Praha, 28. dubna 2010
Vydavatelství Elsevier Science, nejstarší a největší světový producent časopisů a databází pro vědu a výzkum, ocenilo poprvé v České republice pět nejlepších vědeckých prací od mladých autorů do 35 let a udělilo jim finanční ceny od 1000 do 4000 eur. Slavnostní předání cen za oficiílní podpory MŠMT se uskutečnilo v úterý 27. 4. 2010 v 18:00 h v hotelu Four Seasons v Praze .
Ze 116 podaných projektů z oblasti medicíny, biochemie, genetiky a molekulární biologie, fyziky a astronomie, chemie, vědy o materiálech, strojírenství a výpočetní techniky, sociálních a environmentálních věd vybírala odborná komise pod vedením prof. Petra Rába z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v .i., člena Akademické rady AV ČR.
Ocenění byla udělena v následujícím pořadí:
- RNDr. Ondřej Mihola, Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR , v. v. i.
- RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D., společné laboratoře Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, v. v. i., a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
- Mgr. Michal Mičuda z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc
- RNDr. Martin Srnec, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
-
RNDr. Jana Poltierová-Vejpravová, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v
Praze
Ondřej Mihola pracoval na vyklonování prvního genu obratlovce, který způsobuje neplodnost kříženců.
Jeho porucha zastavuje tvorbu pohlavních buněk. Rozdíly v genu Prdm9/Hst1 mezi blízkými druhy myší vedou ke sterilitě
kříženců, která je jedním z předpokladu vzniku nových druhů.
Ondřej Hajdušek mapoval geny a jimi kódované proteiny zapojené do zpracování železa u klíšťat.
Objevil při tom nový transportní protein pro železo. Klíšťata nebyla schopna sát krev, dokončit vývoj ani snášet
vajíčka. Objev je také předmětem patentu.
Michal Mičuda se zasloužil o realizaci kvantového hradla plně programovatelného jedním kvantovým
bitem. Jedná se o první experimentální realizaci kvantového hradla programovatelného kvantovým software včetně plné
charakterizace jeho funkčností (kvantové počítače umožňují řešit některé algoritmy efektivněji než dnešní klasické
PC, příkladem může být hledání v nesetříděné databázi). Základním stavebním blokem klasického i kvantového procesoru
jsou logická hradla realizující elementární operace na klasických či kvantových bitech.
Martin Srnec jako první ve své práci předkládá vysvětlení proč a jak spin-orbitální vazba ovlivňuje
přesnost předpovědí redukčních potenciálů komplexů těžkých přechodných kovů. objev je zcela zásadně využitelný
v biomedicíně.
Jana Poltierová-Vejpravová se ve své prácí zabývá koexistencí ferromagnetismu a supravodivosti v
systémech s tzv. těžkými elektrony. Objev je zásadní pro rozvoj experimentálního a teoretického popisu spinových
stavů v pevných látkách, s využitím např. ve ''spinové elektronice''.
Návrhy na ocenění práce mladých vědců podávají vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR nebo jednotlivci. V kalendářním
roce může být uděleno nejvýše pět cen.
Dalšími členy komise složené z významných členů vědecké sféry byli:
doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., vedoucí oddělení Proteáz lidských patogenů Ústavu organické
chemie a biochemie AVČR, v.v.i. , a vysokoškolský učitel na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity
Karlovy
prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc., děkan Fakulty informačních technologií ČVUT
prof. MUDr. Richard Češka, CSc. ,člen vědecké rady GHC Genetics, s.r.o., předseda České
internistické společnosti ČLS JEP, III. interní klinika 1.LF UK, Praha
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSC., Astronomický ústav AVČR, člen Akademické rady AV ČR, v.v.i., předseda
Rady pro zahraniční styky AVČR
prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR v.v.i.
tel: 242 459 202, 777 337 792
e-mail: suweco@suweco
cz