"V šetření PISA je na tvůrčí myšlení nahlíženo jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století, kterou je potřeba u mladých lidí rozvíjet z několika důvodů. Pomáhá lépe se adaptovat na změny v rychle se měnící společnosti, umožňuje žákům objevovat a naplňovat jejich potenciál, a podporuje učení i řešení problémů v každodenním životě," řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Speciálně vyvinutý šedesátiminutový test obsahoval pouze testové úlohy s tvorbou odpovědi, které vyžadovaly od žáků formulování vlastní odpovědi a poskytovaly jim dostatečný prostor pro vyjádření kreativity. Odpovědi žáků nebyly posuzovány pouze jako dobré nebo špatné, ale byla hodnocena i schopnost žáků uvažovat netradičně a navrhovat originální řešení.
Test se celkem zaměřoval na tři myšlenkové procesy. Zjišťoval, nakolik žáci dokážou:
- vytvářet různé návrhy (hodnocení vzájemné odlišnosti),
- vytvářet kreativní návrhy (hodnocení originality),
- posuzovat a vylepšovat návrhy.
Každá úloha byla zasazena do jedné ze čtyř kontextových oblastí:
- písemný projev
- grafický projev
- řešení společenských problémů
- řešení vědeckých problémů.
Test byl zaměřen na kreativitu žáků, kterou uplatňují v každodenním životě.
Hlavní zjištění:
Nejúspěšnější zemí byl Singapur, za kterým následovaly Korejská republika, Kanada a Austrálie, z evropských zemí pak Estonsko a Finsko. Všechny země s nadprůměrným výsledkem v tvůrčím myšlení s výjimkou jedné (Portugalsko) dosáhly rovněž nadprůměrného výsledku v hlavní testované doméně, kterou byla matematická gramotnost.
Česká republika na škále výsledků v rozsahu 0 až 60 bodů dosáhla 32,6 bodu, tedy průměrného výsledku (průměr OECD je 32,7 bodu), 12 zemí má statisticky významně lepší výsledek než ČR, 7 zemí má výsledek s ČR srovnatelný. Výsledek ČR je nad průměrem 23 zapojených zemí EU.
PISA rozlišuje u tvůrčího myšlení celkem 6 úrovní dovedností: úroveň jedna je nejnižší, šest je nejvyšší; třetí úroveň je definována jako základní a její dosažení je nezbytným předpokladem pro úspěšné uplatnění ve společnosti 21. století. Žáci na základní úrovni jsou již schopni přicházet s originálními řešeními společenských problémů a přidávat inovativní či odlišný pohled na konvenční návrhy.
V ČR dosáhlo základní nebo vyšší úrovně 80 % žáků (v průměru zemí OECD 78 % žáků), v Korejské republice, Lotyšsku a Singapuru to bylo více než 90 % žáků. Nejvyšší podíl žáků pod základní úrovní byl v ČR zjištěn u žáků SŠ bez maturity (51 %) a žáků ZŠ (28 %). Výborných výsledků (tzn. 5. a 6. úrovně) dosáhlo v České republice 25 % žáků (průměr OECD 27 %), v Austrálii, Kanadě, Korejské republice a Singapuru překročil podíl takových žáků 40 %. Nejvíce žáků s výbornými výsledky se v ČR nacházelo ve víceletých gymnáziích (57 %) a čtyřletých gymnáziích (51 %).
V rámci všech úloh byli čeští žáci výrazně úspěšnější při řešení úloh, ve kterých měli předkládat kreativní návrhy s prvky originality (úspěšnost 49,7 %; průměr OECD 44,1 %), a naopak nejhůře si vedli při posuzování a vylepšování návrhů (36,3 %; průměr OECD 34,2 %). Z hlediska kontextu řešených úloh si čeští žáci nejlépe poradili s úlohami zaměřenými na písemný projev (55,3 %; průměr OECD 50,3 %). Naopak potíže jim činily úlohy z oblasti řešení vědeckých problémů (31,2 %; průměr OECD 32,2 %).
V ČR byla souvislost mezi výsledky žáků v tvůrčím myšlení a jejich socioekonomickým zázemím nadprůměrná, nicméně nižší než v případě matematické, čtenářské či přírodovědné gramotnosti. V ČR lze pomocí socioekonomického zázemí vysvětlit 15 % rozdílů ve výsledcích žáků v tvůrčím myšlení (průměr OECD je 12 %); v matematické gramotnosti to bylo 22 % (průměr OECD byl 16 %).
