Kompletní TZ + grafy ke stažení ZDE.
Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů je typický cyklickým kolísáním v průběhu roku. Nejvyšších hodnot pravidelně dosahuje po prázdninách, během roku ale dochází k výraznému poklesu, tak jak absolventi postupně nacházejí své pracovní uplatnění (viz obrázek 1). Ekonomická krize tuto pravidelnost výrazně narušila a přinesla nebývalý jev – mezi zářím 2008 a dubnem 2009 se pokles nejen zastavil, ale počet nezaměstnaných absolventů narůstal.
V dalších letech se situace pomalu vracela k normálu a počet nezaměstnaných v průběhu roku opět klesal. „Poslední vývoj naznačuje, že po výrazném zhoršení v období září 2012 – duben 2013 se situace absolventů na trhu práce začala zlepšovat, zřejmě vlivem postupného ožívání ekonomiky. Zatímco v září 2013 bylo evidováno 41 tisíc nezaměstnaných absolventů, v dubnu 2014 klesl jejich počet na 29 tisíc, na trhu práce se jich tedy uplatnilo 12 tisíc,“ vysvětluje Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí referátu trhu práce.
Ke 30. dubnu 2014 bylo evidováno 11 260 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia. Pro srovnání situace s minulým rokem je však průkaznější pracovat s mírou nezaměstnanosti čerstvých absolventů (ta se počítá jako podíl těchto nezaměstnaných absolventů na počtu absolventů). Zde je ale třeba upozornit na to, že ve výpočtu se nezohledňuje pokračování absolventů v dalším studiu.Uvedený údaj tedy procentuálně vyjadřuje, kolik absolventů dané skupiny či kategorie zůstane bez zaměstnání.
Situace v učebních oborech
V učebních oborech vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti vyučení skupin 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů elektrotechnických oborů představuje 11,0 % a strojírenských 13,1 %. Vysoká míra nezaměstnanosti vyučených je naopak ve skupinách 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (19,8 %), 33 Zpracování dřeva (19,7 %), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (19,3 %) a 36 Stavebnictví (19,0 %). Zatímco potravinářské a stavební obory figurovaly mezi skupinami oborů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti i v minulém roce, letos se na první místo dostaly obory skupiny 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, a vystřídaly tak skupinu 66 Obchod, u které došlo v porovnání s předchozím rokem k největšímu poklesu.
Situace v maturitních oborech
V maturitních oborech dosahují nejnižší míry nezaměstnanosti vedle oborů Lyceí (7,7 %) také skupiny 23 Strojírenství, strojírenská výroba (9,7 %), 53 Zdravotnictví (10,2 %), 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,2 %) a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (10,3 %). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují maturanti skupin 41 Zemědělství a lesnictví (14,6 %) a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,7 %).
„Postupně ožívající ekonomika zvyšuje ochotu zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky, a přináší tak lepší vyhlídky na rychlejší nalezení pracovního uplatnění i v případě absolventů,“ uzavírá výsledky studie Ing. Mgr. Pavla Paterová, odborná pracovnice referátu trhu práce.
„Jsem přesvědčen, že záměr ministerstva školství více propojit trh práce se vzdělávací soustavou se v budoucnu projeví právě v uplatnitelnosti absolventů na tomto trhu. Jsem toho názoru, že školství musí na přípravě vzdělávacího systému úzce spolupracovat se zaměstnavateli,“ řekl ministr školství Marcel Chládek.
Dvanáctistránková publikace je ke stažení ZDE.
