty i to, že
budou muset vracet peníze, které na tyto děti inkasovaly navíc. Dotace na postižené děti jsou vyšší, školy tak
neoprávněně získali dva a čtvrt milionu. Inspekce proto zvažuje, že pokud chyby neodstraní, navrhne je vymazat z
rejstříku, což by znamenalo jejich zrušení. Ivan Lukáš, Česká televize.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Hosty jsou Klára Laurenčíková z ministerstva školství, dobrý večer.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Dobrý večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A psycholog Václav Mertin, vítám i vás.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
Dobrý večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Paní Laurenčíková, kde vidíte hlavní příčinu toho, že se mezi mentálně postižené děti dostaly i děti úplně
zdravé.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak ty příčiny spatřuji v podobných oblastech, jaké tady i popsala Česká školní inspekce. Domnívám se, že jde o
částečně tedy chybnou diagnostiku toho, jaké skutečně znevýhodnění tito žáci mají a vidím tedy hlavní problém v tom,
že dochází k záměně sociálního znevýhodnění za lehké mentální postižení, což je tedy postižení na určité tedy
zdravotní nebo na bázi zdravotního postižení.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Možná to nejpodstatnější, je už tedy zřejmé, že se tím školy chtěly nějak obohatit, nebo šlo jenom o nějaké chyby, je
tam, byl tam nějaký záměr získat ten vyšší, výhodnější příspěvek?
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
V tuto chvíli není zřejmé, jaké všechny důvody a souvislosti stály za tím, že tedy k této chybě došlo. A my
samozřejmě budeme sledovat přijatá opatření, která inspekce uložila těmto školám, tedy naplnit, budeme se zajímat o
to, zdali dojde k té nápravě, nebo ne.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ale víte, jde opravdu o hodně škol, až 34 škol, to vypadá téměř jako systém nebo, přesněji řečeno, jako selhání
systému, toho, co by mělo fungovat.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak toto šetření České školní inspekce v podstatě potvrzuje, že naše snahy, které již trvají zhruba rok a půl, dva
roky, o to zvyšovat určitou otevřenost a spravedlivost českého vzdělávacího systému jsou opodstatněné, že je nezbytně
nutné pokračovat v opatřeních, se kterými jsme začali a která, jak věříme, přispějou k tomu, aby k systémovým chybám
tohoto charakteru do budoucna nedocházelo.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane doktore, setkal vy jste se ve své praxi někdy s něčím podobným?
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
No, jednoznačně, vždyť to je praxe českého školství za posledních 30 nebo 40 let, že v podstatě se kroutí vyhlášky a
zákony, které původně mluvily vždycky a ty školy takhle byly zřizované, pro děti mentálně postižené a u nás se to
kroutilo, že to je i pro děti, které selhávají v základní škole. A to jsou dvě kategorie, které se jenom někdy
překrývají. A potom myslím si, že by mělo zaznít, že u nás všechny školy se snaží získat žáky, nevím, proč by ty, ty
speciální školy nebo školy praktické se také nesnažily získat žáky. Je to tak nastavený systém.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Otázkou je, jestli se získávají, jestli se snaží získávat to úplně košér metodami, takříkajíc.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
No, tak jestli tomu já dobře rozumím, tak kousek, pokud tam nemají ty zprávy, tak to se musí napravit a pokud na ty
děti mentálně nepostižené získávaly peníze, které jsou určené pro děti mentálně postižené, tak to úplně košér není,
pokud já mohu soudit. Ale jinak to je legitimní, že se přece neintegrují jen děti postižené do hlavního proudu, ale
je i ta druhá možnost, že ty děti nepostižené, aspoň byla, že jo, že mohly chodit do speciálních škol.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ale nemůže to na ty děti mít nějaký, já nevím jaký, ptám se, jaký vliv to na ně může mít, když tedy chodí dohromady
děti handicapované a, řekněme, úplně zdravé.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
Víte, my pořád používáme tu zdravotnickou kategorizaci a mluvíme i o těch dětech s lehkou mentální retardací, jako
kdyby to bylo zdravotní postižení. Já vím, že formálně to tak je, ale jako zkuste říct, toto dítě je lehce mentálně
postižené a toto je na té hranici, kdy už není. Je to velice složité. A k tomu, co jste se zeptal, samozřejmě, pokud
se ocitnete někde, kam jako úplně nepatříte, tak vždycky to platí i pro ty děti mentálně postižené, které my tak jako
někdy až tak jako bezhlavě integrujeme. Oni tam nejsou taky úplně nejspokojenější, víte, že to není úplně jednoduché.
