Pavel Bartoň se k práci s menšími dětmi dostal přes Oddíl mladých ochránců přírody, přes vedoucího kroužků a táborů,
a také přes studium oboru vychovatelství dětí a mládeže na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dlouhá léta pak pracoval
s dětmi ve středisku volného času Alcedo ve Vsetíně.
Pavel Bartoň byl dlouholetým ředitelem střediska volního času Alcido ve Vsetíně.
1. Jak jste si vybral práci, kterou děláte? Směřoval jste k práci s dětmi ve školství odjakživa?
Myslím, že práce si vybrala mě :) Už na základní škole jsem neustále vymýšlel různé aktivity pro spolužáky - na
výletech na schůzkách tehdy ještě pionýrských. Účastnil jsem se různých branných závodů. Navštěvoval jsem pravidelně
turistický oddíl mládeže (TOM) včetně táborů. Asi ve 12 letech jsem začal navštěvovat oddíl mladých ochránců přírody,
kde jsem postupně dostával prostor pro organizaci programu a realizaci různých her. Postupně jsem začal externě
pracovat jako vedoucí kroužků, vedoucí na táborech. Po absolvování gymnázia jsem začal studovat na Univerzitě
Palackého v Olomouci obor vychovatelství dětí a mládeže v době mimo vyučování. Externě jsem pracoval v dnešním Alcedu
- středisku volného času ve Vsetíně. Tam jsem se dostal do funkce zástupce ředitele. Pak rok a půl na civilní
vojenské službě, opět v Alcedu. V roce 2003 jsem byl jmenován ředitelem středisku volného času. Od roku 2018 jsem
uvolněný z funkce ředitele do funkce místostarosty města Vsetín, kde mám v gesci mimo jiné i školství.
Už na základní škole prý Pavel neustále vymýšlel různé aktivity pro spolužáky.
2. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?
Nejvíce mě baví to, co mě baví:) To, co jsem se naučil, rád předávám dále. Takže jsem instruktor školního lyžování,
instruktor snowboadingu, instruktor vodní turistiky, instruktor vysokých a nízkých lanových překážek, lektor
výukových programů, lektor pedagogiky volného času, lektor práce se zrcadlovkou (fotografování), učil jsem na kytary,
bicí. Založil jsem dětskou kapelu Docela, se kterou jsme se dostali do televize a pak koncertovali po celé
ČR. Nejnáročnější je zajistit financování a dobrý tým lidí.
Pavel rád předává své znalosti, vědomosti i dovednosti dál, což nese své ovoce.
3. Čím to podle vás je, že v předškolním vzdělávání a na 1. stupni základních škol učí tak málo
mužů?
Možná je to proto, že ženy mají s mladšími dětmi více trpělivosti a zkušenosti. Popravdě jsem já osobně raději
pracoval s dětmi od II. stupně:).
4. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem, než
jaký mají Vaše kolegyně?
Myslím, že to je jako v rodině. Důležitou roli má máma a důležitou roli má táta.
Společně s dětmi založil kapelu Docela, se kterou pak koncertovali po celé České republice.
5. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás
pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?
Asi odpovím podobně jako v předchozí otázce. Svou roli má učitelka a svou roli má i učitel.
Podle Pavla mají ženy s mladšími dětmi více trpělivosti i zkušeností, jeho ale práce s dětmi nesmírně bavila a baví.
Více o Pavlu Bartoňovi v kampani Na učitelích záleží ZDE
Kampaň Na učitelích záleží 2024 vznikla s podporou MŠMT a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Cílem této kampaně Inspiromat (Inspiruj, Sdílej, Aplikuj) je zvýšit zájem mladých lidí o učitelské povolání a ukázat,
jak lze teoretické poznatky úspěšně přenést do praxe.
Foto: Archiv Pavla Bartoně
Téma rovnosti žen a mužů na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/ministerstvo/genderova-rovnost Další inspirativní příběhy mužů v mateřských a základních školách najdete ZDE