Čeští žáci prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry v kreativitě (tj. víru v jejich schopnosti úspěšně vykonat kreativní činnosti) ze všech zúčastněných zemí OECD a EU. Čeští žáci deklarovali rovněž jednu z nejnižších otevřeností vůči kreativitě (nižší byla zjištěna jen ve Slovinsku; srovnatelná na Slovensku a v Nizozemsku), zvídavostí (nižší jen v Nizozemsku, srovnatelná v Polsku a Litvě) a houževnatostí (nižší v Polsku a na Slovensku, srovnatelná na Novém Zélandu, ve Slovinsku, v Lotyšsku a v Nizozemsku). ČR patří k zemím s nejnižším podílem žáků, kteří souhlasí s tvrzením „Je možné být kreativní téměř v každém předmětu“ (73 % v ČR, průměr OECD 82 %).
Při budování a rozvíjení kreativity žáků hraje klíčovou úlohu školní prostředí. Podíl českých žáků, jejichž učitelé jsou otevření vůči kreativitě, a poskytují jim dostatek prostoru být kreativní, je v mezinárodním srovnání výrazně podprůměrný: pouze polovina českých žáků uvádí, že je jejich učitelé vybízejí, aby v úkolech přicházeli s originálními (50 %) či kreativními (49 %) řešeními (průměr OECD 64 %, respektive 63 %).
O šetření PISA
- Jedná se o projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
- Zaměřuje se na populaci patnáctiletých žáků – jak jsou žáci připraveni na svůj další studijní nebo pracovní život ve 21. století.
- Do šetření tvůrčího myšlení se zapojilo celkem 64 zemí (28 zemí OECD a 36 partnerských zemí).
- V České republice se do šetření tvůrčího myšlení zapojilo 2 635 žáků ze 412 škol.
- 27. června 2024 Česká školní inspekce zveřejní další díl národní zprávy PISA se zaměřením na téma finanční gramotnosti.
„Aktivní zapojování žáků do výuky a podpora motivace jsou klíčové pro rozvoj jejich tvůrčího myšlení a celkového vzdělávacího potenciálu,“ zdůraznil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Je nezbytné, aby žáci měli možnost se aktivně podílet na výuce, přicházet s vlastními nápady a řešeními a cítit se motivovaní k objevování nových věcí. K tomu je však potřeba vytvořit ve třídách a školách podpůrné a inspirativní vzdělávací prostředí, které bude žáky povzbuzovat k tvořivosti a inovativnímu myšlení. Jen tak můžeme zajistit, že budou připraveni čelit výzvám 21. století a úspěšně se uplatnit ve společnosti.“
Šetření PISA v oblasti tvůrčího myšlení žáků znovu potvrdilo řadu důležitých proměnných, které se na český vzdělávací systém váží a s nimiž v rámci řízení vzdělávací soustavy a nastavování vzdělávacích politik Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracuje.
„Opět se ukázal význam socioekonomických vlivů a jejich dopadů na vzdělávání, potvrdila se důležitost obecnějších dovedností žáků pro jejich úspěšné vzdělávání i osobní život, nezbytnost rozvíjet ve školách kritické myšlení, práci s informacemi v souvislostech či základní funkční gramotnosti,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a dodává, že výsledky tohoto šetření znovu zvýraznily i potřebu rozvíjet u žáků růstové myšlení, podporovat jejich sebedůvěru a pečovat o pozitivní klima ve školách.
MŠMT si důležitost těchto faktorů uvědomuje a ve svých intervencích je reflektuje. „Zjištění, jejichž význam výsledky šetření PISA potvrdilo, reflektujeme jak ve strategických dokumentech, tak v rámci revize rámcových vzdělávacích programů, inovace v oblasti pregraduální přípravy budoucích učitelů i v rámci rozšiřující se metodické podpory poskytované resortními institucemi školám, jejich ředitelům a učitelům,“ dodal ministr Bek.
Výsledky z tvůrčího myšlení doplňují zjištění z matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti, která Česká školní inspekce zveřejnila v roce 2023 (dostupné zde).
