Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem v řadě zemí EU, přičemž mají negativní dopad na příležitosti mladých lidí na trhu práce. To má za následek zvyšování nákladů nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost a ekonomiku. Úspěšně ukončené vzdělání může totiž zlepšit šanci na uplatnění v zaměstnání, zvýšit míru produktivity, snížit veřejné a sociální náklady, a pomoci ekonomickému růstu. I proto je toto téma pro MŠMT jedním z klíčových.
Připravujeme zatraktivnění oborové struktury středního vzdělávání tak, aby lépe reflektovala změny zájmu na straně žáků a rodičů i potřeby zaměstnavatelů, a digitalizovali jsme přijímací řízení. To vše s cílem více motivovat mladé lidi k pokračování ve studiu na středních školách,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek konkrétní opatření, na kterých ministerstvo pracuje.
V rámci Strategie 2030+ si MŠMT kromě jiného stanovilo posílení spolupráce mezi jednotlivými stupni a úrovněmi vzdělávání s cílem zajistit kontinuální a individualizovanou podporu dětí, žáků a studentů a omezit jejich předčasné odchody ze vzdělávání či školní neúspěšnost po změně školy.
Součástí připravované revize rámcových vzdělávacích programů má být zase vytvoření časového prostoru pro rozvoj takzvaných kariérových kompetencí žáků, tedy kompetencí, které žákovi umožní i v jeho dalším životě lepší orientaci ve světě práce. Cílem je omezit předčasné ukončování studia a snížit potřebu „cestovat mezi obory“. Pozornost se zaměří i na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia, a také v rámci jejich přechodu na trh práce. V souvislosti s prevencí předčasných odchodů ze vzdělávání budou školy zároveň podporovány v identifikaci žáků ohrožených neúspěchem, kterým by měla být v rámci poradenství věnována zvýšená pozornost.
Publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD,
porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí.
Výběr klíčových dat z Country Note pro
ČR Education at a Glance 2024 k dispozici ZDE
