Zahájení misí Horizontu Evropa
Apostolia Karamali, vedoucí oddělení Evropské komise pro výzkumné a inovační stakeholdery a výzkumné kariéry, představila takzvané mise EU, nové nástroje, jejichž cílem je do roku 2030 dosáhnout specifických řešení při adresování významných socioekonomických výzev. Evropská komise a EU si od misí slibují nové způsoby spolupráce ve výzkumu a inovacích, zahrnující rovněž občanskou společnost. Mise představují nový nástroj 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027) a zaměřují se na témata rakoviny, klimatické změny, klimaticky neutrálních a chytrých měst, oceánů a půdy. Evropská komise zahájila mise, co do jejich implementace, 29. září 2021. Apostolia Karamali v této souvislosti zmínila: "Výzkumné infrastruktury mohou hrát významnou roli při implementaci misí EU poskytováním nástrojů pro jejich naplňování. Jednotlivé výzkumné infrastruktury a jejich zastřešující organizace by se tak měly propojit s věcně příslušnými komunitami vznikajícími kolem misí EU“.
Pakt pro výzkum a inovace v Evropě
Ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace v rámci Evropské komise Anna Panagopoulou uvedla
delegáty Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury
(ESFRI) do problematiky posledního vývoje na poli politického směřování Evropského výzkumného prostoru.
Informovala, že Rada pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu přijala
doporučení Rady o Paktu pro
výzkum a inovace v Evropě a závěry Rady k řízení
Evropského výzkumného prostoru. Pakt definuje společné hodnoty a principy výzkumu a inovací
v Evropě, jimiž jsou svoboda vědeckého poznání či volný pohyb výzkumných pracovníků a znalostí. Pakt zahrnuje
celkem 16 prioritních oblastí adresujících problematiku otevřené vědy, posilování vědecké excelence v EU
a vedoucího postavení EU v oblasti vědy či zahrnutí všech evropských regionů a občanů do tvorby politiky
výzkumu a inovací v EU. „Většina ERA akcí obsažených v politické agendě ERA je relevantních pro výzkumné
infrastruktury, zvláštně ERA Akce číslo 8 k posílení dlouhodobé udržitelnosti, otevřeného přístupu a odolnosti
výzkumných infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru,“ uvedla Anna Panagopoulou.
Závěry Rady poté přináší první politickou agendu pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru v období nadcházejících 3 let, obsahující 20 ERA akcí, kterých se budou členské státy EU účastnit na dobrovolné bázi. Mezi ERA akce spadá například budování mezinárodního trhu znalostí, zvyšování zapojení občanské veřejnosti do tvorby Evropského výzkumného prostoru, zlepšení přístupu k výzkumné a inovační excelenci a reformy systému výzkumu a inovací v EU. Anna Panagopoulou dodala: „Pakt a závěry Rady stanovují novou vizi a priority odsouhlasené na úrovni EU a jejích členských států a přináší novou strukturu řízení Evropského výzkumného prostoru“.
Monitoring implementace Nařízení Rady o ERIC
Dosud vzniklo v EU celkem 23 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), přičemž všechny z nich umožňují dosahování špičkových vědeckých výsledků a mají mimo jiné i přesahy do inovací a vzdělávání. Devatenáct z konsorcií ERIC je distribuovaných a jsou ustavena napříč všemi vědními obory a disciplínami, sdružují stovky výzkumných institucí a vysokých škol a zpřístupňují svým uživatelským komunitám výzkumně-infrastrukturní kapacity, které provozují, na principu politiky otevřeného přístupu. Doporučení vzešlá z rozsáhlého šetření implementace Nařízení Rady o ERIC adresují potřebu (1) posílení výzkumných kapacit v rámci Evropského výzkumného prostoru; (2) překonání fragmentace, zlepšení koordinace a řízení a zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti Evropského výzkumného prostoru; (3) posílení vazeb výzkumných infrastruktur se společností a ekonomikou a jejich přínosu ke konkurenceschopnosti; a (4) posílení celosvětového přístupu k výzkumným infrastrukturám. Stěžejními hráči jsou v tomto ohledu ESFRI, jako fórum pro tvorbu strategií, dále poté ERIC Committee, jako fórum pro adresování témat managementu výzkumných infrastruktur, a Evropské komise v roli katalyzátoru politického směřování Evropského výzkumného prostoru. Debaty členských států EU, jež budou směřovat ke zefektivnění právního rámce ERIC, jsou v tomto ohledu zcela klíčové.
Francie představila priority svého předsednictví v Radě EU v roce 2022
Francie se stane předsednickou zemí Rady EU po dobu trvání 1. pol. roku 2022 v návaznosti na portugalské a slovinské předsednictví. V průběhu zasedání ESFRI tak francouzské Ministerstvo pro vysoké školství, výzkum a inovace představilo tři stěžejní priority francouzského předsednictví v Radě EU, kterými budou implementace konceptu znalostního čtyřúhelníku zahrnujícího vysoké školství, výzkum, inovace a služby poskytované společnosti, dále podpora rozvoje evropských univerzitních aliancí za účelem budování jednotné evropské identity, a také mezinárodní dimenze Evropského výzkumného prostoru. Francie bude 23.–24. března 2022 hostit 79. plenární zasedání ESFRI, na které naváží hned 25. března 2022 oslavy dvacetiletého výročí ESFRI.
