Pietní shromáždění v místě tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu se koná každoročně jako připomínka 21. srpna 1943, kdy byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim II–Březinka. Převážná část Romů z tohoto transportu v Osvětimi zahynula.
Tragické osudy vězňů tábora v Hodoníně připomene Památník, jehož vybudováním bylo rozhodnutím vlády ČR pověřeno Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. U příležitosti pietního aktu byla veřejnosti ve vězeňském baráku zrekonstruovaném v roce 2012 představena podrobná projektová dokumentace budovaného Památníku Hodonín, která vychází z architektonického návrhu Richarda Pozdníčka z Fakulty architektury ČVUT, jenž v loňském roce vyhrál studentskou soutěž o ideový návrh dostavby Památníku.
Program pietního shromáždění neděle 24. 8. 2014:
Mše svatá v prostoru bývalého tzv. cikánského tábora
11:00 Mši svatou bude sloužit evangelický kněz Milan Kopecký. Hudební doprovod zajistí: Mia Bagárová, Zdeněk Lázok a René Čonka
Uctění obětí holocaustu u památníku Žalov
12:00 Pietní shromáždění v místě hromadného hrobu na Žalově. Od roku 1997 je zde památník zbudovaný Muzeem romské kultury. V roce 2013 bylo místo zapsáno na seznam kulturních památek.
Památník Hodonín u Kunštátu
13:00 Areál bývalého tábora – Památník Hodonín – setkání s veřejností za účasti Jana Zikla, 1. náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy a zástupců Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského.
Představení projektové dokumentace budovaného Památníku Hodonín včetně informace o aktuální situaci a následných fázích výstavby.
Uctění obětí holocaustu pohřbených na hřbitově v Černovicích
14:30 Na hřbitově v Černovicích je pohřbeno prvních 70 obětí z blízkého hodonínského tábora. Toto místo dodnes připomíná pamětní deska, kterou vytvořila nevidomá romská sochařka Božena Přikrylová.
Historie bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu:
Od 2. 8. 1942 do 1. 12. 1943, kdy byl tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, zde bylo vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora sloužil do roku 2009 jako rekreační zařízení. Půdorys tábora je zachován v téměř nezměněné podobě. Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník, který spravuje Muzeum romské kultury. Pod dosud viditelnými terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří věznění nepřežili.
Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo do českých zemí pouze 583 Romů. Genocida českých a moravských Romů i německých Sintů žijících na území protektorátu tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid 2. světové války. Došlo k téměř úplnému vyvraždění těchto historických romských skupin. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.
Od roku 2012 je areál ve správě Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, které zde buduje Památník Hodonín s expozicí.
