„Česká republika potřebuje dostatek lékařů, zdravotníků a dalších profesionálů pro zdravotnické a farmaceutické obory. Zvýšení kapacity vysokých škol, rozvoj infrastruktury a výzkumného vybavení a podpora inovativních vzdělávacích programů v nově budovaných vysokoškolských zařízeních bude sloužit ke vzdělávání odborníků klíčových profesí pro zajištění péče o zdraví a bezpečí obyvatel i pro další strategické oblasti,“ říká Mikuláš Bek ministr školství mládeže a tělovýchovy.
Projekty jsou vzhledem ke svému významu financovány kromě evropských zdrojů také ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů obou univerzit. Česká republika se zavázala vybudovat do 30. června 2026 nejméně 100 000 m² nových vysokoškolských areálů.
„Evropská unie investuje v Česku, aby došlo k oživení a modernizaci ekonomiky po pandemii covidu a energetické krizi, kterou způsobilo omezení dodávek zemního plynu z Ruska. Výstavba tří vysokoškolských kampusů je průnikem těchto snah a dlouhodobé podpory, jakou Unie směřuje do vědy a výzkumu. Nové prostory posílí atraktivitu příslušných studijních oborů, zpříjemní práci vyučujícím, studentům i vědcům, nebo dokonce napomůžou propojit vědu a výzkum. Věda světové úrovně potřebuje adekvátní podmínky. Díky mimořádné evropské podpoře se snad plány brzy promění ve skutečnost,“ uvedla Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice.
Novostavby přispějí ke sloučení výuky stávajících roztříštěných pracovišť dotčených fakult do ucelených areálů a menšího počtu objektů, což přinese celou řadu provozních výhod. Předpokládají se například finanční úspory v rámci sdílení některých služeb mezi dotčenými fakultami (např. ostraha, údržba, úklid). Prostory budou přizpůsobeny vysokým nárokům laboratorního vybavení na bezhlučnost, minimalizaci vibrací, uzavřenost prostorů apod. Nové prostory umožní vybudování společných pracovišť, a řada unikátních přístrojů tak bude moci být využita více pracovišti. Nové objekty jsou navrženy zcela v souladu s technologiemi 21. století, budou hospodárné a energeticky úsporné.
Slavnostní zahájení projektu Mephared 2 se uskutečnilo 7. března 2024 v Hradci Králové a poklepáním na základní kámen zahájila projekt 11. března Masarykova univerzita v Brně. Biocentrum v Praze předpokládá zahájení v dubnu 2024.
Mephared 2 - univerzitní kampus v Hradci Králové
Projekt Mephared 2 navazuje na první část kampusu Mephared 1, který byl dokončen v roce 2015. Jednalo se o výstavbu první budovy budoucího kampusu Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
V rámci projektu Mephared 2 dojde k vybudování moderních výukových a výzkumných prostor a kompletního administrativního zázemí v jedné lokalitě. Společně s tzv. Budovou fakult, která je podpořena z evropských zdrojů NPO, bude z národních zdrojů rovněž realizována výstavba nové budovy děkanátů obou fakult, tzv. Centrální budova. „Spojením s již realizovanou první části kampusu se tak vytvoří jedinečné vzdělávací centrum, první takového typu v České republice, integrující výuku, výzkum a vývoj v lékařské a farmaceutické oblasti,“ doplňuje Pavel Křeček vrchní ředitel sekce ekonomické a legislativní. Vybudováním nového areálu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a stavebním propojením Budovy fakult s přilehlou fakultní nemocnicí se předpokládá prohloubení spolupráce těchto institucí, což umožní přímý přenos poznatků a technologií mezi akademickým prostředím a klinickou praxí.
BioPharmaHub - Brno
BioPharma Hub představuje unikátní spojení moderních výukových prostor pro Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity a špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Národního institutu infekčních chorob. Součástí je i nezbytné serverové zázemí Ústavu výpočetní techniky (ÚVT).
Kromě prostor výukových a výzkumných bude objekt poskytovat infrastrukturní zázemí pro vědeckou výchovu v oblasti biomedicínského výzkumu. Strategickým cílem stavby je zvýšit počet špičkových odborníků v daných oborech, a tím přispět k větší odolnosti České republiky vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným (pandemie) hrozbám. Předpokládá se vznik zcela nových interdisciplinárních studijních programů umožňujících vzdělávání studentů v zásadních oblastech spojených se zdravím člověka, jakou jsou farmacie a programy na pomezí medicíny a farmacie – např. vývoj nových léčiv a jejich testování. Tímto krokem bude vybudována kompletní biomedicínská vzdělávací infrastruktura a bude možné zajistit kompletní vzdělávání i v režimu celoživotního vzdělávání.
Biocentrum Albertov – Praha
Výstavba Biocentra je umístěna do areálu Univerzity Karlovy v Praze, kde probíhá intenzivní výzkum aktuálních témat a kde studuje a pracuje několik tisíc studentů a akademických pracovníků. Právě jim by měla dostavba Kampusu Albertov poskytnout odpovídající zázemí – moderní posluchárny a seminární místnosti, špičkově vybavené laboratoře, učebny, ale i další typy společných a společenských prostor, které poskytnou nezbytné zázemí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky objektu. Budoucí komplex již existující zástavby budov využívaných několika fakultami Univerzity Karlovy tak vytvoří prostředí odpovídající současným standardům moderních univerzitních kampusů.
V objektu budou umístěny prostory pro výuku (přednáškový sál, posluchárny, seminární místnosti) ve všech stupních vysokoškolského studia 1. lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty v Praze. Tím dojde k uvolnění prostor ve stávajících objektech, což poskytne dotčeným fakultám možnost dalšího rozvoje.
Biocentrum zastřeší několik výzkumných směrů, jako například biochemie a metabolismus, infekce a imunita, genetika nebo bioinformatika. Přibližně 70 % objektu Biocentra budou tvořit laboratoře s potřebným zázemím. V objektu Biocentra se předpokládá využití nejnovější a nejmodernější technologie jak v oblasti technologie fungování vlastní budovy (provozní technologie jako např. vzduchotechnika, chlazení, vytápění apod.), tak i v oblasti přístrojového vybavení jednotlivých výukových směrů.
NPO České republiky byl sestaven tak, aby zemi posunul do 21. století tím, že pomůže zvýšit její prosperitu a současně posílí celkově udržitelný přístup. MŠMT má z NPO v gesci pět komponent za celkem 26,2 mld. Kč. Projekt Mephared 2 spadá pod komponentu 3.2.4 NPO, která je klíčová pro modernizaci lékařství, biomedicíny a farmaceutické vědy.