Nově zvolení členové výkonného výboru ESFRI a předsedové strategických pracovních skupin ESFRI
V návaznosti na výběrové řízení na obsazení pozic členů výkonného výboru ESFRI a předsedů strategických pracovních skupin ESFRI vyhlášeného 10. září letošního roku byly všechny předložené nominace posouzeny a nový výkonný výbor ESFRI ustaven se stejným počtem členů jako dosluhující výkonný výbor ESFRI, zahrnující kromě předsedy ESFRI a zástupce Evropské komise i 8 dalších členů. V novém složení bude výkonný výbor ESFRI působit v letech 2022–2023, přičemž stejně jako v případě předsedů strategických pracovních skupin ESFRI, se i v jeho rámci podařilo dosáhnout rovnoměrného genderového a regionálního zastoupení. Nová předsedkyně ESFRI Jana Kolar ocenila složení nového výkonného výboru a strategických pracovních skupin ESFRI, jakož i volbu nových dvou místopředsedů ESFRI. Jan Hrušák k tomu dodal: "Personální složení orgánů ESFRI nepochybně přispěje k naplnění mise ESFRI“.
Třetí workshop ESFRI a EOSC ke vzájemné výměně zkušeností
Společný workshop stakeholderů ESFRI se stakeholdery iniciativy European Open Science Cloud (EOSC) za účelem vzájemné výměny zkušeností se uskuteční 25.–26. ledna 2022 buď jako hybridní, nebo v případě příznivých epidemiologických podmínek jako prezenční konferenční setkání ve Francii. Návazně na 2. workshop tohoto druhu “Research Infrastructures shaping EOSC” se zaměří na vazby mezi iniciativou EOSC a výzkumnými infrastrukturami ESFRI a celosvětového formátu. Workshop proběhne zásluhou ESFRI pracovní skupiny na téma EOSC a projektu StR-ESFRI 2. Jan Hrušák ocenil aktivity pracovní skupiny a uvedl: "Tato neformální pracovní skupina významným způsobem přispěla k politickým debatám ESFRI a přinesla řadu cenných vstupů do Cestovní mapy ESFRI a Bílé knihy ESFRI."
Předání předsednictví ESFRI
Výzkumné infrastruktury jsou nejen stěžejním předmětem zájmu ESFRI, ale dlouhodobě i pro Jana Hrušáka. Ambicí Jana Hrušáka jako předsedy ESFRI bylo, aby výzkumné infrastruktury nebyly vnímány výlučně jako pojítko mezi vědou, vzděláváním a průmyslem, které přispívá k řešení velkých společenských výzev, ale také jako vysoce strategická investice. Jan Hrušák tak prosazoval ústřední roli výzkumných infrastruktur v ostatních sektorových politikách a v regionálním rozvoji, co do jejich příspěvku k politice soudržnosti EU. „Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou součástí kritické infrastruktury a stěžejním hráčem, co do dosažení cílů udržitelného rozvoje a celosvětového sociálního blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák. Během svého tříletého mandátu vložil množství energie do implementace společné vize ESFRI promítnuté do Bílé knihy ESFRI. „Tento strategický dokument je hlavním pilířem Evropského výzkumného prostoru. Výzvy, které jsou v něm uvedeny, neslouží pouze pro debaty vedené mezi delegáty ESFRI, ale i politické debaty ke směřování Evropského výzkumného prostoru. Problematiky obsažené v rámci Bílé knihy ESFRI rámují naši budoucnost a představují ambice a pozici výzkumných infrastruktur v rámci špičkové evropské vědy,“ dodal Jan Hrušák, načež poděkoval místopředsedům ESFRI, delegátům a expertům ESFRI, strategickým pracovním skupinám ESFRI, předsedům neformálních pracovních skupin ESFRI, Evropské komisi, projektovému týmu StR-ESFRI 2 a i svému podpůrnému týmu v ČR. Předsednictví, jakož i všechnu odvedenou práci Jana Hrušáka, ocenilo plénum ESFRI a jeho nastupující předsedkyně Jana Kolar, která mimo jiné zmínila: „Cestovní mapa ESFRI 2021 je nejkomplexnější dokument o výzkumných infrastrukturách, přičemž díky fóru stakeholderů se ESFRI ještě více otevře veřejnosti“. Také Anna Panagopoulou poděkovala Janu Hrušákovi za veškerou odvedenou práci v roli předsedy ESFRI a znamenitou spolupráci s Evropskou komisí za uplynulé tři roky a vyjádřila své hluboké přesvědčení, že nastolený trend bude pokračovat i v budoucnu.
