Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám
Výzkumné infrastruktury byly stěžejními prioritami výzkumné agendy českého předsednictví v Radě EU, přičemž Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám vyzdvihují roli výzkumných infrastruktur, jako nástroje k dosažení znalostních řešení velkých socioekonomických výzev evropské i globální relevance. Apelují na zajištění adekvátních podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur. Akcentují potřebu dalšího sbližování výzkumně-infrastrukturní politiky na straně jedné, s ostatními sektorovými politikami na straně druhé. Vyzývají k posílení digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur a kladou důraz na intenzivní mezinárodní spolupráci na globální úrovni. V neposlední řadě identifikují Závěry Rady EU výzkumné infrastruktury jako součást evropského inovačního ekosystému a kritické infrastruktury EU, který přispívá k posilování konkurenceschopnosti EU, její odolnosti, post-pandemické obnově a zelené a digitální tranzici evropské ekonomiky.
Aktualizace Cestovní mapy ESFRI
Jako první ze stěžejních oblastí, kterými se bude ESFRI v dalších letech zabývat, je aktualizace Cestovní mapy ESFRI. Tato je stanovena pro rok 2025, přičemž jí bude předcházet důkladný monitoring krajiny výzkumných infrastruktur v Evropě. Jeho cílem bude identifikovat potenciál užší mezioborové spolupráce mezi již existujícími evropskými výzkumnými infrastrukturami, a také definovat tematické oblasti, ve kterých Evropa ještě pokročilými výzkumnými infrastrukturami nedisponuje, a mohly by tak být reflektovány zcela novými projekty. Významná otázka k adresování ze strany ESFRI je i dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, které se ve druhé polovině roku 2023 bude věnovat kromě jiného i předsednictví Španělska v Radě EU. V neposlední řadě bude ESFRI věnovat pozornost i socioekonomickým přínosům, respektive dopadům investic do výzkumných infrastruktur. Reflektovány budou v rámci monitorovací praxe ESFRI věnující se hodnocení stavu implementace a výkonnosti evropských výzkumných infrastruktur.
Aktualizace regulatorního rámce evropských výzkumných infrastruktur
Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám přinášejí i řadu opatření týkajících se aktualizace regulatorního rámce pro provoz evropských výzkumných infrastruktur. Evropská komise se v roce 2023 zaměří jednak na aktualizaci Evropské charty přístupu k výzkumným infrastrukturám, dále proběhne v průběhu příštího roku v gesci Evropské komise a v úzké spolupráci s ESFRI a dalšími evropskými výzkumně-infrastrukturními stakeholdery i zhodnocení zkušeností s dosavadní implementací právního rámce EU pro ustanovování konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Konsorcií ERIC bylo v Evropě dosud založeno již celkem 25, a to s řadou dalších v procesu ustavování. ČR se jako členský stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a velkých výzkumných infrastruktur účastní šestnácti z nich.
Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám určují spolu s Brněnská deklarace k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur politické směřování budoucího rozvoje výzkumných infrastruktur v EU. Na aktivity předsednictví ČR v Radě EU naváží jako nadcházející předsednické země Švédsko a Španělsko, které si stanovily výzkumné infrastruktury jako jednu ze svých priorit.
