Mezi hlavní témata letošního ročníku konference Dny vzdělávací činnosti vysokých škol patří profesní profily studijních programů a doktorské studium. Na konferenci vystoupili/vystoupí mimo jiných nově jmenovaný předseda Národního akreditačního úřadu Robert Plaga, předseda české konference rektorů Martin Bareš, předseda rady vysokých škol Milan Pospíšil, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství Radka Wildová, náměstek člena vlády Jaroslav Miller z MŠMT a řada dalších expertů.
V prosinci 2021 byla v rámci Národního plánu obnovy vyhlášena výzva s cílem zvýšit kapacity vysokých škol a přizpůsobit strukturu studijních programů novým trendům a měnícím se potřebám trhu práce, zejména v souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií. V průběhu konference tak budou diskutována i témata obsažená v Národním plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024.
Dojde také k částečné transformaci formy i obsahu vysokoškolského vzdělávání. Tyto procesy urychlí přechod vysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky. Investice rovněž reaguje na budoucí potřeby trhu práce tvorbou nových studijních programů nejen v progresivních oborech. Do roku 2026 jich vznikne nejméně 35.
Vysoké školy mohou také předložit společné projekty zaměřené na zlepšení prostupnosti vzdělání na úrovni jednotlivých škol pomocí mikrocertifikátů (micro-credentials). MŠMT tímto navazuje na strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 v souvislosti s Boloňským procesem a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání. Tato forma vzdělávání poskytuje studentovi specifické znalosti, dovednosti nebo kompetence, které reagují na společenské, osobní, kulturní nebo tržní potřeby. Podpořeny budou také nové kurzy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání, kurzy zaměřené na rozšiřování dovedností (upskilling) či rekvalifikace (reskilling).
V neposlední řadě chce MŠMT podpořit také aktivity vedoucí k získání zkušeností a rozvoji pedagogicko-psychologických dovedností akademických pracovníků pro práci s různými cílovými skupinami, a to i ve vazbě na vzdělávání studentů se specifickými potřebami či zahraničními studenty.
Výzva byla rozdělena na tři specifické cíle, a to na specifický cíl A – Transformace formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání, specifický cíl B – Tvorba nových studijních programů v progresivních oborech a specifický cíl C – Společné projekty.
„Školy předložily řadu projektů, které se liší jak rozsahem, tak kvalitou, ale ze všech je patrná snaha se rozvíjet a zlepšovat,“ uvedla prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT.
Prostředky na uvedené aktivity pochází z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské Unie a jejich celková výše činí 3 mld. Kč. Díky podpoře z EU se tak do roku 2026 otevřou nové studijní programy a kurzy. Jejich absolventi budou připraveni pomoci České republice řešit nové výzvy a překážky, kterým můžeme v budoucnu čelit.
