Čerstvě osmadvacetiletý Patrik Mejzr absolvoval Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce a následně studoval učitelství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, obor-Tělesná výchova a sport se zaměřením na vzdělání- Geografie. Aktuálně pracuje jako učitel tělesné výchovy a zeměpisu na ZŠ J. A. Komenského v Lysé nad Labem. Mimo to pořádá o letních prázdninách sportovní příměstské tábory a trénuje fotbalisty v kategorii starších žáků.
Patrik Mejzr pořádá o letních prázdninách také sportovní příměstské tábory.
1. Jak jste si vybral práci, kterou děláte? Chtěl jste pracovat s dětmi odjakživa?
Ne, nebylo tomu tak odjakživa. Rozhodnutí padlo až na gymnáziu, kdy jsem si nebyl jistý, jakým směrem se vydat po
jeho absolvování. Konec třetího a začátek čtvrtého ročníku na střední škole pro mě znamenal dobu, kdy jsem musel
začít řešit přihlášky na vysokou školu. Bavil mě sport (tělesná výchova) i matematika, a tak jsem podal přihlášky na
tři ekonomicky zaměřené obory a jeden sportovní. Mým cílem bylo preferovat, pokud to vyjde, studium na Fakultě
tělesné výchovy a sportu. A vyšlo to.
Tím se odstartovala má kariéra ve školství. Když jsme měli povinné školní praxe, nechtěl jsem být pouze „divákem“ a
tak jsem rozeslal životopisy do základních škol v okolí bydliště. Naštěstí se brzy jedna škola ozvala a už ve druhém
ročníku vysoké školy jsem se stal učitelem. První dva roky jsem pracoval na poloviční úvazek, což mi poskytlo cenné
zkušenosti. V průběhu navazujícího studia jsem přešel na plný úvazek, i když to nebylo snadné skloubit práci,
studium a koníčky. Nakonec se to podařilo a díky mému zájmu o učitelství a sport jsme s kamarádem (také
učitelem) založili sportovní příměstské tábory, které nyní vedeme již čtvrtou sezónu v průběhu letních prázdnin.
Kromě dalších aktivit trénuje také fotbalisty v kategorii starších žáků.
2. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?
Nejvíce mě baví pestrost práce s dětmi. Každý den je jiný a děti přinášejí stále nové příběhy. Různorodost ročníků je také velmi zajímavá. Smysl své práce vidím každý den, protože děti jsou velmi snadno motivovatelné a jejich radost z učení je nakažlivá. Jako učitel mám možnost děti částečně vychovávat, což považuji za největší smysl své práce. Na druhé straně, práce má i své nevýhody. Učitel musí rychle měnit přístup při výuce na prvním a druhém stupni. Přesto svou práci mám rád a přistupuji k ní s nadšením.
Děti jsou ze svého učitele nadšené, je s ním prý zábava:)
3. Čím to podle Vás je, že v předškolním vzdělávání a na 1. stupni základních škol učí tak málo mužů?
Myslím, že to souvisí se společenskými normami, které se v posledních letech vžily. Uchazeči o studium pedagogiky se většinou rozhodnou pro druhý stupeň základních škol nebo střední školy. Kdo z nich ve vystudovaném oboru pokračuje, to je jiná otázka. Důvodů pro nedostatek mužů ve školství, zejména na nižším stupni, vidím hned několik. Především je to finanční faktor, který není pro studenty vysoké školy příliš atraktivní. Dalším důvodem je rozdíl mezi ženami a muži. Ze své zkušenosti mohu říci, že ženy dokáží dát dětem v předškolním věku či na prvním stupni více lásky a pozornosti, na kterou jsou děti zvyklé z domova od svých maminek, zatímco muži jsou spíše „tvrďáci“, pro které je přirozenější práce se staršími dětmi.
Smysl své práce vidí Patrik jako učitel každý den, protože děti jsou podle něj velmi snadno "motivovatelné" a jejich radost z učení je nakažlivá.
4. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem, než jaký mají Vaše kolegyně?
Jednoznačně ano. Děti se v prvních letech vzdělávání setkávají zejména s ženským přístupem, s výjimkou otců. Když pak mají učitele muže, může to pro ně být příjemné zpestření v tom smyslu, že je to něco „nového“, ještě neokoukaného. Muži mají často jiný přístup než ženy, což může dětem v jejich předškolním a mladším školním věku pomoci i v mimoškolním prostoru. Ideální variantou je smísit obě dvě zkušenosti, ze kterých si děti mohou vybrat jen to nejlepší.
Většina dětí se setká s mužským učitelem až na druhém stupni.
5. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?
Rozhodně by školskému systému prospělo, kdyby poměr mužů a žen byl vyrovnanější. Většina dětí z prvního stupně se setká s mužským pedagogem až na druhém stupni, což považuji za chybu. Děti na to nejsou zvyklé. Aby se to změnilo, bylo by třeba zvýšit prestiž a atraktivitu pedagogických oborů, především zlepšením finančních podmínek a propagací mužských vzorů v raném vzdělávání. Sám za sebe můžu říci, že pokud někdo nastoupí na pedagogicky zaměřený obor, měl by tomu dát šanci a nenechat se hned strhnout na jinou cestu.
Foto: Archiv Patrika Mejzra
Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/vlada-dnes-schvalila-strategii-rovnosti-zen-a-muzu-na-leta-2021---2030-187164/Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/genderova-rovnost
