Proces vzdělávání patří k prvkům ovlivňujícím konkurenceschopnost zaměstnanců i zaměstnavatelů. O tématu jsme
hovořili s Mgr. Jakubem Stárkem, ředitelem odboru dalšího vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR.
Jakou cestou se ubírá daIší vzděIávání v ČR a jak ho MŠMT podporuje?
Vzdělávání se stává nezbytnou komoditou a dostává se na průměrnou úroveň ve srovnání s ostatními členskými státy
Evropské unie. Čím více se vzdělávání stává přirozenou součástí života v ČR i Evropě, tím více se i stát musí starat
o dlouhodobou udržitelnost kvalitních vzdělávacích systémů. V takové chvíli ministerstvo využívá příležitosti
financování z ESF a nepřímé podpory dalšího vzdělávání (např. zákonem č. 179/2006 Sb.). Současná ministryně Miroslava
Kopicová v letech 2006/2007 vyjednala finanční prostředky na podporu dalšího vzdělávání při přípravě Operačního
programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Je členěna do tří částí: podporu poptávky po dalším vzdělávání, podporu
nabídky dalšího vzdělávání a systémová opatření. Přes rozdílnost přístupů při financování a různorodost cílových
skupin je vždy zásadní přístup: otevřít všechny možnosti, ale nedat nic zadarmo. Ministerstvo je aktivním hráčem, ale
vzdělávání v dospělosti musí existovat i bez pomoci úředníků. Všechny aktivity musí nastavit trend, ale nesmí na
podpoře ministerstva zůstat závislé.
Jak systém daIšího vzděIávání v současné době reaguje na rychIe se měnící potřeby zaměstnavateIů a
zaměstnanců?
Systém splňující tyto předpoklady musí být založen na spolupráci všech partnerů, zejména zaměstnavatelů a
vzdělávacích institucí. Vzdělávání v dospělosti je nejrychlejší cestou, jak získat kvalifikaci, abych byl co nejdříve
uplatnitelný na trhu práce. Zde hraje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR společně s Ministerstvem práce
a sociálních věcí ČR roli garanta, že systém vzdělávání bude reflektovat požadavky zaměstnavatelů a že finanční
prostředky státu budou směřovat k naplňování těchto požadavků. Hlavní roli zde hraje Národní soustava kvalifikací
(NSK) podporovaná projektem z ESF - Národní soustava kvalifikací 2.
Co přesně zahrnuje NSK 2?
Projekt NSK 2 je cestou, jak rozpohybovat Národní soustavu kvalifikací a zaměstnavatele k aktivnímu přístupu k
otázkám kvalifikací a vzdělávání. Předmětem prací v rámci Národní soustavy kvalifikací je tvorba popisů kvalifikací a
jejich provázání s trhem práce (provázání s Národní soustavou povolání).
Co se míní pod pojmem kvaIifikace, kde ji může zaměstnanec získat?
Kvalifikace je soubor znalostí a dovedností, které jsou uplatnitelné na trhu práce. V zákoně č. 179/2006 Sb.
rozeznáváme kvalifikace dílčí a úplné. Dílčí kvalifikace zahrnují menší celky znalostí a dovedností. Jsou
nejrychlejší cestou, jak získat možnost uplatnění na trhu práce. Příkladem je třeba obsluha hostů, skladník,
prodavač, pokladní. Úplná kvalifikace je poté stupněm vzdělání a dá se dosáhnout studiem na střední škole či
doložením souboru dílčích kvalifikací a závěrečnou zkouškou, například výuční. V podstatě lze jako puzzle složit
dílčí kvalifikace dosažené zkouškami podle standardů NSK a nahradit jimi roky studia na střední škole. Zájemci mohou
získat kvalifikaci ve vzdělávacím procesu na škole - formálním vzděláváním, v rekvalifikačním či jiném kurzu -
neformální vzdělávání, nebo např. v rámci svých koníčků či od svých rodičů (informální učení).
Mohou ji pak ověřit u autorizované osoby, zkušebního komisaře, kterému prakticky osvědčí, že mají znalosti a
dovednosti pro výkon dané části povolání či pracovních činností. Fakticky zkouška vypadá jako zkouška v autoškole.
Osvědčení (certifikát) o dílčí kvalifikaci popisuje, jakými znalostmi a dovednostmi disponuji a prokáže
zaměstnavateli velmi konkrétně, jaké činnosti pro něj mohu vykonávat.
Jakou formou mohou zaměstnavateIé ovIivnit tvorbu kvaIifikace?
Zaměstnavatelé jsou alfou a omegou celého systému. Zaměstnavatelé sdružení v Sektorových radách ČR definují nejdříve
jednotlivá povolání a ve vazbě na ně poté dílčí kvalifikace. Iniciativa tvorby jednotlivých standardů vychází právě
ze zájmu zaměstnavatelů a priorit, které mají v jednotlivých odvětvích. Standardy jsou tvořeny ve spolupráci s
Národním ústavem odborného vzdělávání, který dohlíží na jejich jednotnost a provázanost s formálním vzděláváním. Po
dokončení a schválení standardů v Sektorové radě ČR jsou předány příslušnému ministerstvu a nakonec ministerstvu
školství, které je v poslední instanci schvaluje a zařadí do NSK. Od té chvíle jsou platné.
Jaký přínos budou mít Sektorové rady pro maIoobchod?
Podpoří transparentnost kvalifikací a po propojení s rekvalifikacemi (stalo se tak v srpnu roku 2009 vyhláškou č.
176/2009 Sb.) bude stát podporovat nezaměstnané v získávání znalostí a dovedností vymezených ve standardech.
Požadavky reprezentativních zástupců v Sektorových radách ČR v oblasti maloobchodu budou tedy reflektovány při
vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Současně tímto způsobem ovlivní i vzdělávání na středních
školách.
MODERNÍ OBCHOD: Vzdělávání pro praxi
Únorové číslo odborného časopisu Moderní obchod přineslo rozhovor s ředitelem odboru dalšího vzdělávání MŠMT Jakubem
Stárkem.