A tady, pokud to dítě, které není mentálně retardované, je s těmi dětmi mentálně retardovanými, tak tam je například
jeden velikánský problém, že ono nemá stejné cíle, jako kdyby bylo v té běžné škole.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ve skupině dětí, které byly chybně zařazeny do těch zvláštních, jak se jim dříve říkalo, škol, je čtvrtina dětí
romského původu. České školství je přitom už delší dobu kritizováno, že je v praktických školách příliš právě
romských dětí. Proč se tenhle problém nedaří vyřešit dlouhodobě.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak ten problém je bohužel založený na celé řadě příčin, které potřebujeme postihnout v celém komplexu a není možné v
podstatě tento problém řešit jednou změnou například legislativy. Musíme se zabývat tím, jak zkvalitnit předškolní
přípravu dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, což v českém kontextu jsou nejčastěji zatím tedy bohužel děti
romské. Dále je nezbytně nutné podpořit ty školy hlavního vzdělávacího proudu metodicky, ale i finančně, aby dokázaly
naplňovat vzdělávací potřeby dětí znevýhodněných a aby jim dokázaly zajistit adekvátní podporu. Jestli dovolíte, já
bych jenom nerada ten problém, který identifikovala Česká školní inspekce, také nerada bych ho zlehčovala. Myslím si,
že děti bez mentálního handicapu skutečně nepatří a nemají být vzděláváni pro děti s mentálním handicapem a toto
chceme také legislativou v podstatě zakázat a řešit to i tímto směrem.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Když zůstaneme u toho, že tam je velká řada romských dětí, je to podle vás něco jako rasová diskriminace, nebo byste
tento termín v tomto případě vůbec nepoužil.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
Ne, já bych to nepoužil, i když samozřejmě nemohu to úplně vyloučit v jednotlivých případech. Já si myslím, že i ta
slova, která zazněla z úst paní ústřední školní inspektorky, že ty poradny nepracují kvalitně, podle mě pracují
naprosto lege artis přesto, že jsou rozdíly mezi kraji, rozumím tomu. Ale jaksi Česká republika je velice malá a tady
myslím si, že ta úloha třeba ministerstva, aby jako stanovila určitá pravidla. Já si vybavuju, to byly letité
diskuse, kde oni říkali, to si musíte stanovit vy sami, to není možný, aby odborníci tohle stanovovali.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Školám hrozí pokuty, někde i úplný zánik. Tušíte, jak by to v praxi vypadalo, budova školy se asi nezakonzervuje, ani
nezbourá, jak by v praxi znamenalo, že taková škola bude zrušena, co by to znamenalo?
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
A tak znamenalo by to to, že by ti žáci museli býti vzděláváni v jiných školách v tom daném regionu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Co by bylo s tou původní školou, by mě zajímalo.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
To je také samozřejmě na rozhodnutí zřizovatelů, zřizovateli jsou kraje a obce, proto i samosprávu je nutné vtáhnout
do připravovaných změn a samospráva se musí chopit své aktivní role právě i v procesu transformace základních škol
praktických a v otevírání vzdělávacího systému.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A budou nějak potrestáni pracovníci škol, ředitelé, učitelé, uvažujete o tom, každou školu přece jenom tvoří lidé,
nebo budou moci v klidu přejít do jiných škol, jako by se, s prominutím, nechumelilo.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak, musím říci, že tady až tak daleko jsme v tuto chvíli zatím ještě nenahlídli. My se budeme snažit o to, aby
školy, které tedy, u kterých došlo k určitému pochybení, tak aby sjednaly co nejrychleji nápravu a ty konkrétní
jednotlivé postupy a ty úplné závěry, s těmi se teprve seznámíme.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale už byste měli mít jasno třeba, co s těmi dětmi především, které byly vlastně neprávem zařazeny do jiné
školy, než v jaké by měly být. Jak jim třeba bude kompenzována doba, kterou strávili mimo běžné vyučování. Už máte
třeba nějakou úvahu tímto směrem?
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak, je nezbytně nutné v podstatě tedy dobře určit vzdělávací potřeby těchto dětí, nastavit jim pomocí individuálních
vzdělávacích plánů přechod do běžného vzdělávacího programu a zajistit jim adekvátní podporu pro to, aby mohly býti
vzdělávány stejně kvalitně jako jakékoliv děti jiné bez reálného mentálního handicapu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A neuvažujete, že by třeba část z pokut, kterými mohou být ty školy potrestány, že by byla použita na jakousi
kompenzaci, že by směřovala přímo nějakým způsobem k těm dětem, nebo k zajištění jejich lepšího vzdělávání?
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Tak my na podporu vzdělávání dětí sociálně znevýhodněných vyčleňujeme skutečně nemalé finanční prostředky, ať už jde
o naše dotační programy, nebo i připravovaný projekt financování asistentů pedagogů, školních psychologů, speciálních
pedagogů z prostředků Evropské unie a chceme také i novelou školského zákona více posílit ty běžné školy proto, aby
dokázaly zajistit všechny podpůrné nástroje dětem, které je potřebují a které tedy si zaslouží místo v hlavním
vzdělávacím proudu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane doktore, poslední otázka na vás. Mohou se děti bez problémů zapojit do běžné výuky, teď když se přišlo na to, že
se mají vzdělávat v jiné škole než v té, ve které se vzdělávaly doposud.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
Jsem přesvědčený, že to bude velikánský problém a tak, jak znám české školství, sice nevím ty konkrétní případy, ale
tak si myslím, že přesto, že ty děti třeba nebyly nebo nejsou podle vyjádření České školní inspekce mentálně
retardované, že budou mít obrovské problémy a že se v podstatě stejně pořádně nezapojí.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Děkuju vám, že jste přišli. Díky vám oběma, na shledanou.
Václav MERTIN, psycholog, Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK
--------------------
Na shledanou.
Klára LAURENČÍKOVÁ, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání, ministerstvo školství, mládežea
tělovýchovy
--------------------
Na shledanou.
