„Před několika dny mne pan prezident seznámil se svým úmyslem podepsat návrhy na jmenování 64 profesorů, tak jak jsem mu je podle §73 zákona o vysokých školách předložil, s výjimkou návrhu na jmenování docenta Martina Putny, který podala Vědecká rada Univerzity Karlovy.
Pan prezident mi sdělil důvody svého rozhodnutí, které vycházejí z jeho přesvědčení, že aktivity pana docenta se neslučují s osobnostním profilem vysokoškolského profesora.
Postoj pana prezidenta vyjadřuje názor části společnosti, která se domnívá, že osobnost profesora by vedle akademických kvalit měla splňovat také další nároky týkající se postojů, hodnot a způsobu veřejného vystupování.
Musím říci, že i já jsem se nad způsobem, jakým pan docent Putna v některých případech vyjadřoval své občanské postoje, pozastavil, není to něco, co bych jakkoliv oceňoval nebo jak bych si představoval, že má být vedena veřejná debata. To ale, podle mého přesvědčení, není důvodem pro odepření akademické kvalifikace, jež je dnes založena na vědeckém a pedagogickém výkonu a udělována na základě víceúrovňového posouzení odbornou komunitou.
Od počátku se intenzivně snažím najít řešení této situace, a proto jsem znovu požádal pana prezidenta o zvážení jeho postoje. Při veškerém respektu k hlavě státu jsem se ho snažil přesvědčit, aby zohlednil dosavadní tradici jmenování profesorů v naší zemi a princip akademické samosprávy a autonomie.
Pan prezident vyslechl moje argumenty a je připraven podepsat jmenování Martina Putny profesorem. Učiní tak za předpokladu, že jmenovací dekret předám doc. Putnovi v zastoupení prezidenta republiky já, poté, co se uskuteční slavnostní ceremoniál dne 11. června. K tomu bych dodal, že ministr školství prezidenta v těchto záležitostech v minulých letech již několikrát zastupoval.
Současně pan prezident vyjádřil požadavek, aby mu byla novelou zákona o vysokých školách odňata pravomoc jmenování profesorů a byla svěřena ministru školství.
Je o mě známo, že jsem dlouhodobě pro změnu v této oblasti. V minulosti jsem v různých rolích navrhoval změnit způsob, jakým se u nás člověk stává profesorem, abychom se více přiblížili tomu, co je běžné v zahraničí. O místech profesorů tam rozhodují samy vysoké školy, zpravidla na principu výběrového řízení. Přestože se v poslední době zdálo, že naše společnost není na takovou změnu připravena, myslím, že k ní dříve či později dojde. Naznačuje to i aktuální společenská debata, i když musím zdůraznit, že se v ní směšují dvě různé věci, protože otázka jmenování souvisí jen nepřímo s tím, jak je profesor vybírán a co tato funkce v praxi znamená.
Jsem přesvědčen, že proces ustanovování profesorů má být věcí vysokých škol. Svoboda vybírat vysokoškolské učitele patří mezi základní pilíře autonomie vysokých škol.
Nechci ale tuto situaci využívat pro prosazování vlastních cílů. Přání prezidenta republiky týkající se úpravy jeho vlastních pravomocí respektuji, a v zájmu řešení současné situace jsem ochoten, změnu, kterou pan prezident žádá, předložit. Role ministra školství v celém procesu jmenování ovšem musí být v takovém případě jasně definována jako pouze symbolická a formální. Chápal bych to jako mezikrok na cestě k přenesení pravomoci jmenování profesorů na půdu univerzit.
Dovolte mi také říci, že velmi oceňuji, že i přesto, že měl a má pan prezident Zeman v této věci jiný názor, rozhodl se postupovat státnicky a s respektem k tradicím a hodnotám akademické obce.
Naše dnešní dohoda s panem prezidentem nabízí do budoucna systémové řešení, které ale současně neponechává stranou osud jednoho konkrétního akademika.
Vím, že řešení, které vám teď představuji, není optimální, ale může to být cesta ven ze stávající situace, jejíž rozměr již přesáhl individuální spor, a která v důsledku škodí všem.
Na stejné téma budu v příštích hodinách hovořit také se zástupci Univerzity Karlovy.
Pro mne celá tato situace v žádném případě není jednoduchá, také proto, že jsem s akademickou obcí osobně spojen. A právě proto, ale nejen proto, se snažím udělat vše, co ze své pozice mohu, aby byli profesory jmenování všichni, kteří úspěšně prošli jmenovacím řízením na vysokých školách."
