V úvodu jednání Rady shrnul evropský komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas význam inovací v ekonomice 21. století. Uvedl, že ačkoliv je Evropa dlouhodobým leaderem na poli výzkumu a produkce špičkových vědeckých výsledků, transfer znalostí a technologií do praxe zůstává i nadále jednou ze slabin Evropského výzkumného prostoru, jakož i evropské ekonomiky jako takové.
Evropa v inovacích zaostává za ostatními světovými makro-regiony (USA, Asie), a to zejména v intenzitě rozvoje spolupráce mezi veřejným výzkumných sektorem a podnikatelskou sférou a ve schopnosti vzdělávacího sektoru vštípit absolventům všech stupňů vzdělávací soustavy potřebné podnikatelské schopnosti a dovednosti. Důsledkem je poté kromě jiného zaostávání Evropy v počtu vznikajících start-up podniků, respektive v jejich schopnosti se stabilně etablovat na trhu. Rámcový programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014-2020) sice sehrává na poli podpory inovací výrazně pozitivní roli a jeho střednědobé hodnocení ukazuje zřetelný progres v mnoha aspektech, podpora inovací v Evropě však i přesto zůstává nedostatečná, a to jak v architektuře uspořádání jednotlivých finančních instrumentů, tak i v praktické stránce jejich implementace. I proto je pro nadcházející 9. rámcový program EU pro výzkum, vývoj a inovace avizováno ustavení Evropské inovační rady (EIC) jako specializovaného institutu pro podporu široké škály inovačních aktivit evropských podniků.
Náměstek Pavel Doleček, který byl vedoucím české delegace, v rámci politické debaty upozornil na potřebu dále posilovat spolupráci veřejného výzkumného sektoru s podnikatelskou sférou. Jako příklad nástroje, který za tímto účelem zavedla ČR, uvedl program „Centra kompetence“ realizovaný Technologickou agenturou ČR. V této souvislosti vyzdvihl v rámci celoevropského kontextu takzvané společné technologické inciativy (JTI), v jejichž rámci vznikají dlouhodobá strategická partnerství Evropské komise (případně i členských států EU) na straně jedné a podnikatelského a akademického sektoru sdruženého v rámci evropských technologických platforem anebo průmyslových asociací na straně druhé.
"Kromě inovací motivovaných aktuálním vývojem na trhu, čili market-driven innovations, by bylo chybné opomíjet inovace vyplývající ze špičkového základního výzkumu, které mohou vést ke vzniku zcela nových technologických trendů s vysokou přidanou hodnotou," uvedl náměstek Doleček a pokračoval: "Inovační ekosystém je nezbytné vnímat jako prostředí, které zahrnuje různorodé vztahy různorodých inovačních aktérů majících různorodé potřeby a motivace. Podporu inovací je tedy zapotřebí zacílit velmi uvážlivě, a to při reflektování všech individuálních potřeb, respektive specifik jednotlivých skupin inovačních aktérů," dodal náměstek Doleček v závěru.
Bližší informace o uskutečněném zasedání Rady pro konkurenceschopnost EU naleznete na internetových stránkách bulharského předsednictví v Radě EU https://eu2018bg.bg/en/events/49.
