Ministři členských států EU se v diskusi věnovali tématu obnovy evropského hospodářství po odeznění první vlny pandemie Covid-19, zhodnotili hlavní ponaučení se z krize způsobené pandemií z perspektivy politiky výzkumu a inovací a prodiskutovali, jak by mohly být v budoucnu využity investice do výzkumu a inovací pro tvorbu nových pracovních míst, či jak může být současná zkušenost s pandemií Covid-19 a jejími dopady využita k transformaci Evropského výzkumného prostoru. V debatě se ministři shodli, že krize vyvolaná pandemií Covid-19 zřetelně poukázala na nutnost ještě užší celoevropské spolupráce ve výzkumu a v inovacích, a to například prostřednictvím sdílení vědeckých dat a výsledků výzkumu na bázi otevřené vědy. ČR během debaty vyzdvihla roli výzkumu, vývoje a inovací v boji s pandemií Covid-19 a roli výzkumné infrastruktury, jakožto jedné ze stěžejních součásti kritické infrastruktury členských států EU a EU jako celku.
„Reakce evropské a celosvětové populace na socioekonomické výzvy typu nynější pandemie Covid-19 musí být nutně znalostního charakteru. Infrastrukturu pro výzkum, vývoj a inovace tedy musíme vnímat jako důležitou součást kritické infrastruktury státu, jelikož je nástrojem znalostních řešení výzev, s nimiž se potýkáme. Tou akutní je pandemie Covid-19. Nicméně ve střednědobém a v dlouhodobém časovém horizontu nás čekají také další výzvy energetického, klimatického, environmentálního, zemědělského či sociálního charakteru. Ať už se bude jednat o jakékoliv výzvy, budou si žádat znalostní řešení. Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací v kontextu toho nejenže podporují rozvoj znalostní společnosti a ekonomiky, ale přispívají také ke zvyšování naší připravenosti efektivně reagovat na krize, jakou je ta nynější. Financování vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací bychom proto neměly nahlížet jako ʻvýdajeʼ, ale jako investice do naší chytřejší budoucnosti.“, uvedl náměstek Velčovský ve svém vystoupení.
Debata ministrů členských států EU byla zarámována mj. i návrhem ambiciózního Plánu obnovy (tzv. „Recovery Package“), který Evropská komise zveřejnila dne 27. května 2020 a jehož součástí je kromě návrhu nového Víceletého finančního rámce EU pro léta 2021 až 2027 v celkové výši 1 100 mld. EUR i posílení rozpočtu dočasným nástrojem s názvem „EU nové generace“ ve výši 750 mld. EUR, určeným pro zotavení Evropy z dopadů pandemie Covid-19. V souladu s důležitostí výzkumu a inovací v procesu zotavení se z hospodářských a společenských škod způsobených pandemií je součástí tohoto návrhu také návrh navýšení rozpočtu budoucího 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027). Suma 80,9 mld. EUR z posledního kompromisního návrhu Evropské rady je nově v návrhu posílena dodatečnými 13,5 mld. EUR z nástroje „EU nové generace“, prioritně určenými na výzkumné oblasti, jakými jsou zdraví, zelená ekonomika, průmyslové inovace anebo podpora malých a středních podniků. Celkový rozpočet rámcového programu Horizontu Evropa by takto činil 94,4 mld. EUR. Návrh Víceletého finančního rámce EU pro léta 2021 až 2027 bude však ještě předmětem dalších vyjednávání.
