Ačkoli jsem si vědoma překážek, které uskutečňování mnoha jiných naléhavých výzev klade hospodářská krize a její neblahý vliv na veřejné rozpočty, chci, aby vzdělání a věda zůstaly hlavními prioritami této vlády a aby se všeobecné snižování veřejných výdajů těchto oblastí dotklo co nejméně. Právě vysoké školství, resp. terciární sektor vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace se totiž musí stát hybnou silou obnovy konkurenceschopnosti a prosperity naší země. Na nic jiného vsadit nemůžeme. V tomto smyslu může být výsledkem krize i pozitivní změna.
Proto se v souladu s doporučením evropských ministrů školství chci v této poměrně složité době soustředit v prvé řadě na zvýšení efektivity terciárního systému vzdělávání, na vytvoření podmínek pro jeho dynamiku a na posilování rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání. To bude v prvé řadě vyžadovat důkladnou analýzu efektivity současného systému fungování a financování vysokého školství. Tato analýza umožní příští vládě zvolit optimální strategii pro zvyšování výdajů na tuto strategicky důležitou oblast.
Rozhodně hodlám pokračovat v reformě vysokého školství a postupně uskutečňovat změny navržené v Bílé knize terciárního vzdělávání. Za zvlášť důležitý cíl považuji urychlení práce na přípravě moderního systému finanční pomoci studentům.
V rámci probíhající diskuse k reformě vysokého školství bude Bílá kniha terciárního vzdělávání posouzena mezinárodním týmem expertů OECD a významnými odborníky, kteří se jako poradci vlád podílí na přípravě reforem terciárního vzdělávání v řadě zemí. Výsledky tohoto „auditu" naší reformy budou představeny na konferenci, kterou plánuji uspořádat v říjnu tohoto roku.
Při uskutečňování reformy vysokého školství se chci opírat nejen o mezinárodní zkušenosti a příklady dobré praxe, ale též o názory akademické obce a studentů. Proto MŠMT zahájilo sérii rozsáhlých výzkumů. Jako první byl uskutečněn výzkum akademických pracovníků, jehož výsledky představíme na počátku září, v říjnu bude zahájen výzkum studentů vysokých škol, plánujeme i výzkum absolventů. Takto náročné a rozsáhlé výzkumy lze uskutečnit díky podpoře ze strukturálních fondů.
Efektivní využití strukturálních fondů na podporu reformy a rozvoje celé školské soustavy, zejména pak vysokého školství, považuji za jednu z mých hlavních priorit. To bude vyžadovat posílení synergie mezi různými projekty, zlepšit vzájemnou komunikaci týmů a pravidelné informování veřejnosti o výsledcích těchto projektů. Dílčí cíle jednotlivých projektů musí být podřízeny cíli základnímu. Tím je zásadní a hluboká reforma terciárního sektoru vzdělávání a z ní vyplývající vyšší konkurenceschopnost naší země.
Pokud jde o výzkum a vývoj, předchozí vláda dovedla návrh reformy do platné legislativní podoby. Jako místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj se chci zasadit hlavně o to, aby reforma pokračovala implementací nových nástrojů financování výzkumu, vývoje a inovací a vznikem velkých výzkumných a inovačních infrastruktur. Chci usilovat zejména o to, aby financování výzkumu a vývoje reflektovalo systém kritérií kvality uznávaný ve světě a aby ve všech oborech byla výrazně posílena motivace dosahovat výsledků světové úrovně. Velmi pečlivě sleduji vypjatou diskusi k institucionálnímu financování výzkumu a vývoje a zavazuji se, že budu podporovat vytvoření systému, který bude respektovat oborová specifika a přitom ve všech oborech povede k výraznému posílení motivace dosahovat výsledků špičkové úrovně. Současně je naléhavě třeba bránit účelovému vykazování pseudovýsledků. Limitované prostředky, které na výzkum a vývoj máme, musí být přednostně alokovány těm nejlepším týmům a institucím, které mají vysoký potenciál k naplnění oprávněných očekávání aplikační sféry i široké společnosti. Jinou strategii si naše země, která nemůže stavět na ničem jiném než na lidském kapitálu a inovacích, nemůže dovolit. Bouřlivý rok 2009 je vzhledem k realizaci řady výzev pro Operační program Výzkum a vývoj pro inovace jedinečnou šancí k naplnění těchto závazků.
Miroslava Kopicová
ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
