Stovky vědců koncentrovaných do Akademie věd protestují proti zamýšlenému krácení státních dotací.
Akademie věd rozpoutala kampaň proti vlastní "likvidaci". Akademikům a jejich vedení by však slušela především vlastní sebereflexe, protože za současný stav si mohou především sami.
Akademie věd patří mezi několik molochů, které po roce 1989 na svou skutečnou reformu stále čekají. A když takovou reformu nebyl schopen více než 15 let iniciovat nikdo zevnitř akademie, přišel oprávněný tlak zvenku.
Slova jsou pouhým alibismem
Z úst současného i minulého vedení zaznívají slova, která nelze nazvat jinak než alibismem. Akademie věd rozděluje 60% ze svého rozpočtu formou institucionálního financování, tzn. předem a bez jasné vazby na výsledky.
Obvyklý průměr ve světě přitom činí okolo 20%, zbytek je pak vázaný účelově na grantová schémata. Procento dotací do základního výzkumu, které může bez výsledků končit v "černé díře", je tak v ČR neudržitelně vysoké.
Namísto žádoucí vnitřní konkurence, strategické prioritizace základního výzkumu, podpory špičkových týmů a pracovišť, prokazatelného hodnocení kvality, vedení Akademie věd podporovalo a udržovalo status quo. Výsledkem je rovnostářské rozdělování peněz, udržování průměrných pracovišť a poměrně nízká produktivita akademie.
Nízká produktivita Akademie věd má za následek oprávněné kritiky a znepokojení nejen u Rady vlády pro výzkum a vývoj, ale též u vysokých škol a podnikové sféry.
Ekonomika potřebuje posílit aplikovaný výzkum
Tyto subjekty totiž musí mít dobře připravené grantové projekty a o peníze na svůj výzkum bojovat. Vývoj české ekonomiky navíc akutně vyžaduje posílení aplikovaného výzkumu, oproti základnímu výzkum bez jasně nastavených priorit, hodnocení kvality a časového horizontu dosahování výsledků.
Potřeby základního výzkumu se musí posunout od toho, co vyhovuje akademikům, k tomu, co vyhovuje beneficientům výsledků výzkumu.
Český základní výzkum realizovaný v ústavech Akademie potřebuje zásadní reformu. Vyžaduje jasnou střednědobou segmentovou prioritizaci a specializaci. Není možné dále pokračovat v trendu plošného univerzálního základního výzkumu, který drží při životě spoustu (pod)průměrných ústavů a pracovišť.
Kam patří humanitní výzkum?
Neexistuje například žádný racionální důvod, proč by se měl veškerý humanitní a sociálně-vědní výzkum odehrávat jinde než na vysokých školách nebo v privátní sféře. Akademie věd je moloch, který každoročně spolkne skoro 6 mld. korun a přitom není schopna před veřejností obhájit, co za tak velkorysou podporu dostáváme.
Podpora vědy je jen politikum
Veřejná podpora vědy není nic jiného než politikum. Každý kdo žádá o peníze z veřejných rozpočtů, musí být připraven své požadavky pravidelně legitimizovat. Vědci koncentrovaní do molocha s názvem Akademie věd si zvykli na pravý opak.
Návrhy na reformu rozpočtu Akademie věd z dílny Rady vlády pro výzkum a vývoj tak představují dobrý start pro tolik potřebnou reformu základního výzkumu v ČR.
