Maturita je noční můrou většiny středoškoláků. Mnohým z těch, kteří už mají tuto "zkoušku dospělosti" dávno za sebou,
se dodnes zdají děsivé sny, jak si u maturitní komise vytáhli otázku, již nechtěli dostat za nic na světě. A pot se z
nich řine do peřin stejně jako kdysi na pověstném potítku. Dnešní středoškoláci jsou na tom ještě hůř. Ze spánku je
totiž budí strašák jménem státní maturita. Stejný bubák nedá spát ani poslancům, kteří se chovají jako starý, senilní
král z Pyšné princezny - odvolávají, co odvolali, a slibují, co slibovali...
Osud projektu státní maturity, který má odstartovat na jaře příštího roku, je nejistý. Hovoří se o dvouletém nebo
ročním odkladu. Z původně tří plánovaných generálních zkoušek se uskutečnila jedna. Čeho se všichni tak bojí?
ZMĚNA K LEPŠÍMU
Současná maturita nemůže být objektivní, protože neexistují jednotné mantinely a pravidla pro konání maturitní
zkoušky, která by platila pro všechny typy a obory škol. Každá z přibližně 1300 středních škol si dělá svou maturitu
sama. Zkoušky a kritéria jejího hodnocení mají definovány různě, a výsledky maturantů mezi školami jsou tudíž
neporovnatelné. To je také důvod, proč vysoké školy přestaly zhruba před patnácti lety přihlížet k výsledkům
maturitních zkoušek. Není to ale škoda? Nebylo by žádoucí, aby se žák dostal na vysokou školu i díky maturitnímu
vysvědčení?
Současné maturitní vysvědčení nelze v tomto smyslu využít, jeho obsah nemá pro další život valný význam. Hlavní je,
že ho člověk má, nikoli co v něm je. Tohle je všeobecně známá pravda. Upřímně, co tedy žáka motivuje, aby u maturity
uspěl co nejlépe?
Pokud tedy nové maturitní vysvědčení bude mít pro budoucí život člověka smysl, bude motivován k tomu, aby udělal
maturitu co nejlépe. Všichni pak budou vědět, že jeho jednička je skutečně lepší než dvojka jiného maturanta z jiné
školy. Zavedení nové maturity je určitě změna k lepšímu.
CO SE VLASTNĚ ZMĚNÍ?
Objektivity, srovnatelnosti a užitečnosti maturitní zkoušky lze dosáhnout jedinou cestou, a sice tím, že část maturity bude jednotná, tedy stejná. To znamená, že bude mít jednotné zadání ( s možností volby úrovně obtížnosti u většiny zkoušek) a bude jednotně hodnocena. Co to konkrétně znamená? Jaké změny budoucí maturanty čekají? K maturitě pořádané školou, jak ji známe v současnosti, nově přibude ještě další, celostátně zadávaná část zkoušky. Důvodem pro tuto změnu je umožnit, aby bylo možné srovnávat výsledky vzdělávání napříč různými středními školami. Reformovaná maturita počítá se dvěma celostátními zkouškami: z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Student si bude moci vybrat. Pouze na něm také bude, zda se rozhodne absolvovat společnou zkoušku na základní, nebo náročnější úrovni. Navíc bude de facto jen didaktický test (obrázek o něm si lze udělat na www.novamaturita.cz).
Součástí společné části zkoušky z českého jazyka a literatury a také z cizího jazyka je i písemná práce a ústní
zkouška. Obojí se ale dělá už teď, jen s tím rozdílem, že témata nejsou zadávána celostátně a hodnocení není
nastaveno centrálně. Matematika se bude dělat jen didaktickým testem. Žák nebude zkoušen u tabule. Studenti se
rozhodně nemusí bát, že se bude zkoušet něco, co se dosud nezkoušelo. Látka se nemění, mění se jen způsob zkoušení. V
českém jazyce i v cizích jazycích jde hlavně o ověření komunikační schopnosti studenta. Poněkud náročnější je seznam
povinné literatury. Každá škola připravuje svůj, který musí obsahovat pro základní úroveň 40 knih, pro vyšší 105. Pro
základní úroveň si musí žák vybrat aspoň 20 knih, pro vyšší 30. Co se stane, když se najde někdo, kdo ho neodevzdá? V
tom případě se bude losovat z pracovních listů s ukázkami.
Proměnou projde i maturitní vysvědčení - nově má mít dvě části. V jedné budou výsledky ze společné části maturitní
zkoušky, v druhé z profilové části. Z vysvědčení bude možné vyčíst také úroveň, kterou si student pro společnou část
zvolil. Ke státní ( společné) části maturity by měl každý maturant dostat vedle vysvědčení ještě protokol s
podrobnostmi. Z toho bude zřejmé, kolikátý se umístil například v rámci školy, oboru, eventuálně i kraje či dokonce v
rámci celé republiky. Kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturity stanoví ministerstvo
školství. Didaktické testy, což jsou jakési formuláře, se budou vyhodnocovat centrálně, písemná práce školenými
hodnotiteli ve škole. Ti se budou vyjadřovat také k ústní zkoušce, o níž však nakonec rozhodne zkušební maturitní
komise hlasováním.
JAK TO CHODÍ VE SVĚTĚ
Zakončování středoškolského studia, jež my známe jako studium maturitní, se v některých zemích děje na základě průběžně získávaných známek, v jiných na základě závěrečné zkoušky. Ta je zadávána někde interně školou, jinde externě státem nebo nezávislými subjekty. Časté jsou i kombinace obojího. Například v Anglii získávají žáci certifikáty z jednotlivých vyučovacích předmětů na základě externího hodnocení. Certifikáty vydávají nezávislé subjekty, ale proces reguluje státní správa. Ve většině německých zemí zadávají témata písemné zkoušky školské dozorčí orgány. Externí zadání se praktikuje třeba ve Francii, v Itálii, Dánsku, Chorvatsku. Společnou neboli státní maturitu zavedli před několika lety také na Slovensku. Trend státních maturit jde napříč Evropou a se vstupem do Evropské unie se mu nevyhne ani Česká republika. Většina zemí se k tomuto kroku uchýlila již v minulosti. Díky tomu můžeme čerpat i z jejich zkušeností - a to jak z těch dobrých, tak špatných.
